Aktual.: 22.08.2024 12:44
Praha – Dnem samizdatu by měl být podle Senátu 27. duben, který by připadal mimo jiné na výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v roce 1978, tedy v éře komunismu. Senátoři tak dnes odmítli, aby bylo vydávání tiskovin vlastním nákladem vlastním nákladem v totalitních režimech připomínáno 12. října, jak to schválila Sněmovna. Senátní změnu dat nového významného dne tak budou muset poslanci posoudit znovu.
Horní parlamentní komora navíc znovu navrhla mezi významné dny dát 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Připadal by na výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku v roce 1942 v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Senát podobný návrh předložil samostatně už v listopadu 2020, Sněmovna jej ale v předvolebním složení nestihla projednat.
Původní sněmovní verze novely by podle skupiny poslanců v čele s poslancem STAN Josefem Bernardem měla připomínat 12. říjen 1988, kdy skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi protestovala proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem. Podle kritiků ale Polanský vydal sborníky textů, jejichž autoři podle nich glorifikovali představitele klerofašistického Slovenského státu Jozefa Tisa a Andreje Hlinku.
Bernard poukazoval na to, že Polanský byl souzen za vydání sedmi samizdatů a že historické zápisníky byly v jeho činnosti marginální. Podotkl, že termín byl uzákoněn i na Slovensku. „Datum 12. října stanovujeme ke dni, kdy 92 vydavatelů samizdatu řeklo ‚a dost‘. Byl to ojedinělý čin v rámci celého východního bloku,“ uvedl poslanec. Senátor Jiří Růžička (za TOP 09) však namítl, že sborníky o Tisovi a Hlinkovi byly jednostranné a byly vydány bez komentářů či doplnění souvislostí.
Senátorka a někdejší disidentka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 podotkla, že také ona petici za Polanského propuštění jako někdejší disidentka podepsala, šlo podle ní o princip. Navrhla ale přesun termínu na 27. duben se zdůvodněním, že VONS se zastával i pronásledovaných šiřitelů samizdatu. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa. Vydávání samizdatů se ale komunistickému režimu vymýtit nepodařilo.
Senátorka Miluše Horská z klubu KDU-ČSL další nový významný den obhajovala s tím, že z obcí vyhlazených v době nacistické okupace českých zemí se formou významného dne 10. června připomínají pouze Lidice, nikoli další obce. V osadě Ležáky bylo nacisty dva týdny po vyhlazení Lidic popraveno 33 dospělých a devět z 11 dětí. Horská připomněla také vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, v níž bylo zastřeleno nebo upáleno 27 lidí. Dalšími zlikvidovanými obcemi byly nedaleká osada Prlov, Vařákovy Paseky, Zákřov nebo 5. května 1945 Javoříčko na Olomoucku a o den později Leskovice na Pelhřimovsku.
Lidovci ani ve Sněmovně, ani v Senátu neuspěli s uzákoněním Dne Orla jako významného dne k připomenutí perzekuci této katolické sportovní organizace totalitními režimy. Chtěli ho také spojit s 24. červnem kvůli tomu, že se v tento den narodil člen organizace Jan Kubiš, jeden ze strůjců úspěšného atentátu na Heydricha.
Významné dny nepatří na rozdíl od státem uznaných svátků mezi dny pracovního volna. V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. Novým se podle už přijaté novely stane od příštího roku Den vstupu ČR do EU, který připadá na 1. května a je zároveň státním svátkem.
