Komerční prezentace Aktual.: 27.03.2026 13:28
Praha – Současné vysoké ceny pohonných hmot zvyšují příjmy státu oproti období před konfliktem na Blízkém východě o vysoké desítky milionů korun denně. S rostoucí cenou paliv totiž roste i výběr daně z přidané hodnoty (DPH). Výběr spotřební daně naopak zůstává stejný. Na druhou stranu ovšem státu rostou i náklady státu zejména kvůli dražším energiím. Vyplývá to z komentářů pro ČTK.
Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 Kč za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne ze čtvrtečních údajů společnosti CCS.
Růst cen pohonných hmot je přímým důsledkem prudkého zdražování ropy na trhu. Kromě ceny produktů z rafinérií se ovšem výsledná cena paliv u čerpacích stanic skládá ještě ze spotřební daně, DPH a marže obchodníků. Spotřební daň činí v Česku 12,84 Kč na litr benzinu a 9,95 Kč na litr nafty. Základní sazba DPH je od roku 2013 v ČR 21 procent. Dlouhodobou průměrnou marži obchodníků odhadují analytici mezi 2,5 až 3,5 Kč na litr.
Zdražování paliv tak výrazně zvyšuje i příjmy státu na DPH u pohonných hmot. Podle výpočtů analytiků, kteří do analýzy zahrnuli průměrnou spotřebu z minulosti, jde při současných cenách o vysoké desítky milionů korun denně. Analytik XTB Jiří Tyleček to odhadl na přibližně 54 milionů korun za den, přičemž většinu tvoří vyšší příjmy u nafty. „Samozřejmě toto stát vybírá až na aktuálních cenách, v průběhu minulých týdnů tato částka postupně narůstala,“ upozornil Tyleček.
K podobným číslům dospěl ve své analýze i analytik Portu Marek Pokorný. Připomněl, že v případě, že by stávající ceny platily celý měsíc, šlo by o miliardy korun. „Pokud budeme kalkulovat s aktuálními cenami a s tím, že se v roce 2026 spotřebuje stejné množství pohonných hmot jako v roce 2025, tak každý měsíc stát na DPH vyinkasuje o 341 milionů Kč více v případě benzinu a o 1,46 miliardy Kč více v případě nafty v porovnání s cenami pohonných hmot před začátkem konfliktu,“ podotkl Pokorný.
Výsledné příjmy z DPH mohou přitom být ještě vyšší v případě vysoké poptávky motoristů. Provozovatelé čerpacích stanic hlásili zvýšenou spotřebu především v prvních týdnech konfliktu v Perském zálivu.
Podle Tylečka ovšem nelze přímo tvrdit, že stát na současné situaci vydělává. „Státu totiž také narůstají náklady v časech dražších energií,“ připomněl.
Vláda se bude v pondělí zabývat možnými kroky ke snížení vysokých cen pohonných hmot, informoval úřad vlády. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) se dnes dohodli, že vláda bude jednat o otázce regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo financí v současnosti marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly ale podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
