ČTK
Aktualizováno před 35 minutami
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou Alternativu pro Německo (AfD) za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Úřad změnu hodnocení v prohlášení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země.
AfD, kterou dosud kontrarozvědka vedla jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou.
„BfV k tomuto závěru dospěl po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání,“ uvedla kontrarozvědka o změně hodnocení. Odkázala mimo jiné na rozhodnutí správních soudů v Severním Porýní-Vestfálsku, které opakovaně potvrdily, že BfV může vést celou AfD jako podezřelou z krajně pravicových aktivit kvůli indiciím, že úsilí strany je zaměřeno proti demokratickému řádu. „Tyto indicie se při dalším zpracování potvrdily a v podstatných částech se staly jistými,“ dodala kontrarozvědka.
„S občany migračního původu jedná jako s Němci druhé kategorie“
„AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a který jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie,“ okomentovala podle Reuters německá ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodnutí kontrarozvědky. Dodala, že etnické postoje AfD se odráží v rasistických prohlášeních, zejména pak na adresu přistěhovalců a muslimů.
Faeserová podle DPA očekává, že nové hodnocení AfD nezávisle prověří soudy. Strana se v minulosti opakovaně snažila u soudů dosáhnout toho, aby ji kontrarozvědka a také regionální tajné služby nesledovaly a nehodnotily, nikdy ale neuspěla. Faeserová dnes uvedla, že nové hodnocení vypracoval BfV bez jakéhokoli politického vlivu a tlaku a že výsledky shrnuje zpráva na 1100 stránkách.
Šéf Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Lars Klingbeil řekl bulvárnímu deníku Bild, že strana Alternativa pro Německo je útokem na zemi a že nová německá vláda zváží její zákaz. „AfD je útokem na Německo. Chtějí jinou zemi, chtějí zničit naši demokracii. A my to musíme brát velmi vážně,“ řekl Bildu Klingbeil, který by měl v příští německé vládě zastávat post ministra financí. Podle něj německé úřady přezkoumají, jestli zahájí řízení o zákazu strany.
Končící sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz však varoval před unáhlenou snahou zakázat AfD. Strana skončila v únorových předčasných volbách v Německu druhá za vítěznou konzervativní unií CDU/CSU.
Vlivná politička liberálních svobodných demokratů (FDP) a europoslankyně Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová, která do loňska předsedala v parlamentu obrannému výboru, rozhodnutí kontrarozvědky uvítala. „AfD není žádnou protestní stranou, ale pravicově extremistické hnutí, které chce zničit naše svobodné a demokratické uspořádání,“ řekla agentuře DPA.
Další pokus o naši diskreditaci, reaguje straník
Spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová se zatím k hodnocení kontrarozvědky nevyjádřili, šéf bavorské organizace strany Stephan Protschka ale řekl deníku Bild, že rozhodnutí je směšné. „AfD je nejsilnější stranou, počet našich členů letí vzhůru. Je to další pokus o diskreditaci AfD,“ řekl. Protschka tak očividně odkázal na nedávný průzkum Forsa pro televize RTL a n-tv, ze kterého AfD vzešla jako nejsilnější strana. Překonala tak i konzervativní unii CDU/CSU nadcházejícího kancléře Friedricha Merze.
Někdejší šéf tajné služby Thomas Haldenwang loni v říjnu na veřejném slyšení v parlamentu oznámil, že kontrarozvědka nové hodnocení AfD předloží do konce roku. Kontrarozvědka ho ale představila nyní.
AfD, kterou ostatní parlamentní strany označují za populistickou až krajně pravicovou, se těší obzvláště na východě Německa značné oblibě. V Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku ji tamní zemské kontrarozvědky evidují jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších několika regionech ji pak z krajně pravicových aktivit podezřívají.
AfD – druhá nejsilnější strana v Německu
- Populistická až krajně pravicová strana AfD, často viněná z pravicového extremismu, se po letošních únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Získala 20,8 procenta hlasů a 152 křesel, vítězný pravicový blok CDU/CSU má 208 mandátů a dosavadní vládní SPD klesla na 120 křesel.
- Začátkem dubna se pak v průzkumu veřejného mínění poprvé stala nejsilnější politickou stranou v Německu. Podle zveřejněné sondáže agentury Ipsos by ve volbách získala 25 procent hlasů.
- Všechny tradiční strany s ní odmítají na regionální i celostátní úrovni spolupracovat. Například nikdy nezískala funkci místopředsedy Spolkového sněmu, na kterou má obvykle nárok každá z parlamentních stran. Ani po letošních volbách ve vedení sněmu zastoupena není.
- Formaci vedou spolupředsedové Alice Weidelová a Tino Chrupalla.
- AfD vznikla v roce 2013, jejím základním programem byla kritika eurozóny a integrace Evropské unie. Již o dva roky později se začala profilovat jako protiimigrační, v tomto směru jí výrazně pomohla migrační krize z roku 2015. Je silná hlavně na území bývalé Německé demokratické republiky, na první křesla v zemských parlamentech (saském, durynském a také braniborském) dosáhla v roce 2014, o rok později usedli její zástupci i v parlamentech Hamburku a Brém.
- Už od roku 2014 je AfD zastoupena v Evropském parlamentu. Loni dosáhla zisku 15,9 procenta (hlasovalo pro ni 6,3 milionu Němců, skoro o polovinu víc než v roce 2019) a skončila druhá za CDU/CSU, v EP nyní zasedá 15 poslanců AfD.
- V Německu v poslední době sílí debaty o možném zákazu Alternativy pro Německo, kterou několik zemských kontrarozvědek vede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.
- Strana je také někdy podezírána z napojení na Rusko. Před loňskými volbami do Evropského parlamentu dohnaly volebního lídra strany Maximiliana Kraha skandály týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a také případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu. Kauza s údajnými úplatky dolehla i na dvojku eurokandidátky AfD Petra Bystroně, který je českého původu. Do EP byl sice Krah zvolen, na rozdíl od ostatních europoslanců AfD včetně Bystroně ale zůstává mimo její frakci (Evropa suverénních národů).
Zdroj:
ČTK
