Aktual.: 25.10.2024 10:11
Tbilisi – Gruzínci v sobotu zvolí nové složení parlamentu. A zatímco vládní strana Gruzínský sen volební souboj vykresluje jako volbu mezi mírem a válkou, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová jako výběr mezi Evropou a Ruskem. Jak hlasování dopadne, lze těžko odhadovat, průzkumy se liší, byť v nich vede Gruzínský sen.
Na billboardu vlevo je černobílá fotografie boji zničeného ukrajinského města Mariupol, vpravo barevný snímek moderních budov gruzínského letoviska Batumi. Pod černobílou fotografií heslo: „Ne válce“, pod barevnou: „Zvolte mír“. U černobílé škrtnutá volební čísla opozičních uskupení, u barevné (nepřeškrtnuté) číslo Gruzínského snu. Zhruba tak vypadá jedna z předvolebních reklam vládnoucí strany, která podle Rádia Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) vykresluje hlasování jako existenční volbu: mezi válkou a mírem.
Podle stanice BBC je to hlavní předvolební poselství Gruzínského snu, který je u moci 12 let a kritici ho obviňují z autoritářských sklonů a příklonu k Rusku. Billboardy naznačují, že opozice zatáhne zemi do války, zatímco Gruzínský sen může zaručit mír, napsala stanice. V zemi, která sousedí s Ruskem a v roce 2008 s ním svedla (a prohrála) krátkou válku o separatistickou provincii Jižní Osetie, je to podle ní silné poselství.
Opozice naopak varuje, že skutečnou hrozbu pro jihokavkazskou zemi představuje eroze demokracie a propásnutí příležitosti vstoupit do Evropské unie. Podobně se vyjadřuje hlava státu, která Gruzínský sen viní z předvolební taktiky inspirované Kremlem, založené na propagandě, polarizaci a strachu. „Je to volba mezi evropskou budoucností a ruskou minulostí,“ řekla prezidentka Zurabišviliová listu Financial Times (FT).
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. Parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen, a které kritici označují za normy inspirované Ruskem, kde režim v uplynulých letech zavedl řadu represivních opatření proti svým odpůrcům nebo sexuálním menšinám.
Gruzínský zákonodárný sbor – navzdory masovým protestům v Tbilisi – v květnu odsouhlasil zákon o zahraničním vlivu, jenž médiím a nevládním organizacím ukládá povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než 20 procent rozpočtu ze zahraničí. V polovině září prošel i takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých, který podle lidskoprávních organizací omezí práva sexuálních menšin (LGBT+).
Normy se dočkaly kritiky ze Západu včetně EU. Unijní velvyslanec Pawel Herczyński v létě uvedl, že evropská sedmadvacítka kvůli zákonu o zahraničním vlivu pozastavila gruzínský přístupový proces. Moskva naopak nedávno zrušila vízová omezení týkající se Gruzie a umožnila jejím obyvatelům pracovat v Rusku.
Vstup země do EU přitom podle průzkumů podporuje na 80 procent Gruzínců a vládnoucí strana se roky zdála být odhodlána jít touto cestou. Vůči Západu začala být ostražitá poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, upozornil server Politico. Tbilisi k ruské agresi vůči Ukrajině podle RFE/RL zaujalo opatrný přístup. Představitelé Gruzínského snu také začali mluvit o tom, co nazývají „globální stranou války,“ což je podle nich západní spiknutí s cílem zatáhnout Gruzii do války s Ruskem.
Gruzínský sen zároveň podle Reuters tvrdí, že je nadále odhodlán k integraci se Západem. A k pragmatické politice vůči Rusku. Řada lidí se podle stanice Deutsche Welle (DW) domnívá, že za změnou kurzu gruzínské zahraniční politiky stojí zakladatel a nyní čestný předseda strany, miliardář Bidzina Ivanišvili, jenž zbohatl podnikáním v Ruské federaci.
V sobotu Gruzie, kde žije kolem 3,7 milionu lidí, rozhodne o svém dalším směřování. Gruzínský server Civil.ge upozornil, že to budou první volby v zemi, kdy o složení jednokomorového parlamentu plně rozhodne poměrný volební systém. Strany přitom musí překonat pětiprocentní hranici, aby se do 150členného zákonodárného sboru dostaly.
Průzkumy ukazují, že Gruzínský sen zůstává nejpopulárnější stranou, byť oslabil v porovnání s rokem 2020, kdy získal těsnou většinu v parlamentu, napsal před časem Reuters. Vládnoucí strana tvrdí, že její podpora dosahuje až 60 procent, zatímco opozice se domnívá, že jde o polovinu tohoto čísla. Podle FT existuje málo spolehlivých průzkumů veřejného mínění, ale výsledky by mohly být i relativně těsné.
Roztříštěná gruzínská opozice ve snaze porazit Gruzínský sen vytvořila několik koalic. Největší opoziční stranou zůstává Sjednocené národní hnutí (UNM) exprezidenta Michaila Saakašviliho, jenž si odpykává šestiletý trest vězení, kam ho soud poslal po obvinění ze zneužití pravomocí, a v UNM zastává funkci čestného předsedy. Šanci získat potřebných pět procent mají podle BBC čtyři opoziční koaliční uskupení: Jednota (včetně UNM), Koalice za změnu, Silná Gruzie a Pro Gruzii.
Ať už volby přinesou jakýkoliv výsledek, panují obavy z možného násilí, upozornilo Deutsche Welle, podle něhož mají někteří lidé strach, že by se v Gruzii mohl odehrát scénář jako v Bělorusku, kde po zpochybněných prezidentských volbách následovaly rozsáhlé protirežimní protesty a poté tvrdé státní represe vůči odpůrcům běloruského vedení. Z Gruzínského snu už zaznělo, že v případě vítězství zakáže některé opoziční strany. Existují také obavy z potenciální intervence Ruska, pokud se mu nebude líbit výsledek, dodala RFE/RL.
