Američanka, které byla loni v listopadu transplantována prasečí ledvina, musela být tohoto orgánu zbavena, protože ho její tělo začalo po více než čtyřech měsících odmítat. I tak se Towana Looneyová z Alabamy stala nejdéle žijícím pacientem po transplantaci prasečího orgánu. S odkazem na sdělení nemocnice, která ji operovala, o tom informovala agentura AFP.
Třiapadesátiletá Looneyová podstoupila 25. listopadu 2024 transplantaci geneticky modifikované prasečí ledviny. To je zatím jen experimentální postup, který však skýtá naději, že pomůže vyřešit chronický nedostatek náhradních lidských orgánů.
Nejnovější vývoj ukazuje, že je tento cíl ještě vzdálený. I tak je ale povzbudivý vzhledem k tomu, že prasečí orgán fungoval v lidském těle rekordních 130 dní. Před Looneyovou dostali geneticky modifikované prasečí orgány další čtyři Američané, ale nikdo z nich po zákroku nežil déle než dva měsíce.
„Poprvé od roku 2016 jsem si mohla užívat své přátele a rodinu, protože jsem na ně měla čas a nemusela jsem neustále plánovat dialýzu,“ uvedla Looneyová v prohlášení, které zveřejnila nemocnice NYU Langone v New Yorku. Dodala, že je „velmi vděčná (…), i když výsledek nakonec nebyl takový, v jaký všichni doufali“.
Looneyová darovala v roce 1999 jednu ledvinu matce, a když jí kvůli komplikacím v těhotenství přestala fungovat zbývající ledvina, docházela osm let na dialýzu, tedy umělé čištění krve. Když se pak nepodařilo najít vhodného dárce a její zdravotní stav se začal zhoršovat, bylo jí povoleno přijmout geneticky modifikovanou prasečí ledvinu.
Navzdory prvním povzbudivým výsledkům se „u ní začátkem dubna projevilo snížení funkce ledviny v důsledku akutního odmítnutí“, uvedl v tiskové zprávě její chirurg Robert Montgomery. Dodal, že příčina této odmítavé reakce po tak dlouhém období stability bude předmětem zkoumání. Lékaři později se souhlasem pacientky rozhodli o odebrání orgánu, aby tak pro ni zachovali možnost další transplantace do budoucna, uvedl Montgomery.
Lékaři jako on začali v posledních letech testovat transplantace prasečích orgánů geneticky upravených tak, aby více odpovídaly těm lidským. Metoda je stále vysoce experimentální, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ji povoluje jen za výjimečných okolností. Pokud by se takzvané xenotransplantace staly rozšířeným postupem, mohly by být alternativou pro statisíce lidí, kteří čekají na orgány od dárců. Jen ve Spojených státech se to týká více než 100 000 pacientů a tisíce z nich každoročně umírají, než na ně přijde řada. Zvířecí orgány mají také potenciál nahradit dialýzu, bez níž se v USA neobejde přes půl milionu lidí.
