„Klient si řekne: jsem obyčejný človíček, co by si na mně kdo vzal. Velkým problémem proto bývá naivita nebo falešný pocit bezpečí,“ říká bezpečnostní specialista mBank Tomáš Mika k tomu, že za útoky na účty bývá nejčastěji chyba na straně lidského faktoru. „Obezřetnost je pořád nejdůležitější,“ přidává produktový ředitel společnosti Visa František Jungr radu, jak o peníze na účtě nepřijít.
Spotlight Aktuálně.cz – Tomáš Mika a František Jungr | Video: Tým Spotlight
„Většina podvodů vzniká na základě toho, že někdo naletí, protože v ten daný moment nepřemýšlí nebo mu to přijde jako geniální nabídka, které nejde odolat. Pokud je něco extrémně výhodné nebo levné, tak je něco špatně. To jsou přesně ty momenty, kdy by se měl člověk zamyslet,“ nabádá Jungr, jak se lidé nemají nechat nachytat, aby z nich útočníci nevylákali citlivé údaje.
Podle údajů České bankovní asociace se letos počet útoků na klienty českých bank výrazně zvýšil – jen za prvních sedm měsíců podvodníci napadli téměř padesát tisíc kont a škody se vyšplhaly na 845 milionů korun.
„V 99 procentech se stále jedná o to, že útočníci vlastně neútočí technologicky, ale útočí na člověka, tedy sociálním inženýrstvím. Takže ačkoliv něco technologicky zabezpečíme, stejně tím nejslabším článkem zůstává sám člověk,“ varuje Mika, podle kterého jsou vedle e-mailových podvodů nebo falešných stránek dnes asi nejběžnějším typem útoků podvodné telefonáty.
„Útočníci třeba předstírají, že vám volá vaše banka nebo policie, a snaží se vás zmanipulovat z pohledu autority,“ popisuje expert, který v takovém případě doporučuje zavěsit a ověřit si, zda šlo o vašeho bankéře, buď telefonicky nebo v bankovní aplikaci.
Údaje k přihlašování, karetní PIN, její číslo nebo číslo účtu by podle produktového ředitele Visa navíc neměl nikdy bankéř po telefonu chtít. „Dost často bývají podvody provázené tím, že vám útočník nedává čas k tomu, abyste si cokoliv rozmyslel. Falešný bankéř vás může chtít přesvědčit třeba o tom, že na vašem kontě jsou podezřelé transfery a že pro vás zadarmo vytvoří záchranný účet, kam máte všechny peníze převést,“ dává za příklad další z typů útoků bezpečnostní expert mBank.
Jungr v rozhovoru se Světlanou Witowskou popisuje i to, jak s útoky bojují sami poskytovatelé platebních metod s bezpečnostními centry po celém světě, které 24 hodin denně, sedm dní v týdnu monitorují veškeré transakce. „Snaží se samozřejmě i předvídat a hledat, jakým způsobem budou útoky vedeny do budoucna. K tomu jsou potřeba obrovské investice v řádech milionů dolarů, o kterých se nemluví,“ dokládá produktový ředitel Visa, jak vedle vzdělávání a varování klientů proti podvodníkům zasahují.
Přestože útoků na účty přibývá, podle odborníků je to dané také tím, že jsme stále více digitální a logicky je tak možností k tomu stát se cílem útočníka častěji. Zároveň ale tvrdí, že v porovnání s Evropou a světem je na tom Česko velmi dobře, pokud jde o konečné částky, které byly klientům odcizeny. Nejméně se podle nich pak útočníkům daří ve „fyzickém světě“, kde je použití ať už klasických plastových karet, nebo těch v telefonu velmi dobře zabezpečeno.
A existuje nějaké období, kdy se útoky ve větší míře opakují? „Teď se k tomu pomalu blížíme. Už od července nás obchodníci informují, že se blíží Vánoce a s jejich příchodem bude přibývat podvodných e-shopů. A to se opakuje opravdu každoročně,“ dodává Mika a nabádá, aby lidé při předvánočních nákupech raději zbystřili.
Rozhovor vznikl s podporou mBank a Visa.
