Analytici: Babišův postoj v EU značí změnu v české zahraniční politice

Dohodu o půjčce oznámil po mnohahodinovém jednání na summitu EU v Bruselu předseda Evropské rady António Costa. Za půjčku se zaručí 24 unijních států. Dále budou pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.

Babišovo rozhodnutí ilustruje podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) odklon od dosavadní linie české zahraniční politiky a solidarity s Ukrajinou. „Jde dále směrem k rétorice o nepodporování Ukrajiny ze strany českých veřejných financí, které premiér Babiš již v minulosti učinil a dále si za ním stojí,“ uvedl.

Zároveň byly podle Havlíčka zřejmé jemné rozdíly od pozice zastávané Slovenskem a Maďarskem v případě snahy najít alternativu pro využití zmrazených ruských prostředků centrální banky, což dva další státy také nepodpořily. „V tomto smyslu byla pozice Česka o něco málo konstruktivnější, přestože neústupná v podobě nepřevzetí garancí za půjčku, kterou si EU bude brát na mezinárodních trzích a garantovat ji bude 24 států EU,“ dodal.

Podle Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů Babiš rámuje výsledek tak, že potřebu podpory Ukrajiny ČR nezpochybňuje, odmítá však mimořádné garance, které by mohly zatížit budoucí české rozpočty. Podtrhuje to podle něj to, co Babiš říkal před volbami, tedy že je potřeba přestat podporovat Ukrajinu na úrovni jako dosud, minimálně pokud jde o nové finanční závazky a sdílené garance, ale i další oblasti.

„V tomto smyslu to lze chápat jako jistý (logický) odklon od evropské jednoty v otázce zahraniční politiky vůči Ukrajině: ne v deklaracích podpory, ale v ochotě nést konkrétní riziko,“ uvedl Kovář.

Zároveň by ale z výsledku nynějšího summitu nedělal automaticky tezi, že Česko bude pokaždé hlasovat jako Maďarsko či Slovensko. „Česká pozice se od těchto zemí liší i v tom, že Praha podpořila závěry summitu a Ukrajinu jako takovou podporuje, ‚jen‘ odmítá ručení. To je jistý kvalitativní signál, že nelze automaticky předpokládat jednotnou linii vždy a ve všem,“ podotkl Kovář. Na prvním summitu po nástupu nové vlády navíc Babiš podle něj evidentně potřeboval i politicky čitelný výstup, který ukáže změnu kurzu a naplní předvolební sliby směrem k domácímu publiku.

Podle Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně se očividně vláda vrací k pozici „Česko na prvním místě“ a podřízení zahraniční a evropské politiky domácím účelům, respektive účelům vnitropolitického marketingu.

„To bude podle mého názoru hlavní leitmotiv této vlády. Do pozice Maďarska či Slovenska se pravděpodobně nedostane, Česko ale bude – a to také ve vztahu k Ukrajině – prosazovat sobeckou a dost krátkozrakou politiku utilitárních zájmů subjektů, které na dnešním kabinetu participují,“ poznamenal. Vládu tvoří ANO, SPD a Motoristé.

Česko za půjčku pro Ukrajinu ručit nebude, uvedl Babiš

Brusel – Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.

Podle Babiše některé státy stále trvaly na použití zmrazených ruských aktiv, tedy takzvané reparační půjčce, před kterou ovšem opakovaně varoval belgický premiér Bart De Wever. Právě v Belgii se nachází většina těchto aktiv. „Já myslím, že tyto peníze se mají vzít, až skončí válka,“ řekl novinářům nový český premiér. „Já se divím, že už dneska dáváme peníze na dva roky dopředu, když bylo avizováno, že mírová dohoda se blíží, nějak mi to nejde dohromady,“ dodal. Textu, který se týkal reparační půjčky a který byl předložen v průběhu nočního jednání, podle Babiše většina lídrů vůbec nerozuměla.

Za půjčku ve výši 90 miliard eur, o které se nakonec rozhodlo, bude EU ručit rezervou v unijním rozpočtu. Půjčka, kterou si EU vezme na finančních trzích, má být podle informací ČTK pouze dočasným řešením. Technické a právní práce na takzvané reparační půjčce garantované zmrazenými ruskými aktivy deponovanými v rámci Evropské unie by totiž měly v nadcházejících měsících pokračovat.

„My jsme už před volbami říkali, že nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, že potřebujeme peníze v Čechách,“ řekl Babiš českým novinářům v Bruselu. „My jsme řekli, že nebudeme ručit za tyto věci, a já si myslím, že je to správné,“ dodal.

Premiér zároveň zdůraznil, že Česká republika zastává jinou pozici než Maďarsko a Slovensko, kterých se rovněž týká výjimka z garancí. „My podporujeme Ukrajinu, podpořili jsme závěry (summitu) s jedinou výjimkou, že nechceme ručit za ty úvěry. Maďarsko a Slovensko zcela odmítly jakoukoli podporu Ukrajiny ohledně zbraní a tak dále,“ řekl Babiš.

Summit EU ukázal návrat spojenectví Česka, Slovenska a Maďarska, píše list Sme

Bratislava – Rozhodnutí summitu EU o poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), za kterou se z evropské sedmadvacítky nezaručí Česko, Maďarsko a Slovensko, znamená návrat spojenectví těchto tří středoevropských zemí, napsal slovenský list Sme. Postoj Bratislavy kritizovala slovenská opozice. Peníze pomohou Kyjevu, který se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

„Ke skupině, která se bude před svými voliči chlubit, že ušetřila peníze své zemi na důležitější věci, se přidal i Andrej Babiš, navzdory snaze lídrů unie udržet ho v linii politiky jeho předchůdce. Babiš tedy zůstává rozkročen na dvě strany,“ uvedlo Sme k postoji nového českého premiéra. Dodalo, že slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský kolega Viktor Orbán od začátku říkají, že válku s Ruskem nelze vyhrát.

Podle Sme Babišův postoj dává Orbánovi naději na oživení takové podoby visegrádské skupiny, kterou si dlouhodobě přeje, tedy jako skupiny států, která s odvoláním na národní specifika bude dál rozkládat unii zevnitř.

Za důležitou list současně označil skutečnost, že Slovensko, Maďarsko a Česko nevetovaly rozhodnutí EU poskytnou Ukrajině půjčku.

„Čelní představitelé Evropské unie se před summitem snažili přesvědčit nového českého premiéra Andreje Babiše, aby se neodklonil od dosavadní politiky Česka. To se jim nakonec částečně nepodařilo, neboť Babiš se přidal k Ficovi a Orbánovi, čímž vytvořil očekávanou koalici,“ napsal list Denník N.

Deník Pravda napsal, že Ukrajina peníze od unie dostane, EU ale musí ustoupit Ficovi, Orbánovi i Babišovi a také Belgii, která vystupovala proti využití blokovaných ruských aktiv v rámci reparační půjčky pro Ukrajinu.

Bývalý šéf slovenské diplomacie a člen vedení nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok ocenil, že se v EU našla shoda o pomoci Ukrajině, a kritizoval Fica. „Slovensko není součástí řešení, jsme černí pasažéři. Premiér Fico opět jednou ukázal ostatním členským státům, ale zejména vlastním občanům, že s unií nás nespojuje nic, jen peníze. Ty vládě samozřejmě nesmrdí, když na válce vydělává při vývozech zbraní na Ukrajinu,“ napsal Korčok na sociální síti.

Korčok podobně jako Denník N uvedl, že Babiš si dal záležet, aby se distancoval od Fica a Orbána, když podle něj zdůraznil, že Česko má odlišný postoj k Ukrajině a ruské agresi než Budapešť a Bratislava.

Bývalá slovenská vicepremiérka a šéfka opoziční strany Za lidi Veronika Remišová v prohlášení k výsledkům unijního summitu označila zahraniční politiku Slovenska za zbabělou a kolaborantskou.

Na summitu EU se sešla visegrádská trojka, řekl Orbán po jednáních v Bruselu

Na summitu EU v Bruselu se sešla visegrádská trojka, řekl maďarský premiér Viktor Orbán v reakci na to, že Maďarsko, Česko a Slovensko se odmítly připojit ke garancím spojeným s půjčkou pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,19 bilionu korun).

„V3 se sešla,“ řekl Orbán podle agentury MTI po jednání, které skončilo dnes nad ránem. „Tyto tři země dohromady jsou těžká váha. Je to povzbudivé a budeme pokračovat ve spolupráci,“ uvedl také. Středoevropské země obvykle spolupracují ve formátu Visegrádské čtyřky, jejímž členem je kromě Česka, Slovenska a Maďarska také Polsko. Polsko je ovšem mezi 24 členskými zeměmi EU, které se za půjčku pro Ukrajinu zaručí.

Ve zprávě o výsledcích summitu se píše o tom, že EU poskytne Ukrajině na příští rok a rok 2027 půjčku 90 miliard eur založenou na unijních půjčkách na kapitálových trzích a zajištěnou rezervou z unijního rozpočtu. Použití prostředků z rozpočtu EU nebude mít dopad na finanční závazky Česka, Maďarska a Slovenska, uvádí se ve zprávě.

Polský premiér Donald Tusk po jednání podle listu Rzeczpospolita řekl, že Česku, Slovensku a Maďarsku, „jako státům s více proruskou orientací“, šlo o to, aby byly zmíněny, že se na zárukách nepodílejí. „Ale de facto se k nim připojují jako každá jiná členská země, protože také přispívaly do unijního rozpočtu,“ tvrdí Tusk.

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit bezúročnou půjčku pro Ukrajinu, se kterou Česko souhlasilo, ale odmítlo se připojit k zárukám. „Řekli jsme, že nechceme přijmout společný dluh kvůli financování půjčky pro Ukrajinu, o které už víme, že ji Ukrajinci nikdy nedokáží splatit,“ uvedl Orbán. „Zachránili jsme naše děti a vnoučata před tím, že budou muset později splácet peníze, které se nyní ve formě válečné půjčky posílají na neúspěšnou válku,“ uvedl také maďarský premiér.

Orbán navzdory téměř čtyři roky trvající ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou. Dlouhodobě kritizuje unijní protiruské sankce, blokuje kroky EU na pomoc Kyjevu a obviňuje Brusel, že se snaží země EU zatáhnout do války po boku Ukrajiny.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}