Zájem o focení na analog v Česku podle oslovených prodejců v posledních pěti letech roste. U jednorázových a levnějších kompaktních fotoaparátů potvrzují růst tržeb až o desítky procent. Vyšší zájem o tradiční focení potvrzují také fotokluby. Prodejci, odborníci na servis i fotokluby se shodují, že trend táhnou hlavně mladí lidé.
„Tržby z prodeje filmových fotoaparátů rostly průměrně za posledních pět let o více než šedesát procent,“ uvádí Eva Urešová z obchodu Analogstore, která má ve firmě na starosti marketing. Největší nárůst prodejů evidují obchodníci u jednorázových fotoaparátů a jednoduchých plastových kompaktů. Právě ty jsou podle prodejců pro mnohé začátečníky vstupní branou do světa klasické fotografie.
Stoupající zájem pozorují prodejci i přesto, že provozování tohoto koníčku je v posledních letech nákladnější. „V postcovidové době došlo ke značnému nárůstu ceny surovin, filmové materiály zdražily skokem téměř násobně. Přesto to poptávku téměř neovlivnilo, zájem o analog každým rokem od dna v roce 2016 mírně stoupá. A to především díky mladé generaci, která si v tom našla oblibu,“ říká generální ředitel Fotoškoda Martin Škoda.
„Máme jednu skupinu zaměřenou vyloženě na analog pro dospělé, skupiny bychom kvůli zájmu mohli mít ale klidně dvě, kdybychom na to měli kapacitu,“ dokládá stoupající oblibu vedoucí fotoklubu Líheň při Domu dětí a mládeže (DDM) hlavního města Prahy Jaromír Santler.
Technika často i z druhé ruky
Podle dat mezinárodní asociace CIPA, která zastřešuje i nejznámější japonské výrobce fotoaparátů, se kvalitní filmové fotoaparáty od roku 2004 roky téměř nevyráběly a zbývala tak jen technika z druhé ruky. Potvrzuje to Michal Čáp z Polagraphu, který se věnuje prodeji nových a renovaci starších přístrojů z konce minulého tisíciletí. „Je ale třeba říci, že až v posledních letech se ten rostoucí zájem promítnul i v tom, že si ho všimli velcí výrobci a bývalí velcí hráči na trhu. V posledních letech tak vznikají nové fotoaparáty a očekávají se další novinky,“ dodává Čáp.
Majitel obchodu Analogstore Jan Záliš začátečníkům doporučuje přístroje před jejich nákupem hledat nejprve v rodině. A to kvůli dostupnosti fotografických potřeb a filmu za minulého režimu. V mnoha domácnostech se podle něj mohly dochovat přístroje i filmy.
Analog v době digitální
Složení komunity, která se o filmové fotoaparáty zajímá, se podle prodejců zásadně proměnilo a typický zákazník v současnosti „mládne“. „Největší skupinu tvoří lidé ve věku 18 až 24 let. Často ani nefotí digitálně a film je jejich první skutečnou fotografickou zkušeností, když nepočítáme mobilní telefon,“ uvádí Čáp.
Také fotokluby zaznamenaly generační obměnu. „Pozorujeme kontinuální nárůst počtu mladých lidí v posledních třech až pěti letech. Průměrný věk byl dříve spíše kolem pětačtyřiceti let, dnes je výrazně nižší,“ říká předseda Fotoklubu Praha Angelo Purgert, který má zhruba sto členů.
Jako vymezení proti digitální době vnímá analog vedoucí fotoklubu Líheň. Zájem vidí už u dětí od dvanácti let. „Když dětem povím, že budeme fotit v ateliéru mimo digitálu i něco na analog, jsou nadšené, je to pro ně velký rozdíl, fotky jsou hmatatelné, děti si je rády odnášejí domů,“ popisuje Santler.
Záliš uvádí příklady činnosti mladých fotografů na Broumovsku. „Zatímco jeden z nich se věnuje tradiční portrétní fotografii, další zkouší předávat jednorázové fotoaparáty náhodným kolemjdoucím na ulici,“ říká. Cílem druhého postupu je podle Záliše sdílení koláží ze života kolemjdoucích na sociálních sítích jako protipól k digitálnímu obsahu, a také pohled do života úplně neznámých lidí.










