Maďarský premiér Viktor Orbán představil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku priority předsednictví své země v Radě EU, které začalo 1. července. Zařadil mezi ně například konkurenceschopnost bloku, řešení otázky migrace, posílení obranného průmyslu či vstřícnější zemědělskou politiku. Během projevu také apeloval na rychlejší integraci zemí západního Balkánu do EU. Priority měl předseda maďarské vlády europoslancům prezentovat už minulý měsíc, ale kvůli povodním tehdy zrušil svůj zahraniční program – včetně cesty do Štrasburku.
„Naše Unie se musí změnit. Předsednictví chce být katalyzátorem této změny,“ prohlásil před europoslanci Orbán. „Chceme otevřít otázku konkurenceschopnosti,“ pokračoval maďarský premiér. „Za poslední dvě desetiletí je růst ekonomiky EU pomalejší než v Číně a v USA.“
Orbán upozornil, že podniky mají vyšší náklady na energie. Je toho názoru, že odklon od ruské energie ohrozil růst HDP v Evropě. „Nesmíme podlehnout iluzi, že zelená transformace je sama o sobě řešením tohoto problému. Není tomu tak,“ prohlásil Orbán, podle kterého je nutné se zaměřit například na budování kapacity pro zkapalněný zemní plyn.
Budapešť si stanovila jako priority půlročního předsednictví mimo jiné právě zvýšení konkurenceschopnosti EU, a to nejen v automobilovém průmyslu, o němž se v posledních době tolik hovoří. Chce rovněž posílit evropskou obrannou politiku, zastavit vlnu nelegální migrace či změnit agrární politiku tak, aby byla vstřícnější k zemědělcům.
Balkán
Orbán hovořil o maďarských prioritách už v úterý na tiskové konferenci, kdy také slíbil podporu integrace západobalkánských zemí. To zopakoval i ve středečním projevu v europarlamentu, kde apeloval i na rychlejší přičlenění zemí do bloku, s tím, že by se EU měla zvlášť soustředit na Srbsko, bez kterého podle něj není možné stabilizovat celý region.
Volal také po posílení schengenského prostoru, do kterého chce plně začlenit i Rumunsko a Bulharsko, pro které doposud platí zvláštní pravidla. Navrhl také pravidelné konání schengenského summitu, kde budou premiéři a prezidenti probírat současné bezpečnostní výzvy.
Pozornost chce rovněž zaměřit na demografické problémy, jako je zrychlující se stárnutí evropské populace, neudržitelné systémy sociálního zabezpečení či vylidňování venkova.
Maďarské předsednictví Rady Evropské unie skončí 31. prosince, 1. ledna 2025 ho převezme Polsko.
