V pátek v 18:20 místního času dopadly izraelské bomby na čtvrť Haret Hreik v Bejrútu, kde sídlí hlavní úřady a velitelství Hizballáhu. Nálet – mimořádný i na izraelské poměry – zničil několik bloků a podzemní bunkr. Mezi mrtvými je dlouholetá tvář teroristického hnutí Hizballáh, přímo jeho vůdce Hasan Nasralláh.
V této pozici Nasralláh vydržel téměř neuvěřitelných dvaatřicet let: v roce 1992 nahradil Abbáse Músávího. I toho tehdy „dostali“ Izraelci, zasáhli ho raketou z vrtulníku, když jel v automobilu na jihu Libanonu.
Nasralláhovi bylo tehdy jen dvaatřicet let, ale na oficiálních fotografiích a videozáznamech vypadal, jako kdyby se neměnil. Zavalitá postava, brýle, masivní prsten na malíčku a kulatá tvář s hustým plnovousem. Byl pověstný tím, že nemluvil ani se neukazoval na veřejnosti, projevy pronášel z neznámého místa, nepoužíval osobně žádnou elektroniku a kromě nejbližších poradců a šesti bodyguardů k němu nikdo neměl přístup.
Jen velmi málo lidí vědělo, kde se nachází nebo kde bude za několik hodin. Nikdy neopouštěl Libanon, většinu času trávil v bunkrech hluboko pod zemí a na veřejném shromáždění se objevil jen jednou v roce 2013 s neprůstřelnou vestou. Jeho ochranku tvořilo přibližně sto třicet ozbrojenců. Jak je tedy možné, že ho Izraelci dokázali lokalizovat a zabít?
Informací je zatím málo a nelze čekat, že jakékoliv detaily zveřejní Izrael nebo Hizballáh. Ten první kvůli tomu, aby neprozradil svoje metody. Ten druhý, aby neodhalil své chyby a zranitelnost.
Jedno lze ale vyčíst už nyní. Schůzky v podzemí se účastnil zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbás Nilforúšan. A jakkoliv je Írán největším spojencem a donorem Hizballáhu, je nejspíš i jeho slabinou. Z minulosti je známé, že izraelským špionům se podařilo infiltrovat íránské bezpečnostní struktury.
Věděli například, kudy v roce 2020 pojede v Íránu autem fyzik Muhsín Fachrizádí, klíčová postava íránského jaderného programu. Vědce někdo zastřelil na dálku ovládaným kulometem a vyšetřování vedlo pro Teherán k neradostnému závěru: Izraelci rekrutovali někoho přímo z Revolučních gard. Několik důstojníků této elitní ozbrojené složky íránského režimu v posledních letech podivně zmizelo a nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí se v sobotu po zprávě o smrti Nasralláha přemístil do chráněného podzemního bunkru na neznámém místě.
Letos na konci červenci Izraelci usmrtili předáka Hamásu Ismáíla Haníju ve vládní rezidenci v Teheránu, která je pod dohledem a ochranou Revolučních gard. Někdo musel přesně vědět detaily z Haníjova programu.
Je nepravděpodobné, že při vší technologické vybavenosti, jako jsou drony, odposlechy a další formy sledování, by se taková operace obešla bez prvku, známého pod zkratkou humint. Tedy human intelligence – někoho, kdo v terénu slyší, vidí a předává informace. Srovnání s Gazou je propastné. Útok Hamásu loni 7. října izraelská rozvědka neočekávala. Buď o něm informace neměla, nebo je nesprávně vyhodnotila. V Bejrútu má zjevně lepší zdroje.
Nasralláh měl i v arabském světě dost nepřátel. Když v roce 2011 v Sýrii vypukla občanská válka, podpořil tamního prezidenta Bašára Asada a poslal ozbrojence Hizballáhu bojovat proti syrským rebelům. Významně mu pomohl válku vyhrát. Paradoxní je, že v roce 2015 se Nasralláh obával o svůj život kvůli syrským džihádistům z Islámského státu a Fronty an-Nusrá. „Jí jenom potraviny, která do Bejrútu dopravují íránská letadla,“ napsal tehdy londýnský arabský deník al-Kuds al-Arabi.
Video: Tohle bylo jen první kolo, říká Kalhousová o Blízkém východě
Spotlight Aktuálně.cz – Irena Kalhousová | Video: Tým Spotlight
