Rusové přitvrdili v hybridní válce proti Evropě. Ta nyní hledá způsob, jak jim odpovědět. „Vracejme jim to podobně,“ navrhují někteří.
„Už je posílat nebudu.“ Putin vtipkoval o dronech, které narušily nebe nad evropskými letišti a vojenskými základnami (2. října 2025). | Video: Reuters
Ruské bezpilotní stroje vlétly do Polska a Rumunska, záhadné drony způsobily zmatek na letištích a vojenských základnách po celém kontinentu. Explodovala polská železnice, po které se vozí pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Evropský vzdušný prostor narušují ruské stíhačky, teritoriální vody námořní plavidla.
„Rusové neustále testují hranice… Je potřeba proaktivnější reakce,“ řekla v rozhovoru pro server Politico lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. Kreml vede hybridní útoky už dlouho. Politico připomíná nájemné vraždy politických oponentů ve Velké Británii, výbuch muničního skladu ve Vrběticích, financování krajně pravicových politických stran či pokusy ovlivnit přes sociální sítě volby v Rumunsku a Moldavsku.
„Evropa a NATO si musejí položit otázku, jak dlouho jsme ochotni tolerovat tento typ hybridní války… a zda bychom neměli zvážit, zda se v této oblasti sami staneme aktivnějšími,“ prohlásil německý státní tajemník pro obranu Florian Hahn. Podle think-tanku Globsec je rozsah a frekvence současných útoků bezprecedentní. Za první polovinu roku bylo v Evropě, převážně v Polsku a Francii, spácháno více než 110 sabotáží a pokusů o útok lidmi spojenými s Kremlem.
„Dnešní svět nabízí mnohem otevřenější – ba dá se říci kreativnější – prostor pro zahraniční politiku. Pozorně sledujeme rostoucí militarizaci Evropy. Je to jen rétorika, nebo je čas, abychom reagovali?,“ naznačil tajemně ruské chování v říjnu vůdce Vladimir Putin.
Italský ministr obrany Guido Crosetto kritizoval, že Evropa neumí rychle reagovat. Navrhl zřídit Evropské centrum pro boj proti hybridní válce. Kybernetické síly by podle jeho plánu čítaly 1500 členů, vznikla by jednotka specializovaná na umělou inteligenci.
Německo a Rumunsko zatím posilují pravidla, která by umožnila sestřelit drony letící nad letišti a vojensky citlivými objekty. Některé tajné služby už mohou působit v právní šedé zóně. Politico jmenovitě zmiňuje Dány a Čechy, kteří mají povolovat útočné kybernetické operace.
„Země by mohly kyberneticky zacílit na systémy důležité pro válečné snažení Ruska, jako je ruská ekonomická zóna Alabuga, kde Moskva vyrábí drony Šahíd, a také na energetická zařízení nebo vlaky přepravující zbraně,“ uvedl polský expert na hybridní hrozby Filip Bryjka. Podle něho by Evropa na systém zaútočila a narušila jeho fungování.
Evropa také musí přijít na to, jak oplácet Rusům jejich dezinformační kampaně. „Ruské veřejné mínění je poněkud nepřístupné. Musíme spolupracovat se spojenci, kteří mají podrobnou znalost ruského myšlení,“ prohlásil pro Politico vysoce postavený vojenský představitel. „Přesto jakákoli nová opatření musí být možné věrohodně popřít,“ doplňuje ho diplomat EU.
NATO je ze své podstaty obranná organizace a zdráhá se vést útočné operace. „Aliance by měla upřednostňovat ukázky síly, které ilustrují pevnost a jednotu,“ uvedla bývalá mluvčí Aliance Oana Lungescuová. V praxi to znamená, že po okamžitém oznámení, že za hybridním útokem stojí Moskva, uspořádá NATO neohlášené vojenské cvičení u ruských hranic v Litvě nebo Estonsku.
Kreml má pro státy NATO ostrý vzkaz. Své „pěšáky“ už má i v Česku, cílem je chaos. (Celý článek s videem zde)
„NATO bojuje s Ruskem, to je zřejmé,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov | Video: Reuters
