Libanon zažívá jedno z nejnebezpečnějších období ve své historii, řekl v úterý jeho premiér Nadžíb Mikátí. Podle agentury AFP také vyzval OSN k pomoci Libanoncům, kteří kvůli izraelským útokům museli opustit své domovy a kterých je podle něj už milion. Izraelská armáda zesílila před dvěma týdny letecké útoky na libanonské území, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, a v noci na úterý zahájila i pozemní operaci na jihu Libanonu. Označila ji za omezenou a přesně zacílenou na zničení pozic Hizballáhu, který ostřeluje sever Izraele.
„Přibližně milion našich obyvatel byl vysídlen kvůli ničivé válce Izraele v Libanonu, (…) naléhavě žádáme o další pomoc vysídleným civilistům,“ apeloval podle AFP v úterý dopoledne Mikátí, který se setkal se zástupci organizací OSN a velvyslanci dárcovských zemí. Mikátí už v neděli sdělil, že počet vysídlených osob by mohl dosáhnout až jednoho milionu, což by představovalo největší přesuny obyvatelstva v dějinách Libanonu. Ten má nyní asi pět a půl milionu obyvatel.
Z Libanonu začaly kvůli izraelskému masivnímu ostřelování utíkat i tisíce Syřanů, které před několika lety z vlasti vyhnala občanská válka. V pondělí vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že do Sýrie uteklo už více než sto tisíc lidí. Jsou mezi nimi i Libanonci. Zástupce UNHCR pro Sýrii v pátek uvedl, že zhruba osmdesát procent těch, co utekli minulý týden do Sýrie, byli Syřané.
Země bez prezidenta
Libanon kvůli politickým sporům nemá už skoro dva roky zvoleného prezidenta, úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí, jehož vláda je také úřednická. Politické spory, patnáct let občanské války (1975–1990) a vážné ekonomické problémy v posledních letech ochromily centrální moc státu v Libanonu a zároveň posílily milice, z některých se staly politické strany.
Hizballáh, v překladu Alláhova strana, je nejen islamistické hnutí, ale i politická strana. Má ministry v libanonské vládě i poslance v parlamentu. Je klíčovým spojencem Íránu i palestinského teroristického hnutí Hamás a nejmocnější vojenskou silou v Libanonu. S Izraelem bojuje od svého vzniku v osmdesátých letech minulého století. V roce 2006 jejich boje přerostly v měsíční válku.
V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka v Pásmu Gazy, provádí obě strany letecké útoky přes hranici každý den. Některé země, včetně Spojených států, označují Hizballáh za teroristickou organizaci. Evropská unie považuje za teroristickou organizaci pouze jeho vojenské křídlo.
Americká podpora Izraele
Jeruzalém má podporu Washingtonu. Izrael má právo na sebeobranu, zní z Bílého domu v reakci na pozemní operaci v Libanonu. Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby ale dodal, že mise může představovat riziko a Washington bude o vývoji s Jeruzalémem dále diskutovat. Šéf Bílého domu Joe Biden ještě v pondělí podle CNN vyzýval k příměří.
Podle zprávy Pentagonu se americký ministr obrany Lloyd Austin a jeho izraelský protějšek Jo’av Galant během pondělního hovoru shodli na nutnosti odstranit útočnou infrastrukturu podél hranice, aby Hizballáh neuskutečnil útoky ve stylu 7. října na komunity na severu Izraele.
USA v pondělí oznámily, že pošlou na Blízký východ tisíce vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Austin už dříve uvedl, že dočasně prodlužuje působení úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln a jejích přidružených letek v regionu.
