Hnutí ANO jednoznačně zvítězilo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podařilo se mu získat hlas téměř 35 procent voličů. Po čtyřech letech se tak ANO v čele s Andrejem Babišem zřejmě stane vládní stranou. Minulé zkušenosti ovšem ukazují, že dalším stranám se spolupráce s ANO nemusí vyplatit. Rozebral to analytik ČT Kamil Švec.
Hnutí ANO podle jeho předsedy dosáhlo historického výsledku. Ve volbách získalo 80 mandátů a asi 34,5 procenta hlasů. Stalo se tak jasně dominantním sněmovním subjektem, bez kterého vláda prakticky nevznikne. Po prohře v roce 2021 tento výsledek hnutí jistě může považovat za jistou satisfakci.
Pohledem napříč jednotlivými sněmovními volbami, kterých se hnutí účastnilo, ukazuje, že si drží relativně stabilní podporu nad 27 procent hlasů a více než sedmdesáti mandáty. Výjimkou jsou první volby do dolní komory, kterých se účastnilo. V nich byla volební podpora a také zisk mandátů nižší.
I když předseda hnutí Babiš mluví o historickém výsledku pro ANO, není to výsledek rekordní. Ještě vyšší podpory voličů dosáhla v roce 2006 ODS, které se podařilo získat 35,38 procenta hlasů. Tehdejší občanští demokraté však nedosáhli takové dominance, protože druhou v pořadí byla ČSSD s 32,32 procenta hlasů. Tehdy to vedlo k rozdělení sněmovny na dvě poloviny po sto hlasech pro pravici a pro levici.
Situace hnutí ANO je v mnohém jednodušší. Ve sněmovně má k dispozici dva potenciální koaliční partnery, se kterými by získalo většinu 108 hlasů. Vyjednávání to ale nebude jednoduché.
Jedním z koaličních partnerů může být SPD předsedy Tomia Okamury, která je ve sněmovně od roku 2017. Sám Okamura je ve sněmovně ještě o čtyři roky déle (tehdy za Úsvit přímé demokracie). Po celou dobu je hnutí SPD součástí opozice a jeho návrhy se mu nedaří prosadit. Může tak mít motivaci se vlády účastnit.
Druhým možným partnerem jsou Motoristé sobě, nováček sněmovních voleb. Jsou novou politickou silou, která na sebe upozornila především díky úspěchu v evropských volbách. A také oni deklarují, že pokud mají vládu podpořit, chtějí být její součástí. „My budeme podporovat pouze tu vládu, ve které budeme sedět,“ řekl v povolebních Událostech, komentářích Matěj Gregor (Motoristé).
Pokud na tom budou Motoristé trvat, sen Andreje Babiše o menšinové jednobarevné vládě podpořené SPD a Motoristy se rozplyne.
Nebezpečí pro partnery ANO
Představitelé obou potenciálních koaličních partnerů by ale měli být na pozoru. Koaliční vládnutí s hnutím ANO nebo jeho podpora se totiž už od voleb 2013 projevuje tím, že partneři ztrácí podporu svých voličů a ti se přesouvají k ANO.
Být v koalici s hnutím ANO, alespoň dle zkušeností, znamená třeba i konec mimo Poslaneckou sněmovnu.
Své o tom vědí zejména sociální demokraté. V roce 2013 tehdy ještě silná ČSSD (dnes SOCDEM) vytvořila koalici s tehdy slabším hnutím ANO. Výsledkem vládnutí bylo, že sociální demokraté z podpory pětiny voličů v roce 2013, získali v roce 2017 jen 7,27 procenta hlasů. I přesto pokračovali v koaličním vládnutí s hnutím Andreje Babiše a v roce 2021 skončili mimo sněmovnu.
Své o tom vědí ale třeba také komunisté. Ti po volbách před osmi lety menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů podporovali. A také oni nakonec ve volbách neuspěli a stali se mimoparlamentní stranou. V sobotu po volbách se tohoto tématu dotknul i Andrej Babiš na tiskové konferenci. Na novinářský dotaz odpověděl: „Já myslel, že mi poděkujete, že jsme dostali komunisty podruhé ze sněmovny.“
Narážel tak na hnutí Stačilo!, které zformovala předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a které se formalizovalo pod vedením Daniela Sterzika. V něm se kromě jiných menších stran sešli primárně kandidáti KSČM a několik kandidátů SOCDEM (dříve ČSSD).
Hnutí Stačilo! se podařilo překročit pětiprocentní hranici zisku hlasů pouze v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ve zbývajících krajích neuspělo.
Právě v Moravskoslezském kraji se sešli lídři kandidátek ANO a Stačilo! Zatímco kandidátní listina pod vedením Andreje Babiše získala přes čtvrt milionu hlasů a téměř 44 procent hlasů, hnutí Stačilo! podpořilo ani ne 35 tisíc voličů a 5,5 procenta hlasů. Celkově tak získalo jen 4,3 procenta hlasů a ve volbách neuspělo.
Babiš ve své kampani mířil dlouhodobě na podobné voliče, jaké oslovovalo Stačilo!, ale také SPD. A na rozdíl od hnutí ANO, SPD oslabilo.
Svoboda a přímá demokracie před osmi lety oslovila 10,64 procenta voličů, v roce 2021 měla 9,56 procenta a v letošních volbách už jen 7,79 procenta. Předseda hnutí Tomio Okamura tedy postupně přichází o voliče, a to i přesto, že se letos spojil s dalšími třemi stranami.
ANO uspělo už i líp
Hnutí ANO letos získalo historicky nejvyšší podporu ve sněmovních volbách a má nejvíce mandátů. To je bezesporu úspěch. Z určitého úhlu pohledu ale mělo už i lepší výsledky. Například v roce 2017 bylo vítězem ve všech čtrnácti volebních krajích, včetně Prahy.
Letošní výsledky ukazují, že spolupráce ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v rámci koalice SPOLU má své výhody. Stranám se totiž podařilo uhájit volební vítězství v rámci Prahy. A pokud se podíváme na úroveň okresů, tak vítězství si SPOLU připsalo v okresech Praha-východ, Praha-západ a v Brně. I v těch před osmi lety dokázalo ANO uspět, protože strany nynější volební koalice kandidovaly tehdy samostatně.
