V souvislosti s novou ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS) se zatím mluví a píše hlavně o kauze bitcoiny a o jejím vzdělání. Decroix má ale nyní nejvíce starostí s něčím jiným. V Senátu se vytvořila silná skupina politiků, kteří odmítají zásadní novelu trestního zákona z dílny Pavla Blažka. Na Decroix teď bude hodně záležet, jestli zákon „zachrání“ v Senátu, nebo případně potom ve sněmovně.
Když Eva Decroix pronesla před několika dny vůbec první slova na půdě Senátu jako šéfka resortu spravedlnosti, mluvila o radosti a vstřícnosti. „Musím přiznat, že mé dosavadní fungování na ministerstvu bylo poměrně monotematické a toto je pro mě první radost, kdy se mohu vrátit k legislativní práci,“ svěřila Decroix, než začala hájit novelu trestního zákona. Ta už prošla Poslaneckou sněmovnou a úkolem nové ministryně je prosadit její schválení také v Senátu.
Její úsměvy ale neměly dlouhého trvání, vydržely jen během projevu předsedy ústavně právního výboru a jejího stranického kolegy Tomáše Goláně. Senátor novelu bude maximálně prosazovat a ve své řeči přidal k dobrému ještě historky o tom, jak se s ministryní znají z večírků. „Ví, že si z ní občas dělám legraci,“ vtipkoval Goláň v dobrém rozmaru. Tím ovšem pohoda končila.
Jakmile začali mluvit další členové zmiňovaného výboru, ministryni zmizel úsměv ze tváře. Stejně jako jejím spolupracovníkům z ministerstva, kteří se s Decroix ještě před jednáním ujišťovali, že jejich jediným možným cílem je prostě zákon v Senátu prosadit. Jenže místo toho se u pultíku střídal jeden senátor za druhým a vyjadřovali k podobě zákona, jak prošel s požehnáním ministerstva spravedlnosti, vážné výhrady.
Začalo to už prvním vystoupením senátora Michaela Canova (STAN), který se zlobil na ministerstvo za to, že nenavrhlo novou podobu paragrafu, který by poslal do vězení až na několik let toho, kdo se dopouští činnosti ve prospěch cizí mocnosti. Tento paragraf nedávno parlament schválil, ale tehdejší ministr spravedlnosti slíbil, že právě do teď projednávané novely trestního zákona dá upravenou verzi.
„K paragrafu byla řada připomínek, jeho formulace byla gumová a zneužitelná. Nekritizovala to jen část senátorů, ale i právníci a tehdy ještě budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Samotný ministr Blažek sliboval úpravu formulace,“ připomněl Canov s tím, že už proto čekal úpravu. „K mému překvapení a smutku se to vůbec nestalo, ten paragraf je zachován v naprosto nezměněné podobě,“ rozčiloval se a přítomné ujistil, že rozhodně bude navrhovat vrácení zákona poslancům s požadavkem, aby paragraf vypustili.
Tím ale Canov neskončil. Vzápětí začal ostře kritizovat další paragraf, který řeší trestání lidí, kteří drží konopí pro někoho jiného. Odkazoval se přitom na vyjádření nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, která označila za velmi nebezpečné a absurdní to, že poslanci ze zákona možnost trestání takového jednání „vyhodili“. „Pokud se toto ukáže jako pravdivé, tak je to sám o sobě důvod, proč zákon nepřijmout ve znění předloženou sněmovnou,“ prohlásil Canov, kterého podpořil i senátor z klubu ODS Zdeněk Hraba.
Peněžitý trest může být bolestivější než vězení, tvrdí Decroix
Ani to ale ještě nebyl konec kritiky. Vzápětí vystoupily tři senátorky: Ivana Váňová, Adéla Šípová a Jitka Seitlová, které se postavily proti tomu, aby se zločiny „bílých límečků“ podstatně častěji trestaly finančními sankcemi, a ne vězením. Tato trojice podpořila senátorku Hanu Kordovou Marvanovou, která je hlavní iniciátorkou nesouhlasu, ovšem ze zmiňovaného jednání ústavně právního výboru se omluvila.
„Nesouhlasím s tím, aby za určité závažné zločiny bylo možné nově uložit samostatný peněžitý trest a pachatelé se z něj mohli vykoupit,“ sdělila Šípová a jmenovala například hospodářskou trestnou činnost. „Jde například o krádeže s vysokou škodou, zpronevěru, pojistné podvody, dotační podvody, legalizaci výnosů z trestné činnosti, poškození věřitele, způsobení úpadku, neoprávněné provozování hazardních her a podobně. Tyto a další činy jsou výrazně společensky nebezpečné,“ vyjmenovávala.
Ministryně Decroix na všechny připomínky reagovala, ani v jednom případě ale neviděla důvod pro to, aby senátoři novelu neschválili. Například na výtku Canova ohledně trestání činnosti pro cizí mocnost namítala, že ministerstvo žádné návrhy na úpravy neobdrželo, a proto zůstalo u původního znění. „Pamatuji si, že ještě za studií se říkalo, že některé zákony mají být abstraktní, vágní,“ argumentovala s tím, že volnější znění paragrafů je někdy vhodnější. U konopí odkázala na své podřízené, kteří tvrdili, že i bez tohoto paragrafu může zákon fungovat.
Ohledně peněžitých trestů u hospodářských trestných činů se Decroix jednoznačně vyjádřila v jejich preferování oproti sezení pachatelů za mřížemi. „Celá logika novely zákona je ulevit vězeňství, nastavit alternativní tresty. Máme přeplněné věznice a zavřít někoho do vězení není jediná represe, možná nepřináší to, co od ní očekáváme. Peněžitý trest může být pro pachatele bolavější,“ hájila poslanecký návrh ministryně.
Podle názorů většiny členů zmiňovaného výboru je ale ministryně ke schválení novely nepřesvědčila. Výbor je navíc garantem pro novelu trestního zákoníku, k jehož názoru jednotliví senátoři poměrně často při finálním hlasování přihlížejí. Z výroků Decroix i senátorů je zřejmé, že debata mezi nimi bude dál pokračovat až do klíčového hlasování v červenci. Kdyby senátoři novelu zákona vrátili, sešli by se znovu poslanci a pro potvrzení původního návrhu by jich muselo zvednout ruku 101 z nich.
VIDEO: Nejdříve radost ministryně Decroix. A vzápětí kritika od několika senátorů a senátorek (z jednání ústavně právního výboru 30. 6. 2025)
Aktuálně.cz přináší ukázku z jednání senátního výboru, kdy po Evě Decroix mluvil senátor Michael Canov a senátorky Adéla Šípová a Jitka Seitlová. | Video: Radek Bartoníček
