Aktualizace: 6.08.2024 17:37

Paříž – Přímé postupové druhé místo uniklo Jakubu Špicarovi a Danielu Havlovi na deblkajaku na olympijských hrách v rozjížďce o 36 setin sekundy, ale čtvrtfinále ovládli a mohou se těšit páteční semifinále. V rozhovoru s českými novináři uvedli, že jim podařená druhá jízda dodá hodně sebevědomí.

„Je to hodně povzbuzující, protože konkurence je tvrdá. V naší jízdě byli poslední na nepostupovém místě loňští vítězové Evropských her a ve druhé jízdě vypadli vicemistři světa z roku 2023. Na tom je vidět, jak je konkurence vyšpičkovaná a žádná chyba se neodpouští,“ uvedl Havel. „I mě to uklidnilo, protože po první jsme se necítil úplně dobře, jak to těsně nevyjde,“ doplnil Špicar.

Havel po první jízdě závodu na 500 metrů zvracel. „Mně to většinou dojede pět minut po dojezdu, takže jsme stihli odvézt loď. Pak jsme se vyjížděli a tam to letělo na pětkrát ven. Ale já jsem tím trošku známý, že mě laktát dožene ve velkém. Je to spojené s nervozitou z první jízdy, pak se to vyplaví všechno dohromady. Ta pětistovka je jetá celá na hrozném laktátu. Tak tělo s tím bojuje tímto způsobem,“ řekl Havel.

Mezi rozjížďkou a čtvrtfinále nabírali síly. „Byli jsme celou dobu v depu, vzali jsme si nafukovačky, patnáct minut jsme si dali dáchánek. Pak trochu menší jídlo, nějaké fyzio, aby nás porovnali, víc se stihnout nedalo,“ popsal Špicar. „Já jsem potřeboval doplnit jídlo a energii, protože jsem vyndal celou snídani. Fyzioterapeut nás nastartoval a šli jsme na to,“ přitakal Havel.

Jsou rádi, že semifinále a finále je až v pátek. „Zítra budeme bolaví. Ale máme teď dva dny volno. Zítra dáme odpočinek a procházku, ve čtvrtek rozjížděcí trénink a v pátek na to půjdeme,“ podotkl Havel. Na rozdíl od bratrů kanoistů Martina a Petra Fuksových, kteří bydlí poblíž areálu ve Vaires-sur-Marne, se na poslední chvíli rozhodli bydlet ve olympijské vesnici.

„Tady zůstaneme celý den, sice je to hodina cesty, ale v autobuse jsme většinou sami. Ve vesnici má člověk vyžití, je tam celý český tým, může si pokecat s ostatními. Je pořád na olympiádě hlavou, ale zároveň se oprostí od závodů. A nervozita je menší,“ řekl Špicar. „Být sami ve dvou apartmánech a čekat dva dny na závod, by bylo ubíjející,“ konstatoval Havel.

Sám už je na třetí olympiádě a má bronzy z kategorie K4 z Londýna 2012 i z Ria de Janeiro 2016. Špicar pod pěti kruhy debutuje. Na K2 jsou ale podle Havla na tom oba stejně. „V této disciplíně startujeme oba poprvé. Já si to užívám i z toho pohledu, že pravděpodobně je to pro mě poslední olympiáda. Při Los Angeles mi bude 37 let, což už asi nebude úplně jetelné, zvlášť když se disciplíny neustále zrychlujou,“ řekl Havel.

Špicar byl v Riu jako náhradník. „Spíš jako divák. Nebyl jsem ve vesnici a bydlel v bytě kousek od závodiště, ale fajn zážitek. Tokio nám bohužel nevyšlo tehdy na čtyráku o pár setin. Teď konečně Paříž. Je to splněný sportovní sen, užívám si to nadmíru. Jsem furt jako Alenka v říši divů,“ dodal Špicar.

Podíl.