Americká věda zažívá po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce největší změny ve své moderní historii. Jeho administrativa omezuje grantové programy, mění vedení institucí, ruší financování celých oborů a podle řady kritiků dokonce omezuje svobodu vědeckého výzkumu. A Evropa na to reaguje.
Rozsáhlé změny vědy za administrativy Donalda Trumpa mění plány mnoha amerických vědců. Vědecký žurnál Nature se jich na svém webu zeptal v anketě, jestli neuvažují o opuštění země. Odpovědělo 1650 lidí: asi dvanáct set, tedy tři čtvrtiny z nich, uvedlo, že o emigraci ze Spojených států opravdu uvažují. Pokud by k tomu došlo, nejvíce zvažují jako místo svého budoucího působení Evropu a Kanadu.
Skupinou, která tuto otázku zvažuje nejvíc, jsou postgraduální studenti, kteří jsou nejvíc finančně odkázaní na různé konkrétní projekty a jejichž pozice také v souvislosti se současnými změnami nejvíc trpí. Z 690 postgraduálních výzkumných pracovníků, kteří odpověděli, zvažuje odchod 548; totéž uvedlo 255 z 340 doktorandů, uvádí Nature.
Řada respondentů uvedla jako místa, nad nimiž uvažují, Evropu a Kanadu. Právě Evropa už představila pobídky, pomocí nichž by chtěla špičkovým americkým vědcům nabídnout vhodné finanční podmínky.
Co se děje v americké vědě
Trumpova administrativa snížila financování výzkumu a zastavila rozsáhlou část federálně financované vědy v rámci iniciativy snižování nákladů v celé vládě, kterou vede miliardář Elon Musk. Desetitisíce federálních zaměstnanců, včetně mnoha vědců, byly propuštěny a znovu přijaty na základě soudního příkazu, přičemž hrozí, že přijdou další hromadná propouštění.
Kromě toho se snížily federální dotace na materiální zabezpečení výzkumu, ruší se podpora mnoha specializovaných výzkumných programů a také vzniká tlak na univerzity, aby se řídily pravidly federální vlády. Imigrační opatření a boje o akademické svobody způsobily, že se výzkumní pracovníci ocitli v nejistotě, která prostupuje všemi aspekty amerického výzkumného podniku.
Šance pro Evropu
Některé evropské země už neztrácejí čas a hlásí se o slovo. V dopise adresovaném komisařce Evropské unie pro výzkum Jekatěrině Zaharievové vyzvalo třináct ministrů pro výzkum, včetně ministrů výzkumných velmocí Francie a Německa, EU, aby se chopila příležitosti a „přijala vynikající talenty ze zahraničí, kteří by mohli trpět zásahy do výzkumu a špatně motivovanými a brutálními škrty ve financování“.
Částečně v reakci na to plánuje Evropská rada pro výzkum zdvojnásobit částku, kterou nabízí příjemcům grantů, kteří se stěhují do EU, a to na maximálně dva miliony eur (50,3 milionu korun) pro každého.
Nizozemská vláda požádala svou radu pro financování výzkumu, aby zřídila fond, který by přilákal špičkové vědce, kteří se chtějí přestěhovat kvůli měnícímu se geopolitickému klimatu. A některé univerzity v Belgii a Francii zveřejnily konkrétní příležitosti pro americké výzkumné pracovníky.
Evropská komise 5. května oznámila, že uvede nový balíček ve výši 500 milionů eur (12,4 miliardy korun) na rozvoj evropské vědy. Unie tak podle agentury Reuters doufá, že přiláká zahraniční vědce, zejména ty ze Spojených států.
„Věda je investice – a my potřebujeme nabídnout ty správné iniciativy. Proto oznamuji, že navrhneme nový balíček ve výši 500 milionů eur na období 2025 až 2027, abychom z Evropy učinili magnet pro vědce,“ řekla šéfka Komise Ursula von der Leyenová v Paříži, kde se konala konference Choose Europe for Science (Vyber si pro vědu Evropu).
Kromě von der Leyenové se jí zúčastnil také francouzský prezident Emmanuel Macron, zástupci evropských univerzit, ministři vědy a výzkumu a evropští komisaři. „Rozhodli jsme se postavit výzkum, inovace, vědu a technologie do centra naší ekonomiky. Rozhodli jsme se být kontinentem, kde univerzity představují pilíře našich společností,“ řekla dále šéfka Komise. Členské státy by měly do vědy a výzkumu nově vynaložit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) do konce roku 2030, dodala.
Šance pro Česko
A na šanci získat špičkové americké mozky se připravuje i Česko. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka považuje svobodu vědy za klíčovou. „Do jisté míry je tato reakce, a je samozřejmě absurdně přemrštěná, určitou reakcí na woke kulturu, která se zejména na některých amerických univerzitách šířila a která také svým způsobem omezovala svobodu vědeckého bádání zase na druhou stranu,“ je přesvědčen.
Samotné škrty v americké vědě ale považuje za špatné. „Vede to k tomu, že univerzity jsou akutně ve finanční krizi, za druhé, že budou mít možná menší snahu získávat ty nejlepší vědce, protože už se jim to nevyplatí tolik jako dřív. Považuji to za velmi nerozumné,“ dodal.
Ústav organické chemie a biochemie má přímo v USA jednu ze svých poboček. Jejich bostonské pracoviště je ale na financování z USA nezávislé. Paradoxně teď ze situace těží, protože mají velký zájem nejen studentů, ale i velmi významných vědců o práci na této pobočce.
Na situaci ohledně možného zájmu amerických vědců o Evropu je tento ústav dobře připravený. Už teď má každoroční programy na podporu špičkových vědců z celého světa. Takový program poskytne několik milionů do začátku a umožní jim rozjet v Česku laboratoř. „Ale očekáváme, že nejpozději druhý třetí rok už budou mít vlastní grantové prostředky, evropské nebo americké peníze,“ doplňuje Konvalina.
Třeba Akademie věd jako celek ale zatím vědce z USA podobným způsobem lákat neplánuje. „Jednotlivé ústavy ale samozřejmě mají řadu kontaktů do výzkumných institucí v USA a mohou konat samostatně,“ vyjádřil se pro Českou televizi předseda akademie Radomír Pánek.