Komerční prezentace Aktual.: 6.05.2025 10:28
Gaza – Palestinské hnutí Hamás, které Izrael, EU či USA považují za teroristickou organizaci, vyzvalo mezinárodní společenství, aby zastavilo Izrael v používání hladu jako nástroje války. Za takové situace nemá smysl jednat o novém příměří, řekl vysoký představitel Hamásu agentuře AFP. Také izraelská organizace na ochranu lidských práv B´Tselem v pondělí na síti X napsala, že Izrael používá hladovění jako válečný nástroj.
„Nemá smysl vést rozhovory nebo zvažovat nové návrhy příměří, dokud bude v Pásmu Gazy pokračovat válka za použití hladu a vyhlazovací válka,“ řekl AFP člen politického vedení Hamásu Básim Naím. Vyzval přitom mezinárodní společenství, aby vyvinulo tlak na vládu Benjamina Netanjahua, aby ukončila hladovění a zabíjení v Gaze.
Nevládní organizace i OSN varují, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Na toto území, rozlohou menší než Praha a obývané asi dvěma miliony lidí, izraelská vláda od 2. března nepouští žádnou humanitární pomoc a tvrdí, že tak chce Hamás přimět k propuštění zbývajících rukojmích, které jeho členové drží už přes rok a půl. Podle mnohých Izraelců ale vláda záchrany rukojmích takto nedosáhne a jedinou možností je dohoda o příměří.
Též izraelská organizace B´Tselem vládu kritizovala s tím, že blokováním dodávek jídla a zdravotnického materiálu „se záměrně snaží vyhladovět přes dva miliony lidí, včetně více než milionu dětí. „Pekárny se zavřely. Veřejné kuchyně se zavřely. Sklady jsou prázdné. Děti hladoví,“ uvedl v neděli humanitární tým Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) pro palestinské území.
Izrael čelí od konce roku 2023 obvinění z genocidy, které proti němu u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) tehdy podala Jihoafrická republika, k níž se připojilo posléze několik zemí. Izraelská vláda obvinění odmítá. Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, vydal loni v listopadu na Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož jurisdikci Izrael neuznává.
Netanjahuova vláda čelí silné kritice, že před záchranou rukojmích z Gazy upřednostňuje zničení Hamásu, což ale mnozí považují za nereálné. Minulý měsíc se začaly množit petice, které podepsaly tisíce Izraelců, včetně armádních záložníků, vojáků ve výslužbě či bývalých členů i několika exšéfů tajné služby Mossad a které vyzývají vládu, aby zajistila návrat rukojmích i za cenu okamžitého zastavení války. Místo toho tento měsíc vláda oznámila zesílení vojenské ofenzivy.
Izraelský bezpečnostní kabinet před několika dny schválil novou ofenzivu v Gaze a už v sobotu armáda začala rozesílat desítky tisíc povolávacích rozkazů. V pondělí vláda oznámila, že nová ofenziva počítá s „obsazením území“. Podle některých zdrojů by mohlo jít o celé Pásmo Gazy. Ofenziva bude podle mluvčího armády zahrnovat rozsáhlý útok a přesun většiny obyvatelstva „za účelem jeho ochrany v oblasti vyčištěné od Hamásu“. Podle izraelských médii akce začne až po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě, která je plánována na příští týden.
V pondělí izraelský ministr financí Becalel Smotrič prohlásil, že izraelská armáda se z Pásma Gazy nestáhne, i když bude dosaženo další dohody o rukojmích. „Konečně budeme Pásmo Gazy okupovat. Přestaneme se bát slova okupace,“ řekl Smotrič. Právě stažení izraelské armády z tohoto palestinského území je jednou z podmínek, jež si klade Hamás v nepřímých rozhovorech, které zprostředkovávají Katar, Egypt a Spojené státy.
