Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítala šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.
Austrálie, Velká Británie a Kanada formálně uznaly Stát Palestina v neděli odpoledne SELČ. V prohlášení předsedové vlád zdůrazňují, že teroristické hnutí Hamás nesmí v budoucí správě Palestiny hrát žádnou roli.
Rozhodnutí západních států uvítala palestinská samospráva. Její šéf Mahmúd Abbás to označil za významný krok ke spravedlivému a trvalému míru.
„Je to krok, který nás přibližuje k nezávislosti a svrchovanosti. Možná to nezastaví válku zítra, ale je to posun vpřed, na kterém musíme stavět a který musíme zesílit,“ uvedla Šahínová s odkazem na téměř dva roky trvající válku v Pásmu Gazy.
Odpor v Izraeli i ve Washingtonu
Krok předem kritizovaly Spojené státy a také Izrael. Někteří jeho ministři ho označili za bezvýznamný s tím, že realitu na místě nezmění. Jiní trvají na tom, že palestinský stát může vzniknout jedině prostřednictvím přímých jednání mezi Izraelci a Palestinci.
Izraelské ministerstvo zahraničí v neděli vzkázalo, že uznání palestinského státu není „nic jiného než odměna pro džihádistický Hamás – povzbuzený Muslimským bratrstvem napojeným na Spojené království“. „Sami vůdci Hamásu otevřeně přiznávají: toto uznání je přímým důsledkem, ‚ovocem‘ masakru ze 7. října (2023),“ upozorňuje izraelská diplomacie v příspěvku na síti X. Krok podle ní dále destabilizuje region.
Šahínová k tomu řekla, že Jeruzalém dle ní nemá v úmyslu vyjednávat, čímž připomněla Netanjahuův projev při ceremoniálu k výstavbě nové osady na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ta by oddělila severní palestinská města od jižních. Izraelský premiér tehdy prohlásil, že „nebude žádný palestinský stát; toto místo patří nám“.
V Izraeli v současné době není relevantní politická síla, která by podporovala vznik palestinského státu, informoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. V zemi naopak sílí tlaky z krajní pravice k radikálním krokům.
Extremisté vyzývají Netanjahua k akci
„Uznání ,palestinského‘ státu Spojeným královstvím, Kanadou a Austrálií coby odměny pro vražedné teroristy z Hamásu si žádá okamžitá protiopatření,“ reagoval na nejnovější vývoj izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.
V této souvislosti vyzval k „okamžitému uplatnění suverenity nad Judeou a Samařím“, což je biblický název pro oblasti Západního břehu, a také k úplnému rozpuštění palestinské samosprávy. „Návrh na uplatnění svrchovanosti hodlám předložit na nadcházejícím zasedání vlády,“ avizoval Ben Gvir.
Ministr financí Becal’el Smotrič krátce nato na síti X napsal: „Jedinou odpovědí na tento protiizraelský krok je anexe domoviny židovského národa v Judeji a Samaří a definitivní opuštění absurdní myšlenky palestinského státu.“ Současně apeloval na Netanjahua, jehož kabinet se o dvě nacionalistické strany Ben Gvira a Smotriče opírá, že „nastal čas, aby vzal rozhodnutí do svých rukou“.
Netanjahu v neděli představitelům Británie, Kanady a Austrálie vzkázal, že žádný palestinský stát nebude a že jejich oficiální uznání takového státního útvaru je „obrovskou odměnou terorismu“. Mezinárodní společenství si podle něj vyslechne vzkaz od Izraele v příštích dnech při všeobecné rozpravě zasedání Valného shromáždění OSN.
„V OSN představím pravdu. Je to pravda Izraele, je to ale také objektivní pravda v našem spravedlivém boji proti silám zla a naše vize skutečného míru – míru prostřednictvím síly,“ vzkázal izraelský premiér svým ministrům a připomněl, že se po svém vystoupení v OSN setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Budeme muset bojovat také v OSN a na všech dalších kolbištích proti lživé propagandě namířené proti nám a proti výzvám k vytvoření palestinského státu, který by ohrozil naši existenci a představoval absurdní odměnu za teror,“ dodal předseda izraelské vlády.
Podle údajů palestinského ministerstva zahraničí Stát Palestina uznává 147 členských zemí OSN (z celkem 193 států) a Vatikán, tedy zhruba tři čtvrtiny států světa. Palestinu jako stát už letos uznaly Španělsko, Irsko a Norsko. V neděli se také očekává, že tak učiní Portugalsko a v nejbližších dnech rovněž Francie.
Česko krok nemá v plánu
„K uznání palestinského státu ze strany České republiky nedošlo a nyní se to ani neplánuje,“ sdělilo v neděli tuzemské ministerstvo zahraničí. Podle diplomacie nicméně platí, že Česko podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Toho ale může být dosaženo pouze na základě přímého jednání obou stran, které nebude možné do té doby, dokud budou Pásmo Gazy ovládat teroristé z Hamásu, dodal úřad.
V podobném duchu se vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Proces palestinské státnosti podle něj musí být výsledkem jednání všech zainteresovaných stran včetně Izraele a musí k tomu být splněny alespoň základní podmínky. Jinak je to víceméně politická deklarace, která v dané situaci může vzbudit očekávání, jež budou ztěžovat samotná jednání, poznamenala hlava státu.
Izrael čelí rostoucí diplomatické izolaci. Mnoho jeho tradičně blízkých spojenců – s výjimkou USA – jeho rozsáhlou ofenzivu ve městě Gaza odsoudilo. Některé země dokonce uvalily sankce na izraelské ministry kvůli podněcování násilí proti Palestincům, připomíná agentura Reuters.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Jeruzalém zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele usmrtili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
Podle údajů úřadů v Gaze pod kontrolou Hamásu bylo od začátku války při izraelských operacích zabito zhruba 65 tisíc Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většinu obětí tvoří civilisté. Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území nedávno vydala zprávu, podle níž Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu.
