Vítězný kandidát na prezidenta Donald Trump těžil z podpory bílých mužů, překvapivě ale získal také silnou podporu mezi Hispánci, kteří v minulosti volili spíše demokraty. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká americký politolog John Miles Coleman z Univerzity ve Virginii a vysvětluje, proč se tak děje. Vrací se také k překvapivému průzkumu elitní analytičky z Iowy, který se nakonec nenaplnil.
Coleman míní, že se do voleb promítla i určitá ekonomická nostalgie, kdy Američané zapomněli na pandemický rok a pamatují si jen první tři roky Trumpova období, kdy se ekonomice dařilo. „Co ale myslíte, že se stane s cenami potravin, když chce Trump deportovat všechny migranty, kteří sklízí naše plodiny?“ ptá se expert, který působí na Univerzitě ve Virginii v Centru pro politiku v týmu špičkového politologa Larryho Sabata.
Jako politický kartograf vytvořil tisíce volebních map. Před nástupem do Centra pro politiku v roce 2019 pracoval pro společnost Decision Desk, kde se specializoval na sběr a analýzu výsledků amerických voleb.
Čekal jste, že Trump vyhraje?
Ne, ale očekával jsem těsný souboj. Trump ale nakonec vyhrál v pěti ze sedmi klíčových států a v těch zbývajících vede (posledními dvěma nesečtenými klíčovými státy jsou Arizona a Nevada, i v nich má ale Trump podle průběžných výsledků náskok – pozn. red.). Je to vlastně docela vtipné, protože kdybyste se mě zeptala před týdnem, řekl bych, že ano, Trump vyhraje.
Pak jsem se ale sám nechal zviklat, když jsem viděl, jak málo lidí dorazilo na jeho mítink na Madison Square Garden v New Yorku. A pak přišel ten průzkum od uznávané analytičky Ann Selzerové, podle které Harrisová v republikánské Iowě vedla nad Trumpem o čtyři procentní body, což naznačovalo, že by tak mohla mít silnou podporu v některých státech na středozápadě (Trump ale v Iowě nakonec vyhrál – pozn. red.). Trumpovo vítězství je pozoruhodné, protože svou kampaň zrovna neukončoval v té nejlepší formě.
Zmiňovaný průzkum z Iowy byl opravdu šokující. Dva dny před volbami se nepsalo o ničem jiném. Selzerová mi už v říjnu říkala, že Trump tam ztrácí hlasy již od chvíle, kdy Biden v létě odstoupil. Jak je možné, že dojde k takovému omylu?
Také mě to překvapilo, protože je považovaná za jednu z nejpřesnějších amerických analytiček. Je to vlastně docela vtipné, protože byli i nějací průzkumníci, kteří měli podstatně lepší odhad, ale nikdo je nebral vážně. Například firma Atlas Intel se sídlem v Brazílii, jejíž předvolební šetření mnoho lidí považovalo za méně kvalitní. Když se na ty průzkumy podívate, skoro se z toho stal online mem, protože každý den publikovali průzkum klíčových států a Trump měl v každém z nich mírný náskok. Lidé se tomu smáli, ale ukázalo se, že tyto průzkumy měly pravdu.
Je nějaký stát, jehož výsledky vás obzvlášť překvapily? Třeba nějaký, který přešel z červené, tedy barvy republikánů, na modrou, tedy barvu demokratů, nebo naopak?
Ano, hned několik, je to opravdu zajímavé. Já se nezaměřuji jen na státy, které změnily „barvu“, ale i na ty, které k tomu postupně směřují. Třeba Rhode Island. Asi před 20 lety to byl jeden z nejvíce demokratických států v celé zemi, ale průběžné výsledky ukazovaly na to, že Harrisová tam vede jen asi o šest nebo sedm procentních bodů (nakonec tam vyhrála s náskokem necelých čtrnáct procentních bodů – pozn. red.). Dalším příkladem je Illinois. V letech 2012, 2016 a 2020 tam demokraté vyhráli se značným náskokem, Harrisová tam ale teď Trumpa předběhla jen asi o osm procentních bodů.
V tomto ohledu je zajímavý také Texas.
Přesně tak, v Texasu demokraté v posledních volbách cítili určitý pokrok, ale nakonec tam letos prohráli o čtrnáct procentních bodů. Když se tedy podíváme na Harrisovou v porovnání s Bidenem před čtyřmi lety, ztratila půdu ve většině státech, téměř každý stát se posunul více k republikánům. Nejde jen o jeden nebo dva státy, ale o celkový posun.
Proč k tomu dochází? Vstoupila Harrisová do volebního souboje pozdě?
Nemyslím si, že by to byla chyba Harrisové. S ohledem na situaci, ve které byla, odvedla, co mohla. Po pandemii ale proběhlo ve světě letos hodně voleb, kde vládní strany často doplatily na vysokou inflaci. Demokraté se snažili předat poselství ve smyslu: „Inflace klesá, nezaměstnanost vypadá dobře, další ekonomické ukazatele vypadají slibně.“ Průměrný volič to ale tak necítil.
Část výzvy v boji proti Trumpovi spočívá v tom, že přitahuje typ voličů, kteří by pro žádného jiného republikána nehlasovali, pokud by na kandidátce nebyl přímo on. A do toho se pak promítá určitá ekonomická nostalgie, kdy Američané kolektivně zapomněli na pandemický rok a pamatují si jen první tři roky Trumpova období, kdy se ekonomice dařilo. A v neposlední řadě je tu fakt, že Harrisová kandidovala za stranu, jejíž prezident má 37procentní podporu.
Jak však sám říkáte, ekonomická situace za Bidena podle běžných ukazatelů nebyla špatná, ba naopak. Odkud teda pramení ta nespokojenost?
To je jednoduché – z vysokých cen. Jde hlavně o potraviny, jejichž ceny jsou vyšší než za Trumpa. Moje vlastní měřítko inflace je fast food. Moje oblíbené místo, kde si dávám kuřecí stripsy, se jmenuje Raising Cane’s. Během pandemie stálo jejich standardní menu přes deset dolarů, teď už se blíží patnácti. Z mého pohledu je to přesně ta věc, které si lidé všímají.
Byla ekonomika hlavním tématem letošních voleb?
Samozřejmě. U Harrisové nikdo nevěděl, co v ekonomických otázkách vlastně čekat. Její plán zněl dobře, ale chyběla jí jasná strategie pro jeho provedení.
Je Trumpovo vítězství pozitivní zprávou pro americkou ekonomiku?
Osobně i profesně si myslím, že ne. Co myslíte, že se stane s cenami potravin, když chce deportovat všechny migranty, kteří sklízí naše plodiny? Jak to ovlivní ceny, když zavede tarify? Vyletí nahoru. Nejsem ekonom, ale myslím, že to nemůže dopadnout dobře.
V americkém deníku New York Times jsem ve středu viděla titulek, který tvrdil, že Trumpovi vyhráli volby bílí muži. Může z hlediska demografie jediná skupina lidí, která se silně přikloní na jednu stranu jako zde v případě Trumpa, mít tak silný vliv na výsledky?
To je dobrá otázka. I když se zdá, že určitá skupina voličů, v tomto případě bílí muži, mohla mít výrazný vliv na výsledek voleb, nelze to přeceňovat. Volby ovlivňuje mnoho faktorů, a i když může být určitá demografická skupina klíčová, většinou to není pouze jedna, která rozhoduje. Trumpa například volilo překvapivě hodně Hispánců. Na ty spoléhala hlavně Harrisová, stejně jako na ženy.
Harrisová měla u Hispánců mnohem nižší podporu než Biden. V roce 2020 Biden vyhrál u Hispánců přibližně 60 ku 40, zatímco Harrisová spadla na něco těsně přes 50 procent, což byl větší pokles, než jaký jsem očekával.
Čím to je?
Většina Hispánců patří k dělnické třídě. Jeden z větších rozdílů, které jsme viděli v americké politice od nástupu éry Donalda Trumpa, je, že republikáni si hůře vedou u voličů s vysokoškolským vzděláním, ale lépe u těch s nižším vzděláním. O tomto rozdílu se mluví většinou v kontextu bílých voličů, ale u Hispánců to platí úplně stejně. Takže si dokážu představit, že si spojují Bidenovu vládu s inflací.
Video: Trump označil výsledek voleb za nevídané vítězství. Budu bojovat za Američany, tvrdí (6. 11. 2024)
Trump označil výsledek voleb za nevídané vítězství. „Budu bojovat za Američany,“ tvrdí | Video: Associated Press
