Jako by vás učila ona sama, tvrdí britská platforma BBC Maestro o kurzu psaní detektivek, který vede Agatha Christie – stvořená umělou inteligencí. Virtuální dvojnice nejslavnější a nejprodávanější autorky detektivních příběhů vznikla se svolením jejích dědiců. A mohla by sloužit jako příklad etického používání AI.

Kurz slibuje, že v něm Agatha Christie napoví, jak napsat dokonalý kriminální příběh bez velkého trápení malých šedých buněk. Od postav přes zápletku pro rozuzlení.

Platforma BBC Maestro (kterou provozují BBC Studio, komerční odnož BBC) tvrdí, že kurz je postaven „výhradně na vlastních slovech“ královny detektivní literatury. „Agatha byla nejen nejlepší v tom, co dělala, ale také chápala, proč to funguje,“ píše BBC. „Know-how“ spisovatelky lze odvodit z rozhovorů, které poskytla, dopisů i rukopisů.

Všechny tyto materiály zkoumali znalci díla Agathy Christie, aby z nich myšlenky použitelné v kurzu tvůrčího psaní vyextrahovali. „Bylo pro nás opravdu důležité, abychom pracovali s vlastními slovy Agathy Christie. Nic jsme si nevymýšleli, neodhadovali jsme, co dělala. Opravdu jsme si chtěli být jisti tím, že víme, jak zpracovala všechen ten materiál ve své hlavě, aby napsala svoje skvělé bestsellery,“ uvedl literární historik Mark Aldridge.

Navíc autorčina rodina, jež na projektu spolupracovala, poskytla přístup k dosud nezveřejněným dokumentům.

Být Agathou Christie se učila AI i herečka

Příprava master class slavné detektivkářky trvala dva roky. Jednou věcí bylo vystihnout tvůrčí přístup Agathy Christie, druhou pak „oživit“ ji fyzicky. V konkurzu byla vybrána herečka Vivien Keeneová, mimo jiné musela splnit požadavek určité podobnosti s předobrazem své role. Aby tak šel lépe na základě biometrických údajů „vyrobit“ spisovatelčin obličej.

To umožnila nejmodernější vizuální technologie, která „se naučila“ výrazy i pohyby Agathy Christie. Vedle podoby musel být vytvořen i její hlas, přičemž nejtěžší bylo dosáhnout toho, aby zněl skutečně, ne jako stará vinylová nahrávka. „Přidali jsme k naší produkci rozměr umělé inteligence, takže práce v týmu byla v rámci kurzů BBC Maestro jedinečná,“ uvedl kreativní ředitel BBC Maestro Eli Hourd.

Tvůrci řešili, že neexistují téměř žádné spisovatelčiny záběry, a když už se najdou, je na nich Agatha Christie většinou zachycena jen zepředu. Rekonstruovat její gesta a vyjadřování pomohly nemalým dílem vzpomínky rodiny. Co nejvěrněji mají působit i autorčiny šaty nebo účes a také interiér, do něhož se podařilo sehnat repliku stejného psacího stroje, jaký používala i Christie.

„Není to ztělesnění, je to interpretace. A kromě toho jsme použili technologii, abychom její slova oživili způsobem, který by předtím nebyl možný,“ poznamenal pravnuk spisovatelky James Prichard.

Agatha Christie zůstává i půlstoletí po své smrti nejprodávanější spisovatelkou – nejen detektivek, ale knih vůbec – na světě. Prodalo se přes dvě miliardy jejích knih, včetně titulů Až tam nezbyl žádný nebo Vražda v Orient Expresu.

Christie, která za svůj život napsala na sedmdesát románů a víc než třicet souborů povídek, zužitkovala i osobní zkušenosti. Postavy jejích románů například často umíraly na otravu jedem. V nich se Agatha poměrně dobře vyznala díky práci dobrovolné sestry a lékárnice během druhé světové války. Cestovala třeba také v Orient Expresu, luxusním vlaku, který posloužil jako kulisa případu vyšetřovaného jedním z nejznámějších fiktivních detektivů Herculem Poirotem.  

Zneklidňující Christie-bot?

Novinář britského listu The Telegraph, který se do (placeného) kurzu přihlásil, konstatoval, že sledovat „Christie-bota“, jak radí s psaním, je „ze všeho nejvíc (…) zneklidňující“. Zčásti proto, že umělá inteligence a její zapojení do umělecké tvorby je vnímána spíše jako ohrožení než přínos. Ředitelka BBC Studios Brands and Licensing Nicki Sheardová ujišťuje, že kurz Agathy Christie byl tvořen „s maximálním respektem“ z hlediska etiky umělé inteligence.

Etické otázky vzbuzují především různé digitální repliky zesnulých umělců. Vzkříšeni pomocí AI tak byli třeba herečka Marilyn Monroe, král rokenrolu Elvis Presley nebo surrealistický mistr Salvador Dalí.

V případě Agathy Christie nejde o deepfake generující smyšlený obsah na základě skutečného, ale obsah vychází z licencovaných fotografií, autorčiných skutečných slov, autentických nahrávek – a vše se souhlasem dědiců autorských práv. Spisovatelčin pravnuk zdůrazňuje, že model AI by nefungoval bez hereckého výkonu Vivien Keenové a „scénáře“ dodaného znalci díla Agathy Christie na základě důkladných rešerší. Míní, že odkaz ceněné autorky detektivek se dostane k více lidem právě díky tomu, že ho prezentuje „ona“.

Všechny svými slovy nepřesvědčil. „Nápad hlasu bez těla, který pronáší slova vybraná týmem akademiků, je děsivý a nebezpečný,“ napsala rovněž v deníku The Telegraph irská historička a také autorka detektivek Ruth Dudleyová Edwardsová.

S odvoláním na všudypřítomné sledování v podobě Velikého bratra z románu George Orwella vyjádřila obavy, že umělá inteligence bude využívána k omezení svobody projevu a že „všechny druhy nekorektního myšlení“ v dílech „Agathy Christie a její generace nepřežijí první algoritmickou sanaci“.

Odkazovala na to, že několik románů Agathy Christie bylo v nových vydáních upraveno, aby neobsahovalo z dnešního pohledu urážlivé výrazy a odkazy. Problematický z toho pohledu se už mnohem dříve zdál název bestselleru Agathy Christie založeném na písničce Ten Little Niggers (česky překládáno jako Deset malých černoušků), který už za spisovatelčina života získal alternativní název And Then There Were None (A pak tam nezbyl žádný).

Autoři versus AI

Literatury, stejně jako hudby nebo filmu, se rovněž týkají otázky autorských práv při používání umělé inteligence. Spisovatelé se různými způsoby vyhrazovali a vyhrazují zejména proti možnostem, aby modely generativní AI trénovaly na jejich dílech, aniž by se využití textů jakkoliv kompenzovalo.

Začátkem května například pokračoval v San Franciscu soud, který tento spor řešil v souvislosti s velkým jazykovým modelem Llama společnosti Meta. Soudce argument o oprávněném užití dat pocházejícím údajně z pirátských kopií zpochybnil.

„Máte společnosti používající materiál chráněný autorským právem k vytvoření nástroje, který je schopen vytvářet nekonečné množství konkurenčních produktů. Dramaticky měníte, dalo by se dokonce říci, že vymazáváte trh s dílem této osoby, a říkáte, že jí ani nemusíte platit licenci,“ uvedl soudce směrem k právníkům firmy Meta.

Šlo zatím o první soudní slyšení, žaloba byla podána v roce 2023, stojí za ní spisovatel Junot Díaz či komička Sarah Silvermanová. Právní zástupce společnosti Meta uvedl, že majitelé autorských práv nemají nárok na „ochranu před konkurencí na trhu myšlenek“. Technologické společnosti se obávají, že nutnost platit držitelům autorských práv za obsah by mohla omezit rozvíjející se mnohamiliardový průmysl umělé inteligence.

Podíl.
Exit mobile version