Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.
Hlavní témata kampaně jsou v obou táborech dlouhodobě poměrně stabilní, hodnotí amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Trump se zaměřuje především na vyhrocenou rétoriku proti imigrantům, hovoří často o kriminalitě a také o zvyšujících se cenách základních potravin a služeb. Ve všech těchto případech obviňuje administrativu Joea Bidena a Kamaly Harrisové, že tyto problémy nedokázala vyřešit,“ uvedl expert.
Harrisová často mluví o Trumpovi jako o obrovském nebezpečí pro americkou demokracii kvůli jeho autoritářským tendencím, všímá si amerikanista. Velmi důležitá je pro viceprezidentku také otázka zásadního omezení ženských práv v řadě států kontrolovaných republikány, kdy Harrisová prosazuje právo na interrupci, přiblížil expert. „Volby tedy reálně rozhodne to, která témata nakonec budou voliči považovat za stěžejní,“ říká Kozák.
Ekonomika
Američany tradičně zajímá hlavně ekonomika. Podle agentury Reuters je hospodářství v nebývale dobré kondici s nejnižší nezaměstnaností za dvacet let, snižujícím se tempem zdražování a relativně nízkými cenami paliv. Harrisová by tak mohla těžit z plodů Bidenova prezidenství, spotřebitelská důvěra je ale stále nízká a lidé se cítí chudší, podotýká Reuters s tím, že v řadě průzkumů týkajících se právě ekonomiky viceprezidentka za bývalým šéfem Bílého domu zaostává.
Trump prosazuje prodloužení zákona týkajícího se daňových škrtů, jenž podepsal v roce 2017, přičemž velká část legislativy přestane platit už příští rok. Slibuje také snížit daň z příjmu právnických osob z 21 na 20 procent, píše britský server The Telegraph. Snižovat naopak nechce dávky sociálního zabezpečení nebo Medicare, ale nevysvětlil, kde na programy chce vzít peníze, upozornil deník The New York Times.
Harrisová naopak prodloužení platnosti Trumpovy daňové legislativy odmítá s tím, že pomáhá pouze bohatým. Sama chce rozšířit daňové úlevy pro domácnosti se středními a nízkými příjmy do 400 tisíc dolarů ročně a kompenzovat náklady zvýšením daní korporacím a bohatým Američanům, popisuje přístup demokratky The New York Times. Podporuje rovněž vyšší výdaje na infrastrukturu a obnovitelné zdroje.
Kamala Harrisová na sjezdu Demokratické strany v Chicagu
Názory prezidentských soupeřů se rozcházejí i v dalších ekonomických oblastech. Trump by nejraději zavedl clo ve výši deset procent na veškeré dovážené zboží a šedesát procent pak na import z Číny. Harrisová plošná cla odmítá a soustředila by se pouze na konkrétní zboží, jako je ocel a hliník z Číny, uvádí web NBC News.
Pokud jde o elektrická vozidla, viceprezidentka plánuje navýšení výroby, zatímco Trump mluví o ohrožení pro automobilový průmysl i celé americké hospodářství a hodlá tento trend zvrátit. Harrisová propaguje dostupnější bydlení a daňové úlevy pro chudší domácnosti, Trump by raději financoval výstavbu nových bytů na periferiích měst.
Trumpovou slabinou je podle amerikanisty Kozáka třeba situace ve zdravotnictví, kdy v debatě přiznal, že má pouze koncepce plánu, ale nic konkrétního. Republikán dlouho kritizoval klíčový Zákon o cenově dostupné péči (Obamacare) z roku 2010, který se Harrisová jako senátorka a později viceprezidentka snažila zachovat. Teď bez dalších podrobností uvedl, že chce zákon „vylepšit“, všímá si list The Wall Street Journal.
Přistěhovalectví
Předvolební Amerikou hýbe i téma imigrace. Exprezident ve věci přistěhovalectví slibuje rázné kroky, na webu jeho kampaně se píše, že republikán ukončí „Bidenovu pohraniční katastrofu“.
Harrisová byla v červenci 2021 pověřena Bidenem, aby zjistila hlavní příčiny migrační vlny ze zemí Střední Ameriky. Od té doby cestovala po těchto státech a snažila se zajistit soukromé financování rozvojových projektů v Latinské Americe a přesvědčovat obyvatele, aby se nevydávali na cestu do Spojených států, přistěhovaleckou vlnu se jí ale příliš zpomalit nepodařilo, na což Trump opakovaně upozorňuje.
Viceprezidentka podporuje „dvoustranný“ návrh zákona o hranicích z pera několika senátorů z obou hlavních partají, který by zvýšil nároky pro žadatele o azyl a dal by prezidentovi větší pravomoc odmítat nově příchozí, pokud se úroveň migrace výrazně zvedne, popisuje legislativu NBC News.
Podle The Telegraphu se jedná o první smysluplnou imigrační reformu od roku 1986, Trump a další republikáni ale hlasování blokují – podle Harrisové proto, že exprezident chce problém spíše jen řešit, nikoli skutečně vyřešit.
Biden proto zpřísnil letos v červnu imigrační pravidla exekutivním příkazem, podle něhož budou odmítáni noví žadatelé o azyl ve chvíli, kdy během jednoho týdne stoupne počet příchozích na více než 2500. Omezení zůstává v platnosti dalších čtrnáct dnů, než počet běženců na hranicích bude za týden na čísle 1500 a nižším, píše web ABC News.
Harrisová jinak prosazuje slučování rodin, kde jeden z manželů je občanem USA a druhý bez dokumentů. Jejich druhům by umožnila takzvanou zelenou kartu. Dlouhodobě odmítá také svým rivalem prosazovanou hraniční zeď.
Trump tvrdí, že demokraté vytvořili v posledních letech na hranici chaos a Harrisovou označuje za „pohraničního cara“. Okamžitě po nástupu do funkce by hranici s Mexikem uzavřel a spustil operaci, která by vedla k masivnímu zadržování lidí v táborech a následným deportacím migrantů bez dokladů.
„Aby byla naše rodina v bezpečí, republikánská platforma slibuje zahájit největší deportační operaci v historii naší země,“ řekl Trump Republikánskému národnímu shromáždění. Do operace chce zapojit kromě imigrační a celní agentury rovněž místní policii, národní gardu a možná i armádu. „Když mluvíme o armádě, obecně mluvím o národní gardě. Neměl bych problém použít armádu jako takovou. V naší zemi musíme mít právo a pořádek,“ prohlásil pro magazín Time.
Právo na potrat
Dalším tématem na domácí půdě, které hýbe předvolební kampaní, je otázka práva žen na potrat. Republikáni tradičně během kampaní vytahují svůj odpor k interrupcím jako takovým, přelom ale pro ně znamenalo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 2022, které zrušilo precedent z roku 1973, jenž zaručoval ústavní právo na potrat.
Následovaly protesty a řada průzkumů ukázala, že většina Američanů si přeje toto právo zachovat i nadále, což postavilo Trumpa do svízelné situace, podotýká web The Conversation. Exprezident ještě na jaře tvrdil, že by podpořil celonárodní zákaz interrupcí po patnáctém týdnu, nyní hovoří o tom, že by nechal pravomoc na jednotlivých státech a že podporuje výjimky v případě incestu, znásilnění nebo ohrožení života matky.
Harrisová oroduje za plošné právo žen v rámci výrazné aktivistické kampaně. Po kontroverzním verdiktu soudu se stala jednou z tváří protestu proti zákazu interrupcí. V březnu Harrisová jako vůbec první ve funkci viceprezidentky navštívila potratovou kliniku, a to Planned Parenthood v Minnesotě. Při této příležitosti prohlásila, že omezování práv žen je „nemorální“ a americký národ by měl ženám věřit, píše The Telegraph.
Válka na Blízkém východě
Do volebního souboje zasahuje i dění ve světě, ale ne až v takové míře, jak by se mohlo z médií zdát. „Zahraniční politika USA nehraje v prezidentském souboji zdaleka tak velkou roli, což bohužel odpovídá tomu, že pro řadové americké voliče nejde o takovou prioritu. Ani konflikt na Ukrajině, ani situace na Blízkém východě nedostává v debatách a kampaních příliš prostoru, protože se podle průzkumů nejedná o témata, která by volby rozhodovala,“ podotkl Kozák.
Podle webu The Conversation tyto dva hlavní válečné konflikty rozdělují nejen demokraty a republikány, ale vnitřní spory sužují i jednotlivé strany. Protipalestinské protesty na univerzitách v tomto roce plnily přední strany amerických deníků. Demokraté se obávají scénáře, kdy se zejména mladí propalestinští aktivisté rozhodnou nevolit, protože nabydou dojmu, že Bidenova vláda příliš podporuje židovský stát.
Kromě diplomatické podpory poskytly USA Izraeli do září vojenskou pomoc ve výši 12,5 miliardy dolarů. Harrisová jako viceprezidentka podporuje spojenectví s Jeruzalémem, avšak více než Biden poukazuje i na civilní oběti války v Pásmu Gazy, jež si podle místních úřadů ovládaných Hamásem vyžádala přes čtyřicet tisíc obětí. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
Demokratka na jaře mluvila o „lidské katastrofě“, nepřijela si vyslechnout Netanjahuův projev v Kongresu a setkala se s ním osobně až později, píše The Telegraph. „Nemůžeme dovolit, abychom otupěli vůči utrpení, a já nebudu mlčet,“ konstatovala k této otázce viceprezidentka.
„Celkem nahodilý fakt, že Američané arabského původu jsou převážně koncentrováni v klíčovém státě Michigan, nutí Harrisovou, aby alespoň rétoricky trochu omezovala a kvalifikovala jinak jednostrannou podporu Izraele ze strany Joea Bidena,“ poznamenal k jejímu postoji Kozák.
Trump je naopak znám svými zarytými proizraelskými postoji, kdy kromě jiného souhlasil s přesunem americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma a zasadil se o uzavření normalizačních dohod arabských zemí se židovským státem.
K masakru z loňského 7. října by podle něj nedošlo, kdyby byl v Bílém domě on, neřekl však, jak by krvavému útoku Hamásu na Izrael zabránil. Republikánský kandidát také nemá žádnou politiku ohledně otázky samostatné Palestiny, vyjádřil se pouze v tom duchu, že pochybuje o realizaci dvoustátního řešení. Vládnoucím demokratům vyčítá jejich blízkovýchodní politiku. Svět se podle něj přiblížil ke třetí světové válce více než kdy jindy kvůli tomu, že v USA vládnou „neschopní lidé“.
„Špatné zprávy z bojišť na Ukrajině, humanitární katastrofa v Gaze a rozsáhlejší válka na Blízkém východě Harrisové spíše uškodí, neboť Trump bude tvrdit, že v zahraniční politice Biden a Harrisová selhávají ve svých vytyčených cílech,“ míní Kozák.
Ruská agrese na Ukrajině
Ruská válka proti Ukrajině letos rozdělila Kongres, kdy mnohaměsíční republikánské obstrukce znamenaly odklad schválení zásadního mnohamiliardového vojenského balíku pro Kyjev, připomíná The Conversation s tím, že v případě vítězství Trumpa se Ukrajina a její spojenci obávají omezení pomoci. Ta je přitom pro Kyjev v době rychlého postupu Rusů v Donbasu klíčová.
Trump dříve uvedl, že by pomoc Ukrajině osekal, později tvrdil, že ji sice podporuje, ale možná ve formě půjčky. Exprezident dlouhodobě zdůrazňuje, že válka musí končit, a zasazuje se o okamžité příměří. Zastavil by prý konflikt během jediného dne, ovšem neuvedl, jak toho chce dosáhnout. „Každý den, kdy tato zástupná bitva na Ukrajině pokračuje, riskujeme globální válku,“ varoval v loňském prohlášení.
Po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským koncem letošního září uvedl, že bude usilovat o dohodu, která bude spravedlivá pro všechny. „Máme velmi dobré vztahy (se Zelenským) a já, jak víte, mám i velmi dobré vztahy s prezidentem (Vladimirem) Putinem,“ podotkl tehdy Trump, který Zelenského ocenil, přestože jen o něco dříve o něm hovořil jako o člověku, jenž jen využívá USA k získání finančních prostředků. Naopak u Putina mluvil o „genialitě“, když anektoval ukrajinská území, připomíná server NBC News.
Kampaň republikánského kandidáta Donalda Trumpa
Harrisová jako viceprezidentka už třetím rokem stojí za Bidenem v jasné finanční a vojenské podpoře napadené země a burcuje k ní i další země NATO. Od února předloňského roku, kdy začala plnohodnotná válka, do letošního září poskytly USA Ukrajině pomoc v hodnotě 55,7 miliardy dolarů (1,26 bilionu korun).
Ještě před zahájením plnohodnotné ruské invaze varovala Harrisová na konferenci o bezpečnosti v Mnichově v roce 2022, že svět dosáhl „rozhodujícího okamžiku v historii“. Se Zelenským se v posledních letech setkala opakovaně a vždy zdůrazňuje, že Washington Kyjev neopustí. Americká vojenská pomoc podle Harrisové vylepší vyjednávací pozici Kyjeva v případě budoucích mírových rozhovorů.
Šéf Kremlu Putin podle ní musí být na Ukrajině zastaven, jinak si dovolí zaútočit na další státy. „Ruská agrese je víc než jen útok na životy a svobodu ukrajinského lidu,“ řekla demokratka a dodala, že je „také útokem na mezinárodní pravidla a normy“.
Členství v NATO a mezinárodní smlouvy
Viceprezidentka chce pokračovat ve šlépějích svého předchůdce, když podporuje setrvání USA v mezinárodních organizacích a hovoří o „neochvějném závazku Spojených států vůči (Severoatlantické) Alianci“, jejíž jednotu v otázce reakce na ruskou agresi považuje Biden za jeden z největších úspěchů svého prezidentství.
Trump naopak dál razí své heslo „Amerika na prvním místě“ a vyjadřuje se kriticky na adresu OSN i NATO, jehož členy nabádá, aby dávali víc peněz na obranu. „Budoucnost nepatří globalistům. Budoucnost patří patriotům,“ prohlásil podle NBC Trump na Valném shromáždění OSN v roce 2019. V minulosti dokonce hrozil odchodem USA z Aliance.
Vztahy s Pekingem a Tchaj-wanem
Oba kandidáti se rozcházejí také v přístupu k Číně. Exprezident si přeje přitvrdit vůči Pekingu, který je dlouhodobě obviňován z dumpingu a krádeží duševního vlastnictví, a plánuje zavést čtyřletý plán na posílení výroby v USA, aby se země nemusela spoléhat na Čínu. Trump avizuje, že by se čínský dovoz mohl zdanit šedesáti procenty a cla by uvalil i na další země. Obchodní války v minulosti označil za pozitivní věc.
Harrisová se obává, že by tento přístup mohl připravit americké domácnosti o několik tisíc dolarů ročně a někteří ekonomové varují, že by USA mohly dokonce skončit v recesi, píše The Telegraph. I Biden ale některá cla vůči Pekingu zachoval včetně těch na elektroauta, solární panely, hliník, ocel nebo pokročilé baterie.
Viceprezidentka navíc podpořila úsilí Bidenovy administrativy výrazně omezit vývoz pokročilých polovodičů a zařízení používaného k jejich výrobě do Číny s odůvodněním, že Peking by mohl novou technologii využít k vybudování svých vojenských sil a špionážních agentur, uvádí NBC.
Harrisová nicméně chce udržovat s Pekingem dialog, aby se předešlo většímu konfliktu, zejména pokud jde o obavy z možného vojenského vpádu Číny na Tchaj-wan. USA podporují ostrovní stát i vojensky. Viceprezidentka stejně jako Biden považuje asijskou velmoc za hrozbu pro mír a stabilitu v Indo-Pacifiku. Zda by USA v případě vlády Harrisové zasáhly, pokud by došlo na přímý střet čínských a tchajwanských sil, není ale podle médií jasné.
Trump se v minulosti několikrát vyjádřil skepticky ohledně rozmístění a ohrožení amerických vojáků ve světě a výhod, které pro USA ze spojenectví se zeměmi jako Tchaj-wan plynou, uvádí think tank Brookings Institution. Republikánský kandidát se navíc dříve vyjádřil v tom smyslu, že Tchaj-wan je příliš malý a daleko na to, aby se Spojené státy cítily povinny ho bránit.
Umělá inteligence
Předvolební kampani se nevyhnulo ani často propírané téma umělé inteligence (AI) a s ním spojených pozitiv i negativ. „Harrisová problematice umělé inteligence poměrně dobře rozumí, zastupovala USA na důležitých mezinárodních setkáních s touto tématikou,“ prohlásil Kozák.
„Demokraté jsou sice koncepčně větší zastánci regulace, nicméně zatím chtějí v této oblasti postupovat v úzké spolupráci s americkými firmami, které umělou inteligenci vyvíjejí, aby zbytečně neomezovali její rozvoj. Byly například přijaty zákony, které kriminalizují použití umělé inteligence na vytváření pornografie parazitující na reálných lidech včetně celebrit,“ uvedl amerikanista.
Naopak republikáni chtějí nechat AI spíše volné ruce. „Donald Trump a JD Vance mají poměrně dobré kontakty na libertariánské titány technologického průmyslu, kterým jakákoliv státní regulace připadá nepřijatelná, a nedá se tedy předpokládat, že by v případě zvolení umělou inteligenci příliš omezovali,“ podotkl Kozák.
Dopady hurikánů a změna klimatu
Do kampaně zasáhly v říjnu nečekaně rovněž hurikány Helene a Milton, které způsobily škody zřejmě za biliony korun a podle expertů mohou sehrát poměrně důležitou roli před listopadovým hlasováním.
Před dvanácti lety, rovněž krátce před volbami hlavy státu, udeřil hurikán Sandy na stát New Jersey. Republikánský guvernér Chris Christie tehdy ochotně navázal spolupráci s demokratickým prezidentem Barackem Obamou, který usiloval o znovuzvolení. Záběry, na nichž se Obama dokázal pasovat do pozice akčního a solidárního lídra, mu podle analytiků vynesly rozhodující výhodu v souboji s republikánským kandidátem Mittem Romneym.
Biden nyní odsoudil Trumpa za „bezohledné, nezodpovědné a neúnavné dezinformace a naprosté lži“. Mezi tvrzení, jež Washington dementoval, patří, že finanční prostředky federální vlády jsou využívány pro nelegální migranty a že pomoc Američanům je omezena na 750 dolarů (přibližně 17 400 korun). Podle prezidenta se částka týká okamžité peněžité pomoci na pokrytí akutních potřeb, jako jsou potraviny, pleny či dětská výživa.
„Trump a všichni ti ostatní lidé vědí, že je to lež, když naznačují, že to je vše, co (postižení hurikánem) dostanou,“ ohradil se Biden. Republikánský kandidát mimo jiné také uvedl, že federální úřady záměrně zadržují pomoc pro oblasti, v nichž žijí převážně voliči republikánů. Nepředložil však žádný důkaz a média stejně jako Harrisová označují jeho slova za dezinformace. „Je to mimořádně nezodpovědné. Je to o něm, není to o vás,“ vzkázala viceprezidentka obyvatelům Floridy.
Vládní pomoc funguje velmi dobře, v USA je ale „šokující procento“ lidí, kteří věří konspiračním teoriím a myslí si, že vláda je jejich nepřítel, upozornil profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš z Bostonské univerzity s tím, že teorie se ve velkém šíří na hlavně na různých sociálních sítích.
„Je to sice nepředstavitelné, ale dokonce jedna členka Kongresu tvrdí, že hurikány a tornáda se vyskytují na jihovýchodě Spojených států, protože vláda záhadným způsobem pomocí letadel manipuluje počasí tak, aby hurikány zasahovaly státy s republikánskou většinou a znemožnily tak vítězství Trumpa,“ uvedl Lukeš. „Ano, mohou ovládat počasí,“ napsala kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová na síti X.
To, že tyto konspirační teorie vychází hlavně z republikánského tábora, je podle profesora dané hlavně tím, že v Bílém domě nyní působí demokrat Biden. „Dovedu si představit, že demokraté by také nebyli tak optimističtí, jako jsou teď, kdyby v Bílém domě seděl jejich politický protivník,“ míní Lukeš.
Pokud jde o ochranu přírody a specificky problém globálního oteplování, Harrisová varuje, že změna klimatu je realita, se kterou je třeba se vypořádat, a podpořila návrat ke klimatické dohodě z Paříže, od níž Trump odstoupil. Podporuje rovněž daňové úlevy na obnovitelné zdroje a elektroauta. Dříve prosazovala i zákaz frakování, v této oblasti ale slevila a nyní tvrdí, že důležitá je i různorodost zdrojů energií.
V roce 2022 Harrisová hlasovala pro Zákon o snižování inflace, jenž poskytl stovky miliard dolarů v grantech, půjčkách a daňových pobídkách na podporu obnovitelné energie a s tím spojeného omezení užití fosilních paliv, ale také pomoc komunitám připravit se na nejhorší dopady změny klimatu, uvádí The Wall Street Journal.
Její republikánský sok naopak už dříve uvolnil řadu předpisů ekologických norem týkajících se emisí, které podle něj brání vytváření pracovních míst, připomíná NBC. Do budoucna slíbil, že fosilní paliva nebudou sprosté slovo a že bude „vrtat a vrtat“. Hodlá také odstranit veškerou byrokracii kolem projektů na těžbu ropy a zemního plynu a znovu odstoupit od Pařížské dohody.
Stav demokracie
Pár týdnů před volbami panuje v USA napětí, zda nedojde k podobným nepokojům jako před čtyřmi lety, kdy Trump odmítl uznat svou porážku. Rozlícený dav jeho příznivců pak 6. ledna 2021 vtrhnul do Kapitolu, přičemž tato bezprecedentní akce si vyžádala i oběti na životech a výtržníci si vyslechli v dalších letech od soudů řadu tvrdých verdiktů.
Trump před incidentem na sociálních sítích a v dalších médiích šířil fámy, když hovořil o manipulaci ze strany demokratů, podvodech, „ukradených hlasech“ a vyzýval k protestům. Podle viceprezidentky tyto události ukázaly, jak silná může být demokracie v případě útoku a jak křehká, když lidé neusilují o její udržení.
Názory Američanů na nepokoje, podobně jako na volby roku 2020, se přitom různí. Zatímco mnozí násilnosti považují za útok na americkou demokracii, v očích jiných občanů situace nebyla až tak vážná a někteří věří nepodloženým teoriím, že šlo o výsledek spiknutí proti Trumpovu táboru. V jednom průzkumu vypracovaném pro list The Washington Post uvedlo 25 procent respondentů, že nepokoje „pravděpodobně“ nebo „rozhodně“ vyvolali agenti FBI.
