Česká pirátská strana se v poslední době, jen několik měsíců před sněmovními volbami, potýká s odchodem několika známých tváří. Členství ukončili senátorka Adéla Šípová, někdejší europoslanci Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja či exsenátor Lukáš Wagenknecht. „Nemyslím si, že tohle by měl být závažný problém. Z ODS taky odcházejí lidé,“ reaguje Zdeněk Hřib, od loňského listopadu předseda Pirátů.
Zatím posledním velkým jménem, o které Piráti pod vedením Zdeňka Hřiba přišli, je senátorka Adéla Šípová. Ta v minulém týdnu na stranickém fóru svůj odchod vysvětlila takto: „Důvodem ukončení členství je aktuální nečitelnost stany, dvojí metr uplatňovaný nerovným způsobem na členstvo, nejistota v tom, kam se pirátská loď ubírá.“
I přes takto příkrá slova Zdeněk Hřib tvrdí, že s Šípovou, výraznou tváří (nejen) Kladenska, chce i nadále kooperovat. „Předtím, než se stala členkou, jsme s ní spolupracovali jako s registrovanou příznivkyní. Teď se de facto do toho režimu vrátila,“ přibližuje Hřib v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jste překvapený, nebo jste po svém zvolení do čela Pirátů čekal takový exodus výraznějších tváří?
Asi se lišíme v pohledu na to, co je výrazný exodus. Pro mě je důležité, aby Piráti přilákali do svých řad a na kandidátky odborníky, kteří nám pomohou zformulovat program a zastupovat zájmy našich voličů. Konkrétně mluvím o renomovaném ekonomovi Liborovi Duškovi, který se stal nedávno členem Pirátů. Tyhle odborníky uvidíte u nás na kandidátkách. A to myslím voliči ocení.
Od loňského podzimu však Piráti přišli v úhrnu o zhruba sto členů.
Ty odchody a příchody patří k životu v demokratické politické straně. A asi je logické, že pokud se někdo necítí úplně ztotožněn s novým směřováním strany, tak může mít potřebu – lidově řečeno – opustit loď. Máme před sebou také volební kampaň, to je časově náročná záležitost, a pochopitelně lidé mohou mít spoustu jiných věcí, kterým by se chtěli věnovat ve svém volném čase.
Co se týče paní Šípové, tam se vracíme do režimu, který byl ještě před pár měsíci. Ona byla členkou poměrně krátce, budeme s ní spolupracovat v pozici registrovaného příznivce.
Z vaší strany je tedy tendence s ní kooperovat dál?
Předtím, než se stala členkou, jsme s ní spolupracovali jako s registrovanou příznivkyní. Teď se de facto do toho režimu vrátila, takže to není moc velká změna oproti tomu dosavadnímu fungování.
Mluvili jste spolu poté, co svůj odchod oznámila oficiálně?
Nespojili jsme se, ale ten její krok nám byl dopředu avizován. Spolupracujeme nadále. Já jsem ji v senátní kampani, kdy ještě nebyla naší členkou, podporoval. Teď jsme se vrátili k tomu předchozímu režimu.
„Lidé odcházejí a přicházejí“
Řada lidí se vymezila proti tomu, kam chcete Piráty vést, například bývalí europoslanci Mikuláš Peksa či Marcel Kolaja. Jednal jste s nimi o tom?
Každý má možnost mě kontaktovat, ale když o tom jejich rozhodnutí nevím dopředu, tak asi těžko mohu iniciovat nějakou diskusi.
Máte po takových odchodech k dispozici dost velkou množinu zajímavých jmen na kandidátky?
K nám se nově přidávají odborníci, jako je Libor Dušek. Lidé odcházejí a přicházejí, patří to k běžnému provozu v politické straně.
Neobáváte se, že vás tyto odchody poškodí?
Když se podíváte na volby v roce 2017, tak tehdy jsme měli nějakých pět set členů, teď jich máme dvakrát tolik. Nemyslím si, že tohle by měl být závažný problém. Z ODS taky odcházejí lidé, teď naposledy odešel třeba pan Zahradil, taky bývalý europoslanec. Takže to není exkluzivní záležitost jen u Pirátů, prostě je to běžný provoz.
Není to ale odraz nějakého hlubšího problému u Pirátů?
Já si nemyslím. Jak říkám, k nám lidi i nově přicházejí, kromě Libora Duška třeba Andrea Švojgrová ve Středočeském kraji, odbornice na zdravotnictví.
Chápu správně, že tedy zůstáváte optimistou?
Tak vidíte to na té ODS. Odešel Jan Zahradil, pak bouchnul dveřmi Martin Cibulka, místostarosta Prahy 8. Taky bych se mohl zeptat, jestli tenhle rozhovor děláte i s panem premiérem (předsedou ODS Petrem Fialou) a taky jestli se ho ptáte „co ten Zahradil“, „co ten Cibulka“. A taky „co ten Kuba (Martin Kuba, jihočeský hejtman, pozn. red.), co to o vás říká do médií“.
„Průzkumy je nutné vnímat s rezervou“
Dobře, ale Piráti se prezentují jako trochu jiná strana…
Pokud chcete vidět stranu, která funguje jako organizovaná zločinecká skupina nebo její součást, tak to nejsou Piráti, na to jsou tady jiní. Kteří, to si budeme povídat asi za chvilku u Dozimetru (kauza spojená s vyšetřováním údajné korupce při manipulacích se zakázkami dopravního podniku, pozn. red.).
V předvolebních průzkumech se nyní pohybujete zhruba okolo šesti procent voličů. Na jaký volební zisk cílíte, co budete považovat za úspěch?
Chtěl bych, aby Piráti měli dvojciferný volební výsledek – to jak v procentech, tak v počtu poslanců. Myslím si, že to není nedosažitelné, protože ty průzkumy nedávno byly kolem sedmi procent. Průzkumy jsou zajímavé, ale je nutné je vnímat s nějakou rezervou.
Jaká bude role bývalého vicepremiéra a dlouhodobého šéfa Pirátů Ivana Bartoše v kampani?
Ivan je lídrem ve Středočeském kraji, to je hodně viditelná pozice. Je to region, který může podle politologů rozhodnout o výsledku voleb. O čem my se bavíme s Olgou Richterovou, Ivanem Bartošem a předsednictvem pražské organizace, je společná kampaň pro Prahu a Středočeský kraj. Ty regiony fungují dohromady, mají v lecčems podobná témata.
O tom, že byste Bartoše nasadili do nějakého vzdálenějšího regionu, třeba jako ve volbách v roce 2021 do Ústeckého kraje, jste neuvažovali?
Bylo by dobré, aby ten člověk měl nějakou vazbu na ten který kraj. Ano, Ústí bylo taky ve hře, uvažovalo se i o Libereckém kraji, kde má Ivan Bartoš rodinné kořeny. Ale nakonec vyhrál v kandidatuře ve Středočeském kraji, za který byl poslancem už ve volebním období 2017-2021. Je to kraj, kde nás čeká souboj těžkých vah, abych tak řekl.
„Přiznejte veřejně, že jste nácek,“ žádal před kamerami Hřib Turka. Ten se mu vysmál (6. 2. 2025)
„Přiznejte veřejně, že jste nácek,“ žádal před kamerami Hřib Turka. Ten se mu vysmál. | Video: CNN Prima News
