Pokles biologické rozmanitosti je rychlejší v chráněných oblastech než mimo ně. Vyplývá to z výzkumu vědců z Přírodopisného muzea v Londýně (NHM), který je podle nich varovným signálem pro vedoucí představitele světové ekologické scény, kteří se sešli na konferenci OSN o biodiverzitě COP 16 v kolumbijském Cali.
Světoví lídři se roku 2022 v přelomové dohodě o ochraně přírody shodli na závazku „30×30“. To znamená, že do roku 2030 má být chráněných třicet procent krajiny a mořských oblastí. V Cali se teď sešli, aby posoudili pokrok a vyjednali nové dohody o zastavení poklesu biologické rozmanitosti. Nová studie ale uvádí, že pouhé vyhlášení většího počtu chráněných oblastí automaticky nevede k lepším výsledkům biologické rozmanitosti. Vědci současně zpochybňují efektivitu existujících opatření.
Podle analýzy se téměř čtvrtina území s nejbohatší biodiverzitou na světě nachází v chráněných oblastech, ale kvalita těchto oblastí klesá rychleji než mimo ně. Vědci sledovali index neporušenosti biodiverzity, který hodnotí její stav v procentech v závislosti na lidských vlivech. Zpráva zjistila, že tento index se mezi lety 2000 a 2020 celosvětově snížil o 1,88 procentního bodu. Zaměřila se na kritické oblasti biologické rozmanitosti, které poskytují devadesát procent přínosu přírody pro lidstvo. Pod ochranou je dvaadvacet procent z nich.
Výzkum zjistil, že v kritických oblastech, které nebyly chráněny, se biologická rozmanitost mezi lety 2000 a 2020 snížila v průměru o 1,9 procentního bodu a v oblastech, které byly chráněny, se snížila o 2,1 procentního bodu.
Kdo ničí přírodu
Podle výzkumníků za tím stojí několik důvodů. Mnoho chráněných oblastí není určených k zachování celého ekosystému, ale k ochraně specifických druhů. Znamená to, že celková „neporušenost biodiverzity“ není prioritou. Oblasti také mohly být již dříve znehodnoceny, což je důvod, proč byly zařazeny mezi chráněné. Podle vědců je klíčem k určení příčin selhání v jednotlivých krajinách místní analýza.
„Závazku 30×30 se dostalo velké pozornosti, což je správně, a stal se klíčovým cílem, o kterém se mluví na jednáních OSN o biologické rozmanitosti, ale chtěli jsme zjistit, zda skutečně splňuje svůj účel,“ řekl Gareth Thomas, vedoucí inovace výzkumu v NHM.
„Myslím, že kdybyste se většiny lidí zeptali, předpokládali by, že území označené jako chráněné bude mít za výsledek přesně to – ochranu přírody. Výzkum však ukázal, že tomu tak není,“ uvedl.
Rozloha chráněných přírodních oblastí činí 17,5 procenta země a 8,4 procenta moře, což je od roku 2022, kdy se konala konference COP15, nárůst o půl procenta. Do roku 2030 se bude muset tento podíl výrazně zvýšit, aby byl cíl splněn.
„Země se musí i nadále soustředit na 30×30, to by nemělo polevit. Jen do toho musí vnést více a věnovat více pozornosti skutečnému zachování země, která je zdrojem ekosystémů,“ dodal.
Těžaři a příroda
Koncese na těžbu ropy, zemního plynu a dalších surovin ohrožují klíčové oblasti biologické rozmanitosti a také území původních obyvatel. V Amazonii, Konžské pánvi a jihovýchodní Asii je kvůli těžbě ropy a zemního plynu ohroženo nejméně 254 tisíc kilometrů čtverečních chráněných oblastí. Zpráva zjistila, že více než 300 tisíc kilometrů čtverečních domorodých území v Amazonii se překrývá s koncesemi na těžbu ropy a zemního plynu.
Jiný výzkum, který provedla Univerzita v Novém Jižním Walesu v Sydney, se zabýval zalesněným územím ve 300 tisících chráněných oblastí na světě a zjistil, že politika vyhlašování chráněných oblastí je téměř „zcela neúčinná“ v mnoha zemích bohatých na biologickou rozmanitost.
Chráněné oblasti také ohrožuje klimatická krize. Lesní požáry a sucha neberou ohled na hranice těchto oblastí. Například Austrálie se dříve vyznačovala vysokou mírou ochrany přírody ve svých národních parcích, ale v roce 2019 jich mnoho zničily lesní požáry.
