
Včely jsou hospodářská zvířata, která člověk začal využívat před tisícovkami let – a tím je změnil ke svému užitku. Jenže s domestikací a hromadným „průmyslovým“ využíváním zvířat je vždy spojené nadměrné riziko. U včel se to potvrdilo během letošní zimy ve Spojených státech: včelstva tam zažila rekordní vymírání, které podle expertů nemá v moderních dějinách obdoby.
Včela medonosná je v Severní America invazní druh, dostala se tam až s evropskými kolonizátory a pevně se tam díky lidem uchytila. Patří díky tomu k nejrozšířenějším druhům hmyzu; je mnohem početnější než původní druhy. Během zimy 2024/2025 ale těchto včel významně ubylo: nová data uvádějí, že USA přišly o 1,6 milionu včelstev.
Podle průzkumu, který uskutečnila Cornellova univerzita mezi 234 včelaři z celé země, dosahují průměrné ztráty v poslední době až 60 procent včelstev. Dopady jsou podle této studie ohromné: nejméně 139 milionů dolarů neboli 3,1 miliardy korun.
„Na základě prvních čísel, která nám teď přicházejí, můžeme předpokládat, že půjde o největší úbytek včelstev v historii USA,“ řekl entomolog Scott McArt, který se na Cornellu specializuje právě na tento druh hmyzu.
„Včelařské podniky čelí bezprecedentním výzvám, které ohrožují jejich přežití v důsledku ztrát včelstev, které jsme nezaznamenali téměř 20 let,“ uvedla Patty Sundbergová, prezidentka Americké včelařské federace. I když jsou chovatelé zvyklí, že každý rok o část přijdou, mnoho podniků se z letošních ničivých ztrát nemusí vzpamatovat, varuje zpravodajství NPR.
Úbytek nemá dopady jen na chovatele nebo na ceny medu v obchodech: americký Projekt Apis uvádí, že včely medonosné opylují 75 procent plodin, včetně mandlí, jablek, borůvek, melounů a dýní, takže jejich nedostatek může vést k nedostatku všech těchto plodin a vyšším cenám v obchodech s potravinami.
Vláda proti vědě
Vědci zatím neznají příčinu tohoto skokového úbytku. Laboratoř pro výzkum včel při Zemědělské výzkumné službě Ministerstva zemědělství USA v Beltsville ve státě Maryland už odebrala vzorky hmyzu, vosku, pylu a medu z mrtvých i živých včelstev. Toto vládní zařízení teď zkoumá velké množství těchto vzorků na přítomnost parazitů a virů.
Ale objevil se problém: vzhledem ke snižování počtu zaměstnanců ve státní správě administrativou prezidenta Donalda Trumpa a vysokým nákladům spojeným s testováním vzorků na pesticidy se tito vědci obrátili právě na Cornellovu univerzitu.
„V laboratořích Zemědělské služby došlo ke škrtům, takže výsledky těchto pesticidů prostě nemohou rychle zpracovat. A zároveň je to pro ně velmi nákladné,“ potvrdil McArt. Pět stovek vzorků tedy skončilo na jeho stole, jenže jeho laboratoř může zpracovat jen 50 vzorků týdně. Testování každého vzorku stojí přibližně 120 dolarů; na financování projektu se naštěstí přihlásil anonymní soukromý dárce.
Laboratoř má v současné době ve frontě vzorky ke zpracování pro jiné klienty, ale McArt je pozastavil a požádal klienty, aby na výsledky počkali několik měsíců navíc.
Výsledky vzorků amerického ministerstva zemědělství nebudou k dispozici dříve než za měsíc, uvedl McArt.
Není to poprvé, co Spojené státy zasáhla podobně intenzivní vymírání, byť byla spíše lokální. Například před dvěma lety zaznamenali floridští včelaři ztráty až 90 procent včelstev a příjmů ve výši 4,28 milionu dolarů. V té době ale měla laboratoř kapacitu na vyšetření vzorků, takže se zjistilo, že viníkem byly takzvané neonikotinoidní pesticidy, které se pravděpodobně používají k hubení škůdce na pomerančích.
Zranitelnost
Včely jsou sice velmi inteligentní tvorové, byť je jejich inteligence spíše kolektivní než individuální, ale přesto mají i spoustu slabých míst. Jejich Achillovou patou je právě velikost jejich kolektivů a také to, jak moc jsou si navzájem geneticky podobné.
Zatímco desítky druhů divokých včel jsou svou genetickou rozmanitostí dobře chráněné před různými patogeny, u včel medonosných tomu tak není: jakmile se objeví jeden druh viru, bakterie, parazita nebo predátora, který se naučí je napadnout, může zcela stejnou strategii využít i proti všem dalším včelstvům.
Navíc hustá koncentrace obrovského množství hmyzu na jednom stísněném místě, jakým je úl, šíření jakýchkoliv patogenů velmi usnadňuje.
Příliš horká planeta
Včely mají také problém s adaptací na klimatické změny. Současným způsobem života, který spočívá ve „spolupráci“ s homo sapiens, který je prospěšný oběma druhům, funguje logicky jen od dob, co se člověk začal živit zemědělstvím, tedy asi deset tisíc let.
Většinu té doby bylo klima planety stabilní a vyvážené – jenže s příchodem klimatické změny způsobené člověkem, se atmosféra planety zahřívá mnohem rychleji. Průměrné teploty v první čtvrtině jednadvacátého století překračují vše, co včely v uplynulých tisících letech zažily.
A rychlost změn znamená, že adaptace je pro ně biologicky náročná, a to přesto, že k tomu mají pomoc lidí.