Aktual.: 27.06.2025 11:13

Praha – Postupné zvyšování obranných výdajů k novému cíli Severoatlantické aliance (NATO) si v prvních letech vyžádá zvýšení státního dluhu. Ve střednědobém horizontu ale bude nutné buď snížit jiné výdaje, nebo zajistit nové rozpočtové příjmy. Vyplývá to z analýzy, kterou novinářům představilo Centrum veřejných financí. Člen Národní rozpočtové rady (NRR) Jan Pavel uvedl, že krátkodobě Česko prostor pro prohloubení dluhu má, na rozdíl od některých jiných evropských států.

Summit NATO v Haagu se tento týden dohodl na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývajícího 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti nebo odolnosti společnosti.

Analytik Centra veřejných financí Aleš Bělohradský upozornil, že zatím není jasné, jakou část takzvaných ostatních obranných výdajů už nyní Česko uskutečňuje například stavbou dopravní či energetické infrastruktury. I samotné zvýšení klasických vojenských výdajů na 3,5 procenta HDP ale podle něj bude znamenat téměř jejich zdvojnásobení proti současnosti. Zároveň připomněl, že vláda už přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta HDP, současné rozhodnutí NATO tento růst prodlužuje o dalších pět let.

Krátkodobě je podle Bělohradského nutné financovat růst obranných výdajů dluhem, protože není realistické tak rychle změnit strukturu rozpočtu. Dlouhodobě ale analytik považuje dluhové financování za neudržitelné, proto bude nutné upravit bilanci státního rozpočtu. „Přestože se nemáme vyhýbat ani výdajové straně rozpočtu, významná část nových výdajů na obranu bude muset být pokrytá novými příjmy,“ podotkl.

Podle Pavla Česko v krátkodobém horizontu prostor pro zvýšení dluhu má. „Ještě máme krátké okno do roku 2035, než naše veřejné rozpočty plně zasáhne efekt demografické změny,“ řekl. Podotkl, že řada jiných států s vyšším zadlužením bude zdroje pro růst obranných výdajů hledat obtížněji. Český státní dluh byl na konci prvního čtvrtletí 42,1 procenta HDP.

Náměstek ministra financí Tomáš Holub upozornil, že Česko sice fiskální prostor pro zvýšení dluhu má, nesmí s ním ale hazardovat s ohledem na dluhovou brzdu nastavenou na 55 procent HDP. Připomněl, že kromě růstu obranných výdajů se připravují i investice v energetice, zejména stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, které dál prohloubí zadlužení země.

Pavel doplnil, že pokud se vyšší obranné výdaje stanou do budoucna standardem, nelze na ně uplatňovat výjimky z rozpočtových pravidel. „Měli bychom je krýt z běžného rozpočtu,“ zdůraznil. Zároveň podotkl, že i bez zvýšení výdajů na obranu bude nutné pokračovat v konsolidaci veřejných financí.

Podíl.