Začínal jako student ruštiny, později přidal češtinu, u které už zůstal. Bohemista a profesor prestižní Kolumbijské univerzity Christopher Harwood v podcastu Americký sen popisuje, že zatímco český film Pelíšky jeho studenti milují, Haškovu Švejkovi už moc nerozumí. „I u Pelíšků ale někdy říkají, že dělat si legraci ze sebevraždy je trochu moc,“ připouští.
Video: Dominika Perlínová
Během studené války byla ruština dominantní a ostatní slovanské jazyky byly jen takový bonus k tomu, vzpomíná na počátky svého studia v 80. letech Harwood. Postupně ale začala ruština ustupovat a zcela se pak situace proměnila počátkem ruské invaze na Ukrajinu. „Už je mnohem větší důraz kladen na kulturní a jazykovou pestrost. Vidím to u mnoha svých kolegů.“
Přiznává ale, že zájem o cizí jazyky a humanitní obory obecně v posledních 20 letech ve Spojených státech velmi klesá, jak se mladí lidé snaží vybrat si takové obory, kde pak mohou vydělávat hodně peněz.
Americký sen můžete poslouchat na Spotify, Apple Podcast a v dalších aplikacích:
Zájmu o češtinu nepomáhá ani zvolený americký prezident Donald Trump, jehož první žena Ivana z Československa pocházela a politik s ní má tři velmi známé děti.
„Asi je to trochu i tím, že jeho současná manželka pochází také z východní Evropy a lidé si to trochu pletou. Slovinsko, Česko, Československo,“ dodává Harwood s úsměvem. A ačkoliv Donald Trump mladší nebo Ivanka Trumpová na dětství v Československu někdy vzpomínají, česky podle profesora příliš neumí. „Myslím, že kdyby opravdu uměli mluvit česky, slyšeli bychom je ten jazyk používat.“
Trumpovo napojení na Česko tak podle profesora vnímají hlavně Češi. A to i ti v USA. „Řekl bych, že Češi, kteří emigrovali za totality, mají tendenci být více pravicoví. Měli určitý odpor k socialistickému systému, takže bývají více pravicoví, a tím více naklonění Trumpovi i jiným republikánům,“ domnívá se. Naopak Češi, kteří do USA odjeli až po roce ’90, jsou často lékaři nebo vědci z kosmopolitního prostředí, kde už taková náklonnost k Trumpovi není, dodává.
