Animované zpěvačky z filmu K-pop: Lovkyně démonů vyprodávají nejen fiktivní stadiony, ale i skutečná kina. Jejich skladby přeskakují v hudebních žebříčcích písně živých hvězd korejského popu a návštěvnost kinosálů i čísla streamování zajistily společnosti Netflix historický úspěch. Ten je pokračováním stále silné „korejské vlny“.

Snímek K-pop: Lovkyně démonů, který vznikl ve spolupráci se Sony Pictures Animation, měl na Netflixu premiéru v červnu a rychle přitáhl publikum po celém světě. Na popularitě si podle BBC získal díky virálním videím a memům na sociálních sítích a také díky doporučování mezi diváky. Mnozí ho chválili za atraktivní animaci a zobrazení tradiční i moderní korejské kultury.

Od 23. srpna se hraje také v severoamerických kinech. Za první víkend se v biografech USA a Kanady dostal na první místo kasovního žebříčku, což pro streamovacího giganta, který film distribuuje, znamená nejspíš historické prvenství. Podle webu Box Office Mojo vydělal animovaný trhák zhruba osmnáct milionů dolarů (přes 379 milionů korun), čímž překonal 15,6 milionu dolarů pro druhý horor Hodina zmizení. Uvedení filmu v Jižní Koreji ale podle všeho v plánu není.

Úspěch K-popových Lovkyň démonů zmírnil obavy, že originální animované filmy ztrácejí na popularitě, podotýká The Guardian. Připomíná také nechuť Netflixu pouštět svou tvorbu do kin, čemuž se obvykle uvolí jen v případě, že projekce je podmínkou pro zařazení titulu do výběru na filmové ceny. 

Netflix uvádí, že Lovkyně démonů se už s 236 miliony zhlédnutími staly divácky nejoblíbenějším titulem v historii této streamovací platformy. Na druhou pozici tak odsunuly akční komedii Red Notice z roku 2021, v níž odvážná loupež svede dohromady Dwayna Johnsona coby experta FBI s gangstery Ryanem Reynoldsem a Gal Gadotovou.

Populárnější než skutečný K-pop

Ještě před úspěchem kasovního trháku si Lovkyně démonů připsaly úspěch coby nejsledovanější animovaný titul na Netflixu. Příběh sleduje trojčlennou dívčí kapelu Huntr/X, která musí s využitím tajných schopností ochránit své fanoušky před démony. Přízeň fanoušků animované skupiny hraje ve filmu klíčovou roli – a ti skuteční stojí za letním úspěchem filmu. 

Zpěv není dílem AI, ujišťuje jihokorejská zpěvačka Ejae, která zpívala místo hlavní hrdinky Rumi. Soundtrack ovládl letní hitparády a podle Netflixu se dosud může pochlubit více než třemi miliardami streamů po celém světě, přičemž hit Golden se dostal na první místo žebříčku Billboard Hot 100.

A tím rekordy nekončí – soundtrack Lovkyň démonů se stal se prvním soundtrackem v historii, který měl současně čtyři písně v top 10 této hitparády. V první pětce přitom figurovaly hned tři hity od Huntr/X. K tomu došlo poprvé od doby, kdy se to podařilo skladbám, které pro hudební romanci Horečka sobotní noci z roku 1978 napsali Bee Gees a nazpívala Yvonne Ellimanová. 

Písně z filmu patří k nejstreamovanějším i na Spotify. A to nejen zmíněná Golden, ale také třeba skladba Your Idol od úhlavních nepřátel Lovkyň démonů Saja Bys. Díky tomu se tyto dvě animované kapely – tedy Huntr/X a Saja Boys – dají považovat za nejúspěšnější dívčí, respektive chlapecké K-popové skupiny v historii Spotify.

Překonaly tak i největší živé hvězdy, jako jsou boy band BTS a dívčí formace Blackpink. O popularitě smyšlených idolů svědčí, že jistý jihokorejský mnich dokonce provedl pro Saja Boys buddhistický rituál, obřad živě přenášel na YouTube. 

Právě chytlavé K-pop songy jsou největším lákadlem pro diváky, ostatně za skladbami stojí znalci K-popové produkce, kteří spolupracovali s populárními kapelami BTS a Twice. Návalu v kinech na K-pop: Lovkyně démonů ostatně pomohlo, že šlo o speciální verzi snímku, kdy si fanoušci mohli se svými animovanými idoly v sále i zazpívat.

Na korejské vlně

Lovkyně démonů se vezou na takzvané korejské vlně neboli hallju, tedy výrazně rostoucí oblibě jihokorejské (pop)kultury.

Mimo tuto asijskou zemi se přelévá díky už zmíněným K-popovým kapelám i seriálu Hra na oliheň, z něhož se stal fenomén, nebo nejnověji muzikálu Maybe Happy Ending. Romantická komedie o páru androidů obdržela nedávno americkou divadelní cenu Tony, původní libreto ale vzniklo zároveň v korejštině, protože spoluautorem je v New Yorku usazený Jihokorejec Hje Pak, a světová premiéra se odehrála v Soulu.

Rozšíření korejské vlny napomohl také úspěch černé komedie Parazit, korunovaný Oscarem za nejlepší film roku 2019, který Parazit získal jako vůbec první neanglicky mluvený snímek. A podíl má bezesporu i spisovatelka Han Kang, mimo jiné autorka bestselleru Vegetariánka, protože díky této autorce se Jižní Korea mohla poprvé těšit z Nobelovy ceny za literaturu.

Začátek hallju se datuje do devadesátých let, kdy další asijské země, zejména Čína, začaly ve velkém hltat televizní produkci svého souseda. Další vzmach přinesly ke konci první dekády milénia sociální sítě, které dostaly jihokorejskou popkulturu i na další světadíly. Prorazit se dařilo zvláště K-popu nemalou zásluhou celosvětového hitu a tanečního videa Gangnam Style od rappera Psyho, jehož choreografii napodoboval kdekdo.

Kulturní export hledá nové trhy

Korejskou vlnu popostrkuje podpora vlády, prapůvodně poháněná snahou uchránit jihokorejský kulturní průmysl před expanzí japonské tvorby. Nemalou roli ovšem hraje i zájem, aby ekonomika Jižní Koreje těžila z úspěchu tamní zábavní produkce.

Podle údajů místní centrální banky se vývoz duševního vlastnictví z Jižní Koreje, od hudby a filmů po hry, za poslední desetiletí více než ztrojnásobil a v roce 2024 dosáhl 9,85 miliardy dolarů (zhruba 212,5 miliardy korun), což však představuje pouze zlomek vývozu zboží, který vzrostl o 13 procent na 696,2 miliardy dolarů. Přitom více než polovina exportu duševního vlastnictví připadá na herní průmysl.

Jako slibné nové trhy pro kulturní export se jeví ty v Indii, Latinské Americe a na Blízkém východě, uvedli pro agenturu Reuters představitelé produkčních společností. Kupříkladu producent stojící za oscarovým Parazitem rozjíždí ve spolupráci s regionálními streamovacími platformami „dodávku“ K-dramat pro diváky na Středním východě a v severní Africe. Jihokorejská popkultura je tam populární zejména u mladší generace.

„Je čas přehodnotit definici hallju,“ míní Česon Česang Li, generální ředitel K-popové Hybe. „Pokud je obsah vytvořen v zahraničí, ale produkován korejskou společností, nebo dokonce zahraniční firmou podporovanou korejským kapitálem, domnívám se, že by měl být stále považován za součást hallju,“ dovysvětlil.

Agentura, kterou vede, například pomohla sestavit dívčí skupinu Katseye, jejíchž šest členek pochází z různých zemí, včetně Jižní Koreje (ale také třeba Švýcarska). Pěvecká formace vznikla v Los Angeles, prezentuje se nicméně jako „globální“. Teď agentura pořádá podobné konkurzy v Latinské Americe.

Velká pětka

Když letos v červnu nastoupil do úřadu nový jihokorejský prezident I Če-mjong, slíbil další investice, které by zemi pomohly stát se „velkou pětkou měkké síly“. Klíčovými prvky k dosažení image kulturní velmoci jsou kromě K-popu a K-dramat také webtoony (tedy digitální komiksy navrhované přímo pro čtení na mobilních zařízeních), kosmetické produkty a jídlo.

Rozmach ovšem můžou přibrzdit problémy, s nimiž se kulturní sektor nejen v Jižní Koreji potýká: rostoucí výrobní náklady, zato klesající výnosy z prodeje vstupenek a snižující se příjmy z reklamy. Do toho je třeba se vyrovnat s konkurencí v podobě streamovacích služeb a změnami, které už přináší umělá inteligence.

Odborníci i centrální banka volají po legislativním rámci, aby pomohl jihokorejským společnostem konkurovat globálním gigantům, jako je třeba Netflix. 

Podíl.
Exit mobile version