Indický premiér Naréndra Módí udělal krok ke zlepšení vztahů se svým asijským rivalem a po sedmi letech navštívil Čínu u příležitosti summitu Šanghajské organizace spolupráce (SCO). Fotoaparáty ho zachytily v objetí s čínském prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Indie přitom dlouho budovala vztahy se Spojenými státy americkými.
V minulosti by indická vláda vynaložila velké úsilí, aby se vyhnula otevřeným projevům vřelosti vůči Číně a Rusku – byl to její recept na posilování vztahů s Washingtonem a udržení si místa u jednacího stolu s ostatními globálními hráči, napsal server The New York Times (NYT).
Situace se však změnila po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na Nové Dillí, která nyní dosahují 50 procent. Bílý dům k tomuto kroku přistoupil kvůli indickým nákupům ruské ropy.
„Logika amerických kroků je založena na chybném předpokladu, že USA mají v mezinárodním systému stejnou mocenskou pozici jako v devadesátých letech a rozhodující vliv na jiné mocnosti, jako jsou Indie a Rusko,“ tvrdí pro server časopisu Time Ivan Lidarev, hostující výzkumný pracovník Institutu jihoasijských studií Singapurské národní univerzity, který se specializuje na indicko-čínské vztahy. „V tomto smyslu je politika USA vůči Indii, Rusku a Číně důležitým testem Trumpovy vize mezinárodních vztahů a role USA v nich,“ dodal.
V krátkodobém horizontu by zlepšení čínsko-indických vztahů mohlo vést k napětí mezi Novým Dillí a Trumpovou administrativou, přiblížil Lidarev. Zejména v době, kdy se Bílý dům snaží změnit dynamiku globálního obchodu.
Analytik dodal, že v dlouhodobém horizontu by to však mohlo posílit odhodlání USA udržet si Indii jako spojence. Prozatím se však Nové Dillí rozhodlo bránit své obchodní vazby na Rusko.
Po letech Módí opět v Číně
Módí dokonce během summitu SCO řekl Putinovi, že „1,4 miliardy Indů s nadšením čeká“, až ho v prosinci přivítá v Novém Dillí. Účast indického premiéra na setkání představovala jeho první návštěvu Číny od roku 2018.
Módí jel s Putinem, když spolu mířili na schůzku v rámci summitu. Podle ruských státních médií pak oba muži v Putinově limuzíně hovořili po dobu padesáti minut.
„Rozhovory s ním jsou vždy poučné,“ napsal Módí na svém účtu na sociálních médiích. Na otázku reportéra ruské státní televize, proč oba lídři hovořili v autě, odpověděl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: „Naše vlastní zdi.“
Prohlášení namířená proti Západu
Na summitu SCO se sešlo dvacet lídrů převážně ze Střední a Jižní Asie. Setkání poskytlo Číně a Rusku platformu pro jednání se zeměmi, jako je Írán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Bělorusko a Pákistán.
Si a Putin se v pondělí střídavě ostře vyjadřovali proti Západu. Ve společném komuniké skupina „důrazně odsoudila“ to, co nazvala „vojenskou agresí Izraele a Spojených států proti Íránu“ v červnu, ale o ruské válce proti Ukrajině se nezmínila.
Podle odborníků se čínský prezident snaží přeformulovat roli Číny ve druhé světové válce, aby vylepšil image komunistické strany a podpořil její nároky na Tchaj-wan a Jihočínské moře. Ve svém pondělním projevu vyzval přítomné zástupce pozvaných zemí země, aby „podporovaly správné chápání historie druhé světové války“.
„Si Ťin-pching zjevně chce zpochybnit poválečný světový řád dominovaný Spojenými státy a ukázat, že Čína je spolehlivou a legitimní alternativou,“ míní Alfred Wu ze Singapurské národní univerzity.
Sbližování rivalů
Peking a Nové Dillí se během posledních měsíců k sobě začaly postupně přibližovat a oživovat vzájemné vztahy. Podle Lidareva si Indie a Čína uvědomují „velmi vysoké politické, ekonomické a vojenské náklady zmrazených vztahů“.
Indie a Čína mají silné ekonomické postavení, jsou pátou, respektive druhou největší ekonomikou na světě. Ale s očekávaným růstem v příštích letech se Indie podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) stane do roku 2028 třetí největší ekonomikou.
„Zatímco se svět tradičně soustředil na nejdůležitější bilaterální vztahy na světě, tedy mezi USA a Čínou, je na čase, abychom se více zaměřili na to, jak mohou spolupracovat druhá a potenciálně třetí největší ekonomika, Čína a Indie,“ sdělil pro BBC zakladatel a výkonný ředitel společnosti Wusawa Advisory Qian Liu. Obě země jsou navíc členy hospodářského uskupení BRICS.
„Čína měla pocit, že příliš přiblížila Indii k USA, zatímco Indie si uvědomila, že přílišným sblížením s Washingtonem a přeměnou Pekingu na protivníka ztrácí svou strategickou autonomii,“ zmínil Lidarev.
Indie a Čína plánují v září po pětileté přestávce obnovit přímé osobní lety. Během července navštívil indický ministr zahraničí Subrahmanyam Jaishankar Peking při své první cestě do Číny od roku 2020.
Přetrvávající územní spory
Veřejné projevy náklonnosti mezi lídry Ruska, Číny a Indie na summitu SCO nemohou zamaskovat určité protichůdné zájmy. Vztahy Pekingu a Nového Dillí poznamenal příhraniční střet v oblasti Ladak v roce 2020. Čínští a indičtí vojáci na sebe tehdy zaútočili železnými tyčemi a došlo k několika úmrtím.
Na konci roku 2024 sice obě země dosáhly dohody o stažení v Ladaku. Indické ministerstvo tehdy uvedlo, že v určitých oblastech se situace vrátila do stavu z roku 2020, před pohraničním střetem. Ovšem Nové Dillí i Peking si stále činí nárok na přibližně 129 kilometrů čtverečních sporného území – což je plocha blížící se rozloze Řecka.
Napětí panuje i jinde. Indie například kategoricky odmítá čínský infrastrukturní projekt Pás a stezka, protože prochází územím, na které si Nové Dillí činí nárok.
Indie se také obává o svou svrchovanost v Indickém oceánu. Čína se tam snaží uplatnit svůj vliv od námořní základny v Džibuti na africkém pobřeží až k špionážním lodím, které podle Nového Dillí operují v blízkosti Andamanského moře, kde má Indie své ostrovní území.
Navíc navzdory vřelým vztahům s Moskvou nemůže Indie očekávat, že jí obchodní vazby se zemí, která je zasažená sankcemi, nahradí západní ekonomickou podporu, uzavřel server NYT.
