Donald Trump se chystá na své první osobní setkání s Vladimirem Putinem od návratu do Bílého domu. Summit na Aljašce přichází v době, kdy je americký prezident obklopen užším okruhem poradců, z něhož vymizeli zkušení odborníci na Rusko i Ukrajinu. Místo diplomatů s desetiletími praxe vede jednání newyorský developer Steve Witkoff, stále ještě nová tvář zahraniční politiky.
Odborníci se shodují, že tento personální posun není náhodný. Ve svém druhém funkčním období Trump prosazuje loajalitu nad odbornost a zároveň pokračuje v rozsáhlém snižování počtu federálních zaměstnanců.
V květnu jeho administrativa propustila desítky specialistů z Národní bezpečnostní rady (NSC) a v červenci více než 1300 úředníků ministerstva zahraničí, včetně analytiků zaměřených na Rusko a Ukrajinu. Podle odborové organizace AFSA od začátku roku odešlo z diplomatické služby kolem čtvrtiny zaměstnanců.
„Trump nemá ani jednoho poradce pro tvorbu politiky, který by znal Rusko a Ukrajinu,“ varuje bývalý diplomat Eric Rubin pro Financial Times. Rubin také upozornil, že klíčové posty v americké administrativě zaměřené na Rusko a Ukrajinu stále nejsou obsazeny.
Trump tak k jednacímu stolu s Putinem usedne bez náměstka ministra zahraničí pro evropské záležitosti schváleného Senátem i bez jmenovaného velvyslance v Moskvě či Kyjevě.
Setkání v Helsinkách
Setkání s Putinem se odehraje v naprosto odlišných podmínkách než předchozí summity. V roce 2018 v Helsinkách Trump po boku ruského prezidenta zpochybnil závěry vlastních tajných služeb o ruském vměšování do voleb a přijal Putinovo popření bez výhrad.
Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona se tehdejší přípravy často potýkaly s prezidentovou neochotou studovat podklady. Bolton vzpomíná, jak Trump při cestě na summit raději sledoval fotbal, než debatoval o jaderných otázkách.
Trump sám nyní hovoří o „oťukávací“ schůzce a tvrdí, že během dvou minut pozná, zda je možný pokrok. Analytici ale varují, že improvizace a absence odborného zázemí mohou dát výraznou výhodu Putinovi. Politikovi, který je proslulý detailní znalostí témat a schopností zaskočit protějšky nečekanými argumenty.
Historie jejich setkání naznačuje, že Putin dokáže využít slabin amerického prezidenta. Při prvním setkání v roce 2017 si Trump vyžádal poznámky svého tlumočníka a na pozdější tiskové konferenci ve Vietnamu bez výhrad přijal Putinova slova o nevměšování do voleb.
Bývalý francouzský prezident Francois Hollande, který s Putinem vyjednával o Ukrajině, varuje, že ruský vůdce používá „profesionální lhaní“ a taktiku natahování času.
Podle expertů Putin začíná jednání dlouhými historickými exkurzy, které mohou trvat hodinu i déle, a teprve poté nabídne dílčí ústupek, aby druhá strana měla pocit, že dosáhla pokroku. Podobnou taktiku mohla veřejnost sledovat při rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem, kdy se Vladimiru Putinovi „podařilo zaběhnout“ až Rurikovcům.
Emoce a fakta
Trumpův přístup k zahraniční politice je však založen spíše na intuici a osobních vztazích než na studiu faktů.
Angela Merkelová ve svých pamětech píše, že s Trumpem „mluvili na dvou různých úrovních: on na emocionální, já na faktické“. To je podle bývalých diplomatů přesně prostor, který Putin umí využít.
Andrew Weiss z Carnegie Endowment dodává, že se nyní setkají dva lídři, kteří už léta nemají kolem sebe žádné skutečné protiváhy.
Ačkoli ruská letní ofenziva na Ukrajině nedosáhla očekávaných výsledků a Putin má důvod hledat diplomatické manévry, analytici neočekávají, že by summit na Aljašce přinesl průlom.
