Školy s víc než 400 žáky by měly mít školního psychologa na celý úvazek, minimum je půl úvazku. Kromě základních škol je třeba pomoc zaměřit i na střední školy a učiliště. V rozhovoru s ČTK to řekla předsedkyně Asociace školní psychologie Jana Zapletalová. Větší úvazek umožní, aby byl psycholog ve škole přítomen, nevěnoval se jen poradenství studentům či učitelům, ale mohl začít pomáhat okamžitě, když se ve škole něco stane.
Před deseti lety žena na střední škole ve Žďáru nad Sázavou pobodala studenta, Zapletalová tehdy varovala, že agresivita dětí se zvyšuje a útočníci nemusí přicházet jen zvenčí. Například letos v září pobodala spolužáky ze základní školy třináctiletá dívka, loni útočil student střelnou zbraní na Filosofické fakultě UK.
Průzkumy i zkušenosti psychologů ukazují, že přibývá dětí a mladých lidí s psychickými obtížemi. „Šikana je samozřejmě na školách dlouhá léta, ale dneska se už objevují horší věci, jako je sebepoškozování nebo takové úzkosti, které přerůstají do depresí,“ popsala Zapletalová.
Narůstá také agresivní chování. „Když je to spojené s tím, že se třeba něco děje aktuálně doma a je ta situace pro ně bezvýchodná nebo složitá, tak ty děti nevědí, co mají dělat a třeba ani nedokážou normálně komunikovat s vrstevníky. Dostávají se do složitých situací emočních, které nezvládají,“ doplnila.
Přestože v roce 2014 byly psychologů ve školství necelé dvě stovky a loni to bylo přes 1200, stále jich není dostatek. „Jeden z důvodů je, že máme zatím málo studentů psychologie. Druhý důvod je, že ti, kteří absolvují, tak si velmi rozmýšlejí, zda půjdou pracovat do škol za stávající nejisté finanční situace,“ vysvětlila.
Ministerstvo školství podle Zapletalové slíbilo, že bude s fakultami o zvýšení počtu studentů jednat. V současné době pro ně nemají ale ani dost vyučujících, ani finanční prostředky. Změnit by se mělo i financování školních psychologů, vláda schválila, že místo projektového financování půjde o peníze z rozpočtu. Problém ale podle Zapletalové je také to, že garance platu ve výši 130 procent průměrné mzdy se na školní psychology nevztahuje.
Zavádění školních psychologů a speciálních pedagogů je podle dřívějšího vyjádření ministra Mikuláše Beka (STAN) důležité proto, aby bylo možné se věnovat problémům, které souvisí s duševním zdravím dětí nebo například s poruchami učení.
Novela počítá s tím, že peníze z rozpočtu na školního psychologa nebo speciálního pedagoga by mohly získat základní školy se 180 a více žáky, menší by mohly čerpat peníze na takzvaná podpůrná opatření, ke kterým mohou školní psychologové a speciální pedagogové patřit. Změna by měla platit od roku 2026.
