Brněnští vývojáři pracují na technologii, která umožní vidět skrz vozidla, kde je jinak výhled nulový nebo omezený. Původně byla určená pro důlní stroje a vrtulníky, teď to vypadá, že si najde cestu do obranného průmyslu. Vyzkoušeli jsme ji.
Na první pohled vypadá červený Jeep Wrangler jako auto na podivný experiment. Všechna okna i displeje zakrývá černý samet a kabina se proměnila v temnou komoru.
Ve skutečnosti jde o testovací mulu, kterou na off-roadový polygon u Prahy přivezl tým z brněnského vývojového centra americké společnosti Honeywell. V útrobách vozu je technologie v hodnotě několika milionů korun, která může změnit způsob, jakým vojáci, záchranáři nebo těžaři řídí stroje s omezeným výhledem.
Po obvodu Jeepu jsou rozmístěné kamery a senzory ukryté v průhledných kulových krytech. Jejich obraz putuje do centrální jednotky a odtud přímo do helmy řidiče. Na ní je upevněný speciální visor, jenž kombinuje živý obraz z kamer s navigačními informacemi. Nejde o klasickou virtuální realitu, ale o takzvanou rozšířenou, respektive smíšenou realitu. Řidič s nasazenou helmou má pocit, že skutečně vidí skrz zakrytá okna, včetně detailů těsně před nárazníkem, které by jinak zůstaly skryté.
H360 System dokáže díky dvojici kamer snímat okolí v rozsahu 360 stupňů, a to v plnobarevném rozlišení 720p. „Algoritmy zajišťují minimální latenci pod 20 milisekund, takže obraz reaguje okamžitě na pohyb hlavy. To je důležité nejen pro přirozený 3D vjem, ale také pro komfort uživatele, nedochází k nevolnostem, které u jiných headsetů trápí část uživatelů,“ popisuje pro Hospodářské novinky Milan Pindryc, custom engineer společnosti Honeywell.
Testovací jízda na polygonu připomíná jízdu „poslepu“. Zvenku není do vozu vůbec vidět, řidič se ale ve virtuálním výhledu orientuje docela jistě. Systém mu zobrazuje vodicí čáry podle natočení kol a umožňuje vyhnout se kamenům nebo odhadnout úhel výjezdu do svahu. Chce to ale zvyk, perspektiva je trochu jiná, než na jakou je řidič zvyklý při reálné jízdě.
„Třetina úmrtí amerických vojáků souvisí s tím, že při řízení vozidel s omezeným výhledem špatně odhadnou klesání ze svahu a skutálí se,“ vysvětluje Pindryc, který pro Honeywell pracuje 20 let a začínal na vývoji ovládání světel pro Boeing 787. Právě v tom vidí výhodu této technologie, která by mohla armádu zaujmout.
H360 System byl přitom původně vyvíjen jako pomocník pro piloty letadel a vrtulníků, kteří přistávají v prašném prostředí, sněhu nebo v noci. Brzy se ale ukázalo, že potenciál má i pro těžební průmysl a nyní především obranný průmysl, tedy všude tam, kde je výhled z kabiny omezený. Systém navíc umožňuje využívat různé senzory: kromě kamer i radar nebo lidar.
„Zkušenosti z testování v Evropě i USA jsou pozitivní. Američtí vojáci oceňují, že jim zařízení výrazně pomáhá s orientací a nezpůsobuje nevolnost. Často se dotazují, zda je možnost, že by obraz viděli i ostatní členové posádky, kterým se v obrněných vozech dělá při převozu špatně,“ tvrdí Pindryc.
Společnost ale neprodává systém přímo armádám, nabízí ho výrobcům vozidel a letadel, kteří jej mohou integrovat do svých platforem. „Jednáme s partnery v Evropě, Americe, Koreji i Japonsku,“ potvrzuje inženýr.
Brněnské vývojové centrum se stalo jedním z klíčových evropských uzlů amerického Honeywellu. Zaměstnává zhruba tisíc lidí a část jeho práce míří právě do obranného sektoru. Vedle avioniky nebo navigačních systémů bez GPS se nyní podílí i na projektech, jako je H360 System, který může zásadně změnit bezpečnost práce a bojové nasazení.
