Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.
Syrská armáda minulý týden převzala kontrolu nad základnou al-Tanf na jihu země, odkud se americké jednotky stáhly v rámci dohody s vládou v Damašku. Podle USA jde o součást „promyšleného přechodu“ a Američané jsou prý „nadále připraveni reagovat na džihádistické hrozby“.
Al-Tanf byl zřízen v roce 2014 jako klíčové centrum pro operace vedené mezinárodní koalicí proti teroristům IS. Základna leží strategicky na trojmezí Sýrie, Jordánska a Iráku a dříve tam několik stovek amerických vojáků cvičilo arabské bojovníky proti IS, připomíná web Jerusalem Post (JP).
Když se rebelové v jihosyrské provincii Dará v roce 2018 vzdali, vojenské zařízení zůstalo obklopeno silami režimu diktátora Bašára Asada. USA tehdy požadovaly 55kilometrovou uzavřenou zónu kolem základny a varovaly syrský režim, aby se od ní držel dál. Nepřátelské drony likvidovaly.
Po porážce IS před sedmi lety byl al-Tanf vnímán hlavně jako klíčová bašta proti Íránu, jelikož leží poblíž silnic spojujících Damašek s Teheránem, podotýká agentura Reuters. Po pádu Asadova režimu předloni v prosinci byly vyslány na základnu nové americké síly, jež měly pomoci Arabům s konsolidací, uvedl JP.
Klíčové základny na severu Sýrie
Syrská armáda letos v polovině února převzala kontrolu i nad leteckou základnou Šaddádí v severovýchodní provincii Hasaká. Americké jednotky ji začaly využívat poté, co v roce 2016 ozbrojená koalice Syrských demokratických sil (SDF) vedená Kurdy dobyla oblast, kterou do té doby spravoval IS.
Základna sloužila jako regionální centrum pro operace a zabezpečení blízkých ropných polí. Podle místních pozorovatelů znamená předání strategického zařízení v Šaddádí pro SDF významnou ránu.
Podle svědků se přitom mezinárodní síly evakuovaly i ze základny Charáb al-Džir nacházející se rovněž v provincii Hasaká, přičemž část zařízení při odchodu odpálily, napsal server Middle East Online. Americké síly se nyní koncentrují především na základně Kasrak ve stejné provincii.
SDF byly dlouhodobým partnerem Spojených států v boji proti IS, jenž v roce 2014 dobyl část Sýrie a Iráku, kde vyhlásil chalífát a zavedl vládu teroru. Zvláštní vyslanec USA Thomas Barrack ale minulý měsíc na X uvedl, že původní účel SDF jako síly proti IS již „víceméně pominul“.
Opuštění Kurdů
Začátkem ledna vypukly boje mezi syrskou armádou a SDF v oblasti města Aleppo poté, co zkrachovala jednání zprostředkovaná Washingtonem o začlenění kurdských sil do státních struktur. Syrská armáda obsadila několik měst a ropných polí ovládaných SDF, včetně ropného pole al-Umar označovaného za největší v zemi a města Tabka i Eufratské přehrady v jeho blízkosti, která je největší v zemi.
SDF pak s Damaškem uzavřely koncem ledna novou dohodu o příměří a integraci kurdských jednotek do státních bezpečnostních složek. Vládní síly vzápětí vstoupily do měst Kámišlí a Hasaká, jež jsou součástí kurdské autonomie Rojava. Tu vytvořili Kurdové během občanské války, ale neuznal ji ani předchozí Asadův režim, ani současná vláda.
Kurdové hovoří o zradě, protože Američané jako jejich tradiční spojenci do vládní ofenzivy nezasahovali. „Kurdům byly vypláceny obrovské částky peněz a dostávali ropu i další věci. Takže to dělali spíš pro sebe než pro nás,“ prohlásil nedávno americký prezident Donald Trump. „Ale s Kurdy jsme vycházeli a snažíme se je chránit,“ dodal.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden ocenil dosavadní plnění dohody o klidu zbraní. „Byly dny, které byly velmi znepokojivé, ale líbí se nám zvolený směr. Máme uzavřené dobré dohody. Klíčem je nyní jejich realizace a v tomto ohledu se budeme velmi angažovat,“ avizoval. Podle Rubia je do budoucna třeba podobných ujednání dosáhnout rovněž s drúzskou, beduínskou a alavitskou komunitou.
„Myslíme si, že tento výsledek je mnohem lepší než Sýrie, která by byla rozdělena na osm částí, s nejrůznějšími boji a masovou migrací, takže to vnímáme velmi pozitivně,“ konstatoval podle al-Džazíry šéf americké diplomacie.
Přímé partnerství s Damaškem
Nová americká regionální strategie počítá s přímým partnerstvím s Damaškem. Trump loni na podzim pozval syrského prozatímního lídra Ahmada Šaráa do Bílého domu a neskrývá sympatie k novému vládci Sýrie, jenž přitom donedávna byl na americkém seznamu teroristů.
V uplynulém roce docházelo ke sdílení zpravodajských informací mezi Damaškem a Washingtonem a společným operacím. Syrská vláda před pár měsíci podepsala dohodu o politické spolupráci s devadesátičlennou koalicí vedenou USA proti IS.
Trumpova administrativa zvažuje i úplné stažení vojsk USA ze Sýrie, sdělili WSJ tři nejmenovaní američtí představitelé. Blesková ofenziva Damašku a následná porážka SDF podle nich vedly Pentagon ke zpochybnění životaschopnosti americké vojenské mise v zemi. Velká část úspěchu vládního útoku je dle WSJ připisována tomu, že arabské kmenové síly, které byly kdysi loajální vůči SDF, přešly na stranu Šaráova režimu.
Nechuť spolupracovat s islamisty
Pokud se SDF zcela rozpustí, američtí představitelé podle těcho zdrojů nevidí důvod, proč by armáda USA měla v Sýrii zůstat. Jedním z faktorů jsou i komplikace spojené se spoluprací s Šaráovou armádou. Tyto síly jsou totiž plné sympatizantů džihádistů, včetně vojáků s vazbami na al-Káidu a IS a dalších, kteří se údajně podíleli na válečných zločinech proti Kurdům a drúzům, řekli WSJ dva američtí činitelé.
Šaráovy síly se navíc během vojenské operace proti Kurdům nebezpečně přiblížily k americkým jednotkám. Sestřelily nejméně jeden dron syrské vlády poblíž zařízení, kde jsou rozmístěny jednotky USA, upozornily zdroje. Během stejných 24 hodin Šaráovy síly zaútočily na kasárna SDF na stejné základně, uvedl jeden z představitelů.
USA snižují počet svých vojáků v Sýrii již několik měsíců. Ještě loni v červenci jich v této blízkovýchodní zemi působilo 1500, nyní je to kolem 900. Podle médií část z nich odešla do Jordánska na základnu Tower 22 na hranicích s Irákem.
„Je to pravděpodobně správná strategie… (ale) stále je do jisté míry nejisté, zda (syrská vláda) této odpovědnosti (čelit IS) skutečně dostojí,“ sdělil Reuters k nynějšímu vývoji bývalý vysoce postavený úředník Pentagonu pro otázky Blízkého východu Daniel Shapiro, který nyní pracuje pro think tank Atlantická rada.
Odchod ze Sýrie si přeje Trump
Trump již dlouho vyjadřuje touhu stáhnout americké jednotky ze Sýrie. Učinit tak chtěl už v roce 2018 během svého prvního funkčního období, upozorňuje Reuters. V té době byly v zemi asi dva tisíce vojáků USA. Trumpovo nečekané rozhodnutí vedlo k rezignaci tehdejšího ministra obrany Jima Mattise, připomíná WSJ.
Tehdejší poradce pro národní bezpečnost John Bolton a další vysoce postavení spolupracovníci nakonec šéfa Bílého domu přesvědčili, aby část sil v Sýrii zanechal.
Někteří experti ale zpochybňují schopnost Šaráových sil zajistit bezpečnost po případném odchodu Američanů. „Syrská armáda do svých řad začlenila tisíce bývalých džihádistů,“ cituje Reuters Davida Adesnika z think tanku Nadace pro obranu demokracií ve Washingtonu. „Mise v al-Tanfu také sloužila jako překážka pro operace Íránu a jeho spojenců, kteří dodávají přes Sýrii zbraně Hizballáhu do Libanonu. To je vlastní gól,“ obává se Adesnik.
Odveta za útok v Palmýře
Američané nicméně dál podnikají vzdušné údery na IS v Sýrii, jenž zůstává v zemi aktivní v rámci skrytých buněk i po oficiální porážce před sedmi roky. Při loňském prosincovém útoku v Palmýře zemřeli dva američtí vojáci a jeden tlumočník. Syrské ministerstvo vnitra dle agentury AFP uvedlo, že útočník z IS byl dříve členem bezpečnostních sil, kvůli extremistickému smýšlení byl ale propuštěn.
Americké ústřední velení (CENTCOM) pak v období od 3. do 12. února provedlo v rámci odvetné operace Hawkeye Strike deset leteckých úderů na třicet cílů a během dvou měsíců zabilo nebo zajalo více než padesát lidí, údajně členů IS.
Při úderech byly zasaženy sklady zbraní a další infrastruktura. Podobné útoky americká armáda prováděla již v průběhu ledna, přičemž při nich zabila vůdce skupiny napojené na al-Káidu. Ten měl podle USA vazby na útočníka z Palmýry.
Podle zpravodajky al-Džazíry Heidi Pettové se USA sice stahují ze základen, ale svou přítomnost chtějí udržet na syrském nebi. Američané se také snaží zajistit, aby vládní síly podporované USA dokázaly uhlídat věznice, v nichž jsou drženi členové IS zajatí během konfliktu.
Přesun tisíců členů IS do Iráku
Po dobytí části území spravovaného Kurdy silami Damašku panovaly obavy o zajištění bezpečnosti v souvislosti s detenčními zařízeními pro členy IS a jejich rodiny střeženými do té doby kurdskými silami. Některým teroristům se během bojů opravdu podařilo uniknout.
Americká armáda pak rozhodla, že přesune tisíce zadržených radikálních islamistů z táborů al-Rúdž a al-Húldo do sousedního Iráku. Mise se týkala 5700 dospělých mužů. Irácký bezpečnostní zdroj sdělil, že mezi zadrženými jsou stovky cizinců, včetně Evropanů. Drtivou většinu ale tvoří Syřané, kterých je 3245, zatímco 900 vězňů pochází z Evropy, Asie nebo Austrálie.
Tisíce zadržených členů IS byly po léta drženy v Sýrii bez obvinění a bez přístupu k soudnímu systému. Irák se chystá dle agentury AFP postavit některé radikální islamisty před soud. Tamní justice již v minulosti odsoudila stovky členů IS k trestu smrti nebo doživotnímu vězení, včetně mnoha zahraničních bojovníků, z nichž někteří byli převezeni právě ze Sýrie.
Bagdád také čelil kritice nevládních organizací kvůli stovkám zkrácených soudních procesů, přiznáním vynuceným mučením a nedostatečnému právnímu zastoupení obžalovaných.
„Přesun vězňů IS ze země eliminuje jeden z důvodů, proč by americké jednotky měly zůstat,“ řekl WSJ ředitel syrského programu při Blízkovýchodním institutu Charles Lister. „Měli bychom si položit otázku o udržitelnosti přítomnosti amerických vojsk v Sýrii,“ konstatoval expert.
Podle Listera nicméně primárním účelem zůstává nedopustit znovu rozmach IS. Jen v loňském roce došlo v Sýrii k 348 útokům IS a třináct útoků v oblastech ovládaných vládou se podařilo zmařit, upozornil expert.
