Aktual.: 12.04.2025 18:12
Maskat – Americko-íránské rozhovory o jaderném programu Teheránu proběhly v Ománu v srdečné atmosféře a příští týden budou pokračovat, píše agentura AFP. Podle ománského ministra zahraničí Badra Búsaídího trvaly přes dvě hodiny.
Íránská státní televize uvedla, že zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff a šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí spolu po oddělených jednáních několik minut mluvili.
Podle Arakčího byla jednání konstruktivní a mohla by pokračovat už příští sobotu 19. dubna, řekl ve státní televizi. Zprostředkovávat je stále bude Omán, byť se podle Arakčího nemusí konat právě zde.
„Žádná ze stran nestojí o neplodné rozhovory, o rozhovory, které plýtvají časem,“ prohlásil íránský ministr zahraničí. USA se k výsledkům jednání prozatím nevyjádřily.
Dnešní americko-íránské rozhovory se vedle kontroly íránského jaderného programu měly zaměřit i na výměnu vězňů a možné uvolnění sankcí, řekl agentuře Reuters nejmenovaný ománský zdroj.
O zahájení rozhovorů, které se konají v ománském Maskatu, informoval po poledni mluvčí íránského ministerstva zahraničí, přičemž zdůraznil, že se jedná o nepřímá jednání. Spojené státy přitom celý týden tvrdily, že jednání budou přímá.
„Rozhovory se zaměří na deeskalaci napětí v regionu, výměnu vězňů a omezené dohody o uvolnění sankcí uvalených na Írán výměnou za dohled nad íránským jaderným programem,“ citovala agentura Reuters svůj ománský zdroj před začátkém jednání.
Omán je dlouhodobým prostředníkem mezi zeměmi Západu a Íránem, přičemž zprostředkoval několik propuštění zahraničních občanů a osob s dvojím občanstvím, které Írán zadržoval či věznil, připomíná agentura.
Dnešní rozhovory byly nepřímé a delegace obou zemí seděly v oddělených místnostech, jejich prostředníkem byl Búsaídí.
Americkou delegaci vedl Witkoff, zatímco íránskou delegaci Arakčí. Obě strany se již od pondělí, kdy americký prezident Donald Trump konání dnešních rozhovorů oznámil, rozcházely v tom, zda jednání budou přímá či nepřímá, přičemž USA tvrdily, že nepřímá jednání nemají smysl.
Americký prezident v minulých měsících a týdnech několikrát řekl, že chce s Íránem uzavřít novou jadernou dohodu, přičemž zároveň hrozil případným vojenským zásahem. V noci na dnešek zopakoval, že Írán nemůže mít jadernou zbraň.
Od původní jaderné dohody z roku 2015, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí, přitom Trump v roce 2018 za svého prvního prezidentského mandátu odstoupil. Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům.
