Analytici: Hospodářský růst táhla spotřeba domácností, podporuje ji růst mezd

Aktual.: 30.09.2025 12:37

Praha – Hospodářský růst Česka ve druhém čtvrtletí táhla spotřeba domácností, kterou podporuje růst mezd. Ten zároveň snižuje ziskovost firem. Negativně na hrubý domácí produkt (HDP) působí firemní investice, které brzdí ekonomické nejistoty, shodli se analytici oslovení ČTK při hodnocení nejnovějších údajů o výkonnosti české ekonomiky. Podle dnešních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu HDP meziročně vzrostl o 2,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,5 procenta.

 

„Potvrzená míra růstu HDP je poháněna především nadále rostoucí spotřebou domácností. Ty tím reflektují svou stále zlepšující se situaci, kdy se jejich reálné příjmy zvyšují,“ řekl analytik PwC Dominik Kohut. „Negativní stránku tohoto vývoje pociťují firmy, jimž meziročně vzrostly mzdové náklady o víc než osm procent, což kompenzují nižší mírou investic, ale i meziročně nižší ziskovostí,“ dodal.

Analytička Komerční banky Jana Steckerová ale upozornila, že růst spotřeby domácností stále nedosahuje svého potenciálu, mimo jiné kvůli přetrvávající vysoké míře úspor. „Míra úspor domácností zůstává stále výrazně nad svým dlouhodobým průměrem i nad úrovněmi kde se pohybovala před pandemií. Domácnosti tak stále drží naakumulované nadměrné úspory, což se pak odráží v pouze pozvolném oživení spotřeby domácností. Ta tak stále zůstává o více než jedno procento za svou předpandemickou úrovní,“ uvedla Steckerová.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že za zpomalením investic nestojí jen vyšší mzdové náklady. „Nepřekvapivá a zároveň i nepříznivá je nižší míra investic firem. Je vidět, že se jim v nejistých dobách příliš investovat nechce. Je to vlastně už trend, protože navzdory vysokým investicím do různých energetických a ‚zelených‘ projektů podnikové investice v poměru k přidané hodnotě klesají a tím i snižují budoucí potenciál české ekonomiky,“ uvedl.

Za celý letošní rok čekají analytici hospodářský růst kolem dvou procent, když mezičtvrtletní růst HDP ve druhém pololetí podle nich zvolní. „Nejistotu pro letošní rok stále jsou cla ze strany Spojených států, jež pro hospodářský růst v Evropě představují negativní faktor. Evropský růst může naopak profitovat z vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu,“ uzavřel hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

ČSÚ: Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí vzrostla proti loňsku o 2,6 % 

Česká ekonomika vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 2,6 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících roku stoupl o 0,5 procenta. Zpřesněný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaj z konce srpna.

Meziroční růst HDP byl nejvýraznější od druhého čtvrtletí 2022, tedy za poslední tři roky. Táhla ho podle dřívějších údajů ČSÚ zejména spotřeba domácností, přispěla i změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a meziročně nižší přebytek zahraničního obchodu.

Analytici předpokládají, že za celý letošní rok míří ekonomika k růstu nad dvě procenta, což by znamenalo zrychlení z loňského jednoho procenta. Podobné očekávání má i ministerstvo financí, které ve své srpnové prognóze očekávalo pro letošek růst HDP o 2,1 procenta. Optimističtější je Česká národní banka s prognózou hospodářského růstu 2,6 procenta.

„Ve druhém čtvrtletí se reálné příjmy ze zaměstnání meziročně zvýšily o 4,1 procenta. Míra úspor meziročně poklesla, avšak nadále se drží na úrovni převyšující hodnoty zaznamenané v předchozích letech,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele stoupl ve druhém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,1 procenta. Meziročně se zvýšil o 0,3 procenta.

Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl 52.560 korun a proti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,4 procenta a meziročně stoupl o 4,1 procenta.

Míra úspor domácností v letošním druhém čtvrtletí činila 18,4 procenta. Bylo to o 0,6 procentního bodu víc než v předchozím čtvrtletí, ale o dva procentní body méně než před rokem.

Míra investic v sektoru domácností mezičtvrtletně klesla o 0,1 procentního bodu na 10,3 procenta. Meziročně klesly investice domácností o půl procentního bodu.

Svaz průmyslu snížil odhad reálného růstu HDP z 2,7 procenta na 2,1

Letošní reálný růst HDP České republiky by měl být kolem 2,1 procenta, podobně by tomu mělo být i v roce 2026. Vyplývá to z aktualizované predikce Svazu průmyslu a dopravy ČR. Odhad proti loňské predikci svaz z 2,7 procenta snížil vzhledem k negativním dopadům obchodní politiky USA, poměrně slabé zahraniční poptávce a přetrvávajícím nejistotám. Česká ekonomika vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 2,6 procenta.

„Proti naší loňské predikci, kdy jsme na letošní rok odhadovali růst HDP 2,7 procenta, ovlivnila ekonomiku obchodní politika nové americké administrativy. Zároveň zůstává poměrně nízká zahraniční poptávka a vysoká nejistota, což se projevuje zejména ve velmi slabých investicích. To jsou dva základní faktory snížení původního odhadu pro letošní rok,“ uvedl viceprezident svazu Martin Jahn.

Ekonomický analytik svazu Milan Klempíř v letošním roce očekává díky mírně příznivějšímu vývoji evropského průmyslu a relativně pozitivním výsledkům některých sektorů rychlejší růst exportu zhruba o 3,2 procenta. Celkové výsledky bude ale podle něj limitovat stále nepříliš příznivá ekonomická situace v EU a v Německu a také dopady uvalení cel z USA. Tempo růstu dovozu naopak předstihne tempo růstu vývozu, a to zejména z důvodu sílící domácí poptávky, dodal.

Ministerstvo financí koncem srpna mírně zlepšilo výhled letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,1 procenta, když v dubnu čekalo dvouprocentní růst. Příští rok ekonomika poroste podle ministerstva o dvě procenta. Tato prognóza je v souladu s predikcí, kterou dříve v srpnu zveřejnila Česká bankovní asociace. Česká národní banka byla optimističtější, když předpokládala pro letošní rok růst HDP o 2,6 procenta.

Firmy podle Jahna ukazují nadále schopnost udržet své pozice a tím prostor pro pokračování mírného růstu v letošním roce. Ekonomika však zůstává křehká na případné vnější šoky. „O to více musíme jako zástupci byznysu prosazovat revizi evropské i národní regulace a podpůrné stabilní podmínky pro investice,“ upozornil Jahn. V Evropě je podle něj třeba například revidovat emisní cíle pro automobilový průmysl či nastavení emisních povolenek.

Dosavadní trend a výsledky průmyslu a celé ekonomiky naznačují podle Klempíře pokračující oživování. Nenaplnily se tak některá negativnější očekávání z přelomu roku 2024 a 2025. Dynamiku tuzemského HDP letos táhne primárně spotřeba domácností a i do příštího roku očekává pokračování růstu spotřeby či vládních výdajů. „Firmy v našich průzkumech vidí prostor pro zvýšení zakázek, avšak u investiční aktivity letos odhadují spíše stagnaci. Investice by tak mohly přispět k růstu až v příštím roce. Predikce slabého ekonomického růstu na kontinentu či dopady vyhlášení plošného 15procentního cla ze strany USA na dovoz z EU optimismu nepřidávají,“ podotkl.

 

 

Podíl.