Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
Role AI ve vědě se rychle mění. Až doposud spočívala hlavně v pomoci při úzce specializovaných úkolech, jako je objevování chemických struktur, analýza dat nebo předpovídání tvarů proteinů.
Rok 2026 ale přinesl změnu, tou jsou autonomnější umělé inteligence, které umí samy postupovat krok za krokem různými procesy. Odborný časopis Nature teď informoval o projektu The AI Scientist, což je první systém umělé inteligence navržený k automatizaci většiny fází výzkumného cyklu, a to zcela bez lidského zásahu.
Vyvinula ho japonská společnost Sakana AI. A popisuje ho takto: „The AI Scientist… vytváří výzkumné nápady, píše kód, provádí experimenty, zakresluje a analyzuje data, píše celý vědecký rukopis a provádí vlastní recenzi.“ Zkrátka většinu toho, co dělá lidský vědec.
Podle výše uvedené studie napodobuje pracovní postup The AI Scientist postup skutečného lidského vědce. Nejprve si navrhne možný seznam směrů výzkumu a porovná je s databázemi literatury, přičemž vyřadí ty, které už jsou zpracované jinde nebo lépe – taková práce by byla samozřejmě zbytečná. Pak následuje experimentální fáze, během které si sama napíše kód potřebný k provedení experimentů, a to buď z šablony poskytnuté lidmi, nebo, stále častěji, úplně od základu.
Po dokončení experimentů AI vypracuje návrh formální vědecké práce v systému LaTeX, což je standardní systém pro přípravu dokumentů. Kromě popisu metodiky, výsledků, diskuze a všech dalších částí, které typická práce obsahuje, dokáže také vyhledávat relevantní studie, které se dají citovat. Nakonec systém využívá automatizovaného recenzenta, což je další AI vycvičená k hodnocení prací na základě přesnosti, kvality a originality. Ta jí dá zpětnou vazbu.
Lidští vědci hodnotí robotické vědce
Autoři tohoto AI vědce s ním nějakou dobu experimentovali a pak se rozhodli k definitivnímu testu – tři studie, který stroj vytvořil, nechali recenzovat lidské vědce na workshopu, který probíhal v rámci Mezinárodní konference o učení reprezentací (ICLR) v roce 2025. Recenzenti věděli, že některé články mohou být vygenerovány umělou inteligencí, ale nevěděli které.
Ze tří předložených příspěvků získal jeden článek dostatečné skóre k přijetí do odborného žurnálu. Získal skóre 6, 7 a 6 – s průměrem 6,33, což sice není vynikající výsledek, ale přesto se jedná významný milník pro umělé inteligence a jejich aplikace ve vědeckém prostředí. „Tento úspěch ukazuje rostoucí schopnost AI přispívat k vědeckému pokroku a znamená potenciální paradigmatickou změnu v tom, jak se výzkum provádí,“ dodali jeho autoři.
Ti později článek nechali stáhnout. Současně varují před celou řadou rizik, která u modelu pozorují, ale některá se mohou týkat také obecně vědecké obce. AI stále halucinuje, což znamená, že si vymýšlí neexistující studie anebo opakuje čísla, která si z nějakého důvodu „oblíbila“, i v nevhodných částech studie.
Druhá rovina obav je etická. Autoři upozorňují, že pokud by se tyto modely rozšířily, zcela by mohly zahltit prostor pro vzájemné hodnocení článků, které tvoří páteř moderní vědy. A to by pak mohlo buď narušit, nebo zneviditelnit práci opravdových lidských vědců.
