Komerční prezentace Aktual.: 10.02.2025 16:35
Praha – České firmy získávají přes 90 procent zakázek ministerstva obrany, jejich hodnota ale tvoří zhruba 20 procent celkového objemu. Vyplývá to z analýzy českého obranného průmyslu zpracované poradenskou společností EY, kterou novinářům představili zástupci Hospodářské komory ČR a společnosti EY. Obranný průmysl v Česku podle autorů analýzy nenaplňuje svůj potenciál, je podle nich potřeba investovat do lidského kapitálu či do výzkumu a vývoje. Vyjádření ministerstva obrany ČTK zjišťuje.
„České firmy získávají větší počet zakázek, ale s mnohem nižší hodnotou, zatímco zahraniční firmy získávají menší počet zakázek, ale s výrazně vyšší hodnotou,“ stojí v analýze. Významné obranné projekty, jako jsou letouny F-35 a vrtulník systému H-1, zahrnují českou účast, ale role českých firem jsou často nestrategické a omezené, podotkli autoři.
Český obranný průmysl se z velkých zahraničních zakázek podílí například na pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Švédsko smluvně garantuje, že podíl českých firem na výrobě dosáhne nejméně 40 procent hodnoty zakázky, v opačném případě budou následovat sankce. Průmyslová spolupráce je také součástí nákupu 24 amerických letounů F-35, celková hodnota projektů spolupráce přesáhne podle ministerstva obrany 15 miliard korun.
Podle analýzy zůstává nejasná česká obranná strategie, což způsobuje neefektivitu v koordinaci mezi vládou a výrobci a brání systematickému rozvoji a mezinárodnímu zapojení obranného průmyslu. „Nedostatek jasné vize způsobuje, že český průmysl neví, na co by se měl zaměřit, protože vláda nenaznačuje, jakým směrem se má ubírat. Zároveň vláda nemá informace o tom, co je domácí průmysl schopen dodat, což vede k nejasnostem a neefektivní koordinaci,“ stojí v dokumentu.
Z analýzy také podle jejích autorů vyplývá nutnost posílení investic do výzkumu a vývoje. ČR patří podle dokumentu mezi země s nejnižšími investicemi do vojenského výzkumu v Evropě. „Což zpomaluje technologický rozvoj a ohrožuje konkurenceschopnost na zahraničních trzích,“ uvedla v tiskové zprávě k analýze Hospodářská komora. Nedostatek investic se podle ní projevuje zejména v oblastech kybernetické bezpečnosti, autonomních systémů a pokročilé umělé inteligence.
Obranný průmysl má podle analýzy znásobující efekt na ekonomiku, každá koruna investovaná do obrany vygeneruje ve zbytku ekonomiky 1,1 koruny. V konkrétních projektech to pak může být až trojnásobek. „Přesto přetrvávají omezení, včetně závislosti na zahraničních materiálech a dodavatelích,“ uvedli autoři.
Válka na Ukrajině podle analýzy výrazně zvýšila export, který vzrostl o 350 procent od roku 2021. „Tento růst poptávky však nebyl doprovázen odpovídajícím nárůstem zaměstnanosti,“ stojí v analýze. V necelých 130 firmách zastřešených Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu je podle ní zaměstnáno 20.000 pracovníků. Podle HK se obranný sektor jako mnoho dalších technologických oborů potýká s obtížemi při náboru mladých talentů.
