Od prezentace priorit maďarského předsednictví na půdě Evropského parlamentu se vyhrocená debata čekala. Překvapením však byla ostrost prohlášení a tvrdý adresný projev šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Ačkoliv se maďarský premiér Viktor Orbán ve svém úvodním projevu v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku pokusil být podle některých europoslanců věcný, debata se nakonec vyhrotila a věnovala se i obecně maďarské politice. V reakcích se pak vyhrotila i rétorika samotného Orbána.
Foto: EU
Rostoucí napětí mezi Maďarskem, jeho evropskými partnery a unijními institucemi tak nezmírnily ani tři měsíce, které uplynuly od kontroverzního začátku maďarského předsednictví 1. července.
Kritiku z europoslaneckých řad si Orbán vysloužil například za slabou podporu Ukrajiny či za podrývání evropské jednoty.
„Dalo se čekat, že debata o předsednictví sklouzne k maďarské politice. To se naplnilo, přestože Orbán ve své řeči mluvil o důležitých tématech jako nutnost podpory konkurenceschopnosti a potřeba řešení migrace. Ostentativně se naopak snažil vyhnout svým geopolitickým představám o spolupráci s Ruskem a Čínou,“ zhodnotil na dotaz redakce český europoslanec Ondřej Krutílek z ODS, jejíž zástupci patří v europarlamentu do frakce Evropských konzervativců a reformistů.
„Ty ale vypluly na povrch, když reagoval na kritická vystoupení předsedů většiny poslaneckých klubů. I proto se debatovalo téměř výhradně o Maďarsku a minimálně o programu předsednictví,“ doplnil Krutílek.
Podle české europoslankyně Kláry Dostálové (ANO), která v europarlamentu sedí stejně jako europoslanci Orbánovy strany Fidesz ve frakci Patrioti pro Evropu, to bylo laciné a debata se zvrhla ve frašku. „To, co jsme viděli při jednání s premiérem Orbánem, je ostudné zneužití Evropského parlamentu pro osobní útoky a lacinou propagandu,“ řekla ČTK.
Nezvykle ostrá von der Leyenová
Během debaty došlo na ostrou výměnu Orbána s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta ve svém projevu na plénu, který následoval po tom Orbánovu, maďarskému premiérovi adresovala nezvykle ostré výtky v otázce ruské agrese na Ukrajině, posilování evropské konkurenceschopnosti i řešení migrace.
„Stále se najdou tací, kteří z této války neobviňují Putina a jeho touhu po moci, ale Ukrajinu z touhy po svobodě. Chci se jich tedy zeptat, zda by někdy obviňovali Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Co by vyčítali Čechům nebo Slovákům za okupaci v roce 1968?“ ptala se šéfka komise ve svém projevu.
V projevu sice Maďarsko mnohdy přímo nejmenovala, bylo ale jasné, komu svá slova směřuje. Například když mluvila o konkurenceschopnosti a evropském vnitřním trhu. „Jedna vláda v EU se vydává přesně opačným směrem a vzdaluje se jednotnému trhu. Jak může vláda přilákat více evropských investic, když zároveň diskriminuje evropské společnosti tím, že je zdaňuje více než ostatní?“
Podobně se na maďarského premiéra obrátila také v pasáži, která se věnovala závislosti na ruských energiích. Ty zmínil ve svém projevu také Orbán, podle něj odklon od nich ohrozil růst evropského HDP. „Namísto hledání alternativních zdrojů hledal jeden členský stát pouze alternativní způsoby nákupu fosilních paliv z Ruska,“ zdůraznila von der Leyenová v reakci na Orbánův projev.
Pane premiére, neprotiřečíte si?
Došlo dokonce i na to, že se šéfka komise obrátila přímo na Viktora Orbána, a to v otázce řešení migrace.
„Pane premiére, o víkendu jsem slyšela vaše slova. Řekl jste, že Maďarsko ‚chrání své hranice‘ a že ‚zločinci jsou v Maďarsku zavíráni‘. Jen by mě zajímalo, jak tento výrok zapadá do skutečnosti, že loni vaše úřady propustily z vězení odsouzené pašeráky a převaděče dřív, než si odpykali svůj trest. To není boj proti nelegální migraci v Evropě. To je jen přehazování problémů přes plot souseda,“ adresovala von der Leyenová Orbána.
Poté co se na plénu vyjádřili i europoslanci, se ujal slova znovu Orbán, který diskusi označil za „relativně bouřlivou“. Podle něj je zřejmé, že se nechtěli bavit o maďarském předsednictví „a radši zorganizovali politickou intifádu“.
Ohradil se také proti slovům Ursuly von der Leyenové. „Vy, poslanci Evropského parlamentu, na to máte právo. Ale to, co jsem slyšel od předsedkyně Evropské komise, mě docela překvapilo (…) V minulosti by předseda Evropské komise takové věci nikdy neřekl. (…) Podle smluv má být komise neutrální orgán. To se ale nyní změnilo a spíše než strážcem smluv je politickým orgánem a politickou zbraní, kterou chcete útočit na skupinu Patriotů pro Evropu,“ rozlítil se.
Novináři sledující unijní dění se shodují, že ačkoliv v Bruselu či Štrasburku na vyhrocené debaty či jednání dochází, dnešní byla svou ostrostí výjimečná.
Konkurenceschopnost a migrace
Orbán před europoslance předstoupil s projevem, ve kterém shrnul dosavadní činnost Rady EU pod maďarským vedením a klíčové výzvy, kterým Evropa aktuálně čelí. Zdůrazňoval především slabou konkurenceschopnost bloku a potíže s řešením nelegální migrace.
Ve zbývajících měsících se bude předsednictví dle slov Orbána soustředit například na otázku rozšíření Schengenu a Evropské unie.
„Existuje riziko rozpadu Schengenského prostoru (…) Měli bychom měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států po vzoru schůzek zemí eurozóny,“ řekl s tím, že Maďarsko by rádo vidělo do konce roku v Schengenu Bulharsko a Rumunsko, které mají do zóny zatím částečný přístup.
Rozšiřování evropského bloku by pak podle něj mělo nadále záviset na naplnění podmínek pro vstup do EU, pozornost by se měla věnovat zejména zemím západního Balkánu. „Klíčovým tématem předsednictví je rozšíření Evropské unie (…) Měli bychom se soustředit zejména na integraci Srbska, aby byl západní Balkán stabilní,“ prohlásil.
„Některé země již naplňují požadavky, není zde ale politická vůle pro jejich připojení,“ popíchl maďarský premiér směrem k evropským kolegům, kteří jsou v rozšiřování EU zdrženliví.
Slabé předsednictví
Podle Orbána má být maďarské předsednictví katalyzátorem potřebných změn v Evropské unii. Z pohledu některých europoslanců je však maďarské předsednictví slabé.
„Maďarský premiér Orbán ve svém proslovu zopakoval problémy, které Evropu trápí. Neslyšel jsem ale od něj žádná konkrétní řešení. Faktem je, že maďarské předsednictví je oproti tomu minulému mnohem slabší. A není se čemu divit. Orbán dostal svými postoji Maďarsko na okraj EU,“ okomentoval pro ČTK český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Podle jeho poslaneckého kolegy Krutílka Orbán předsednictví své země oslabuje sám. „Orbán bohužel zastínil i některé rozumné návrhy maďarského předsednictví svou proruskou a pročínskou rétorikou. Maďarské předsednictví může velmi obtížně něco reálně prosadit, když jeho období maďarský premiér zahájil cestami do Moskvy a do Pekingu, které s nikým nekonzultoval, a pak se v těchto autokratických metropolích pokoušel vydávat za zástupce EU či propagátora míru,“ sdělil na dotaz redakce.
Proto od nadcházejících týdnů maďarského předsednictví, které skončí letos 31. prosince, nemá Krutílek velká očekávání. „Předpokládám, že zbytek předsednictví proběhne podobně jako dosud, kdy i rozumné návrhy zůstanou ve stínu Orbánovy zahraničněpolitické orientace,“ dodal.
Video: „Neskutečná povýšenecká drzost.“ Havlíček se kvůli Orbánovi opřel do Evropské unie (18. července 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Karel Havlíček | Video: Tým Spotlight
