V Česku v posledních týdnech přibývá nakažených koronavirem ale i chřipkou. Sezona letos podle epidemiologa Romana Prymuly přišla dřív. Současná varianta koronaviru je podle něj nakažlivější. Způsobuje sice méně ztrát čichu či chuti, může ale vést až k závažnému průjmu. „Kdo byl očkován jednou, ale i třeba čtyřmi dávkami, je to jedno, teď potřebuje jednu novou dávku,“ říká pro deník Aktuálně.cz.
„Vidíme tu sezónnost, která se na podzim poměrně projevuje, ale letos to přišlo asi o šest týdnů dříve,“ říká Prymula o stoupajícím počtu nemocných. Dodává ale, že v posledních několika dnech epidemie podle jeho názoru brzdí. Před stoupajícím počtem respiračních onemocnění, tedy i například chřipky, pak varoval i Státní zdravotní ústav.
Počet nemocných v Česku stoupá zhruba od začátku minulého měsíce. Část z nich přitom testy ani nezachytí. Nad tisíc pozitivních testů za jeden den lékaři poprvé naměřili už v polovině září. Loni ale stejný počet nakažených za jediný den přišel až koncem října.
Začátkem letošního října přitom přibylo i více než dva tisíce pozitivních testů za jediný den. Od té doby počty pozitivních testů mírně klesají, ale stále se drží okolo tisíce za den. Před čtyřmi lety, v začátcích pandemie byla ale čísla mnohem vyšší. V říjnu se tehdy pohybovala okolo osmi až deseti tisíc pozitivních testů za den.
„Vzestup nemocnosti souvisí s ochlazením, pobytem v uzavřených prostorách a kolektivech, a také s vyšším výskytem covidu-19,“ uvádí vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ústavu Jan Kynčl. Jak ale dodává, počty nemocných podle něj ale stále ještě odpovídají situaci obvyklé pro dané roční období.
Dopady současné varianty koronaviru se ale podle Prymuli od dřívějších mírně liší. „Myslím si, že je méně ztrát čichu a chuti,“ říká. Narůstá ale počet jiných příznaků. „U současných variant vnímáme, že poměrně velké procento má průjmové příznaky, které jsou poměrně závažné. Je to třeba čtyřdenní intenzivní průjem,“ upozorňuje epidemiolog. Mezi další příznaky, které se v současné době u lidí projevují, patří i ty méně obvyklé. Jde například o ztrátu či snížení sluchu. Ale nejsou příliš časté.
Mezi příznaky, které zůstávají stejné jako u předchozích forem onemocnění pak podle odborníků patří horečka či zvýšená teplota, bolesti svalů a kloubů, zimnice, rýma či kašel a bolest v krku. Příznaky se tak podobají například běžnému nachlazení.
„Virus se ze svého hlediska chová velmi logicky, tedy se nesnaží usmrtit svého hostitele, protože pak by se neměl na čem množit a je pro něj mnohem výhodnější, když hostitele napadne třeba dvakrát za rok. Bude se rychle množit a nezahyne,“ říká Prymula. Mírný rozdíl od předchozích variant je tak ve schopnosti viru zasáhnout více lidí.
„Měl by se šířit rychleji. Na druhou stranu se nezdá, že by měl mít závažnější klinický průběh, ani klinické příznaky nejsou nijak odlišné od variant, které tu byly předtím,“ vysvětluje Prymula. Oproti dřívějším variantám byl měl podle vědců mít i nižší výskyt postcovidového syndromu než dřívější varianty jako například delta.
Jak ale epidemiolog připomíná, očkování je stále zásadní i u lidí, kteří se nechali vakcinovat během největšího rozpuku pandemie. Vakcína je totiž plně účinná po dobu tří měsíců, částečně pak ještě po další tři měsíce. Po šesti měsících je ale účinnost relativně malá. „V podstatě doporučení je takové – zapomeňme na jakoukoliv historii. Tedy, kdo byl očkován jednou, ale i třeba čtyřmi dávkami, je to jedno, teď potřebuje jednu novou,“ říká odborník.
Chránit se proti nemoci vakcínou doporučuje hlavně rizikovým skupinámm, jako jsou například lidé nad 65 let a lidé s chronickými onemocněními či poruchami imunity.
„V současnosti je ideální čas na očkování zejména proti chřipce a covidu-19. Vakcíny proti oběma infekcím mohou lékaři aplikovat i v jediný den, každou do jiné paže. Očkování chrání proti těžkému průběhu nemoci a může znamenat i rozdíl mezi zdravím a celoživotními následky,“ říká hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
K prevenci koronaviru se nyní používají vakcíny určené na dřívější varianty onemocnění. „Samozřejmě to není úplně identická věc a postupně bude vyvíjena vakcína, která bude nejúčinnější na tuto variantu. Ale až tato vakcína bude k dispozici, tak tu bude jiná mutace, která bude jiná. Je to nekonečný souboj s přírodou, kdy je příroda o něco před námi,“ dodává Prymula.
Varianta, která se v současnosti do Česka šíří, se nazývá XEC a poprvé ji vědci zachytili během léta v Berlíně. V Evropě způsobila okolo deseti procent momentálně nakažených. A tento podíl narůstá.
Jde o variantu viru omikron. „Má mutace, které už tu byly, ale je jich více, protože se zkombinovali z dvou předcházejících variant,“ vysvětluje Prymula. „Variant je spousta, spousta už jich proběhla a spousta jich ještě bude. A pokud se budou chovat takto, myslím, že to nebude způsobovat žádný problém, protože na omikron už trochu adaptováni jsme,“ dodává epidemiolog.
Video: Infektolog popsal tři stadia dávivého kašle. Je to jen špička ledovce, říká o šíření (18. 3. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Milan Trojánek | Video: Tým Spotlight
