Aktual.: 9.10.2024 12:16
Praha/Paříž – Česká republika využívá jen zlomek dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů. U větrných elektráren jde o pět procent, u fotovoltaik na budovách o necelých šest procent. Vyplývá to z analýzy Komory obnovitelných zdrojů energie založené na datech Energetického regulačního úřadu, kterou má ČTK k dispozici. V posledních letech podle ní navíc stagnuje rozvoj bioplynových stanic či malých vodních elektráren.
Rozvoj větrné energetiky v ČR dlouhodobě zaostává. České větrníky pokrývají jedno procento tuzemské spotřeby. Podle studie Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd ČR mohou větrné elektrárny pokrýt 31 procent současné roční spotřeby elektřiny. Podle komory přitom existují vhodná místa pro větrné elektrárny ve všech českých krajících. Největší potenciál podle analýzy mají kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina. Premiantem ve využívání svého potenciálu je Liberecký kraj s 26 procenty. Nejhorší je naopak Jihočeský kraj, který je na nule.
„V minulosti to byly právě krajské úřady, které byly – spolu se zdlouhavými povolovacími procesy – často hlavní brzdou rozvoje větrných elektráren. To se po energetické krizi z velké části proměnilo a některé kraje se již aktivně pouštějí do přípravy větrných elektráren samy,” uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Česko ovšem podle komory i přes poptávkový boom z posledních let zaostává rovněž ve využívání potenciálu střešních fotovoltaik. Podíl solárních elektráren na spotřebě je podle statistik kolem čtyř procent. V přepočtu na počet obyvatel je podle analýzy nejvíc těchto zařízení v kraji Vysočina s 8,6 procenty a v Jihočeském kraji s osmi procenty. „I v těchto krajích však stále existují obrovské rezervy. V rámci celého Česka jsme zatím nevyčerpali ani šest procent ploch na budovách, která lze pro fotovoltaiky využít,“ uvedl Chalupa. Nejhorší je podle analýzy s využitím potenciálu střešních solárů Praha s 1,3 procenty.
Větrné elektrárny loni v Česku vyrobily 693 megawatthodin elektřiny, což bylo meziročně o 9,5 procenta více. Navzdory růstu však podíl větrníků v české spotřebě zůstává kolem jednoho procenta. ČR tak výrazně zaostává za evropským průměrem, který loni stoupl na 19 procent. Vyšší výrobu elektřiny z větru mají i okolní státy.
V současné době je v ČR připojeno přes 191.000 fotovoltaických elektráren s výkonem 3,94 GW. Loni bylo zprovozněno rekordních 82.799 nových solárních zdrojů, což je proti roku 2022 o 49.039 zařízení více. Letos nárůst zpomalil.
IEA: Obnovitelných zdrojů přibývá, za stanovenými cíli však vývoj zaostává
Obnovitelné zdroje energie do roku 2030 ve světě pokryjí téměř polovinu veškeré poptávky po elektřině. Jen solární fotovoltaické elektrárny a větrná energie do konce desetiletí zdvojnásobí svůj podíl na celosvětovém mixu při výrobě elektřiny na 30 procent. Navzdory tomu ale vývoj zaostává za cíli, které si stanovila konference COP28 o ochraně klimatu. Ve svém výhledu to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Kapacita pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by se podle nynějších předpokladů měla v období 2024 až 2030 v celém světě zvýšit o více než 5500 gigawattů (GW). To je skoro trojnásobný růst ve srovnání s roky 2017 až 2023, uvádí agentura. Nárůst je ekvivalentem současné kapacity pro výrobu elektřiny v Číně, Evropské unii, Indii a Spojených státech dohromady. Jen v letošním roce by se měla kapacita zvýšit o 670 GW.
„Obnovitelné zdroje postupují rychleji, než jaké cíle si mohou národní vlády stanovit,“ řekl k výhledu výkonný ředitel IEA Fatih Birol, kterého cituje agentura Reuters. „To není způsobeno pouze snahou o snížení emisí nebo o zvýšení energetické bezpečnosti: je to stále více proto, že obnovitelné zdroje dnes nabízejí nejlevnější možnost, jak přidat nové elektrárny téměř ve všech zemích po celém světě,“ dodal.
Státy OSN ale požadují, aby se kapacita obnovitelných zdrojů do konce roku 2030 ztrojnásobila, což se podle dosavadního vývoje zřejmě splnit nepodaří. Cílem klimatické konference COP28, která se loni v prosinci konala v Dubaji, je výrazněji omezit emise uhlíku a tím zpomalit globální oteplování.
Na základě současných trendů připadne téměř 60 procent nově instalované kapacity pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na Čínu. To znamená, že na tuto zemi by do konce desetiletí připadla skoro polovina celkové kapacity obnovitelné energie ve světě. V roce 2010 na Čínu připadala zhruba třetina celosvětové instalované kapacity pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zatímco Čína přidává největší objemy obnovitelných zdrojů, Indie roste nejrychleji mezi velkými ekonomikami.
Pokud jde o technologie, předpokládá se, že 80 procent růstu celosvětové kapacity obnovitelných zdrojů do roku 2030 zajistí solární fotovoltaické elektrárny. Bude to výsledek výstavby nových velkých solárních elektráren a také nárůstu střešních solárních instalací ve firmách a v obytných budovách.
Obnovitelné zdroje se zavádějí tak rychle, že překonávají dosavadní cíle některých vlád. Skoro 70 zemí, které společně tvoří 80 procent celosvětové kapacity obnovitelné energie, je připraveno dosáhnout nebo překonat své současné ambice v oblasti obnovitelných zdrojů energie stanovené pro rok 2030.
Současný předpokládaný růst ale není plně v souladu s dosažením cíle, který si loni vytyčily vlády téměř 200 zemí na konferenci o změně klimatu COP28. Tam se dohodly, že celosvětovou kapacitu obnovitelných zdrojů v tomto desetiletí ztrojnásobí. Zpráva IEA nicméně předpokládá, že globální kapacita do roku 2030 dosáhne 2,7násobku úrovně roku 2022.
Splnění cíle je stále možné, ale to by vlády musely začít urychleně jednat, uvedla IEA. Mimo jiné to předpokládá, že se zmodernizují miliony kilometrů sítí.
