Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.
Index Dow Jones, který zahrnuje třicítku předních akcií, uzavřel v plusu 7,87 procenta na 40 608 bodech. Širší index S&P 500 přidal 9,52 procenta na 5 456 bodů. Vzrostl tak nejvýrazněji od roku 2008, doplnil server Yahoo Finance. Během předchozího středečního obchodování se přitom oba střídavě ponořovaly do lehkých ztrát, či stoupaly k jen k malým ziskům. Technologický index Nasdaq, který se naopak celý den pohyboval v plusu, skončil růstem o 12,16 procenta na 17 124 bodech.
Těžké ztráty minulých dnů
Zmíněné hlavní indexy přitom uzavřely minulý týden čtvrteční a páteční obchodování výraznými ztrátami, první dva lehce ztratily také v pondělí (Dow Jonesův index odepsal devět desetin procenta, S&P 500 pak dvě desetiny procenta). Naopak Nasdaq Composite desetinu procenta přidal. Za celý minulý týden ztratil Nasdaq celkem 10,02 procenta, S&P 500 pak 9,08 procenta a Dow Jones 7,86 procenta. Všechny tři hlavní akciové indexy tak za sebou měly největší dvoudenní i týdenní procentní ztrátu od března 2020, napsala agentura ČTK.
Všechny hlavní americké akcie uzavřely i úterý ve ztrátě, přestože po zahájení přidávaly až tři procenta.
Americký prezident Donald Trump připustil, že vyhlášení cel bylo „poněkud výbušné“, zároveň ale vyloučil odklad jejich zavedení. Toto opatření považuje za nepostradatelné k posílení ekonomického růstu a zaměstnanosti ve Spojených státech. Obavy, které obchodní politika jeho administrativy vyvolala na světových trzích, označil za krátkodobou potíž.
Čas pro Main Street
Americký ministr financí Scott Bessent podle webu byznysové televize CNBC řekl, že nyní je čas pro Main Street, tedy běžné lidi a firmy. A to na rozdíl od Wall Street, tedy finančních trhů, které už několik desetiletí bohatnou.
„Za posledních čtyřicet let, v podstatě od doby, kdy jsem začal svou kariéru na Wall Street, Wall Street zbohatla více než kdykoli předtím a může se jí dařit i nadále,“ řekl Bessent na washingtonském summitu Americké bankovní asociace. „Ale pro příští čtyři roky je Trumpova agenda zaměřena na Main Street. Teď je řada na ní. Je řada na Main Street, aby zaměstnávala pracovníky, podpořila investice, aby obnovila americký sen,“ prohlásil.
Čína reagovala zvýšením svých cel
Čína ve středu oznámila, že od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Reagovala tak na rozhodnutí americké administrativy, která po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalila další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak od středy činí 104 procent. Ministr financí USA Scott Bessent v reakci uvedl, že nová odveta Pekingu je nešťastná a Čína na ní prodělá.
Ředitel organizace Sinopsis a sinolog Martin Hála ve středečním pořadu Horizont ČT24 prohlásil, že Čína se vidí jako supervelmoc, proto zvolila tvrdou odpověď na americká cla. „Vidí se na stejné úrovni, na jaké jsou Spojené státy, snaží se o určitou paritu a dlouhodobě se je snaží překonat.“
Na mezinárodní úrovni i před domácím publikem se pak Peking snaží prezentovat svoji sebedůvěru. „Neváhá riskovat i vojenskou konfrontaci s USA, proto by bylo s podivem, kdyby couvli před konfrontací obchodní,“ řekl ředitel Sinopsis s tím, že Čína měla dostatek času, aby se na Trumpovy kroky připravila. Dodal, že loni její vývoz do USA představoval asi patnáct procent z celkového exportu. „To není něco, co by nedokázala případně ustát, pokud by se čínsko-americký obchod zastavil,“ míní expert. Naopak Peking dle něj sází na to, že Američané by nebyli ochotní tuto cenu obchodní války nést.
Americká vláda spoléhá na to, že se s jednotlivými zeměmi domluví v ideálním případě na dalších tarifních i netarifních opatřeních, které Spojeným státům vynesou více peněz než dosud a usnadní vstup amerických výrobků na zahraniční trhy. Američtí představitelé již uvedli, že o další jednání požádalo několik desítek zemí, podle některých zdrojů nejméně padesát.
