Jestliže Evropa výrazně nezvýší tlak na Rusko, mimo jiné nasazením vojsk a zřízením protiraketového a protidronového štítu, který by chránil Ukrajinu před ruskými útoky na její infrastrukturu, čelí napadená země „nekonečné válce a pomalé ztrátě území“, prohlásil bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Koalice ochotných se zredukovala na koalici čekajících,“ prohlásil.
„Putin nemá motivaci zapojit se do mírového procesu,“ říká bývalý šéf NATO Rasmussen | Video: X/JohannaNyman5
„Musíme ukrajinskému lidu pomoci chránit se před ruskými raketami a drony vybudováním protivzdušného štítu, který je Ukrajincům pomůže sestřelovat,“ prohlásil pro deník The Guardian Rasmussen, který zastával nejvyšší funkci v NATO v letech 2009 až 2014. „Země NATO sousedící s Ukrajinou mohou být dobrým umístěním takové obrany, Rusko by pochopilo, že útok na ně by byl útokem na celou alianci.“
Vyzval dokonce k nasazení evropských ochranných sil pro Ukrajinu ještě před uzavřením dohody o příměří. „Pokud neprovedeme zásadní změny ve strategii, čeká nás nekonečná válka,“ prohlásil. „Putin nemá žádný důvod zapojit se do mírových jednání, dokud si myslí, že může na bojišti zvítězit. Je třeba změnit tempo a způsob uvažování.“
Právě nutnost dramatických změn je podle Rasmussena důležitá, aby Putin přehodnotil své myšlení. Zdůraznil také potřebu zajistit další střely dlouhého doletu pro Ukrajinu, které by zasáhly více cílů uvnitř Ruska.
Neopomněl ani znovuotevření diskuze o dodávkách amerických řízených střel Tomahawk. Věci by dle Rasmussena pomohlo, kdyby se rozhoupali Němci a Ukrajincům poskytli své střely Taurus. „To by vyslalo jasný signál přes Atlantik a vyvinulo tlak na Bílý dům. Je v silném zájmu Německa donutit Putina k mírovým jednáním. Taurus je prostředkem, jak toho dosáhnout,“ prohlásil.
Bezpečnostní záruky a Trumpův přístup
Rasmussen nedávno jednal s britským poradcem pro národní bezpečnost Jonathanem Powellem o tom, zda by USA mohly skutečně poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky – podobným způsobem, jakým je nedávno poskytly Kataru poté, co Izrael zaútočil na Dauhá.
Důsledné bezpečnostní záruky by tak podle něj usnadnily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému prosazení mírové dohody u vlastního lidu, která by znamenala ztrátu ukrajinského území.
Trumpův přístup k Ukrajině je ale nejistý. Nejprve se distancoval od dodávek Tomahawků a oznámil setkání s Putinem. To později zrušil s tím, že ruskému vůdci nevěří, že bere mírová jednání vážně a uvalil ekonomické sankce na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Aktuálně se zdá, že svou vyjednávací pozici ve válečném konfliktu upozadil a nechal otěže na dvou znepřátelených stranách, uzavírá The Guardian.
„Šokující.“ Ukrajinci rozebrali ruský dron a ukázali světu, jak (ne)fungují sankce (celý článek i s videem zde)
Ruský dron Orion | Video: YT/Ruské ministerstvo obrany
