Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí tohoto dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem.
Předsedkyní Evropského parlamentu se opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Zvolena byla na dva a půl roku trvající funkční období na první schůzi europarlamentu v jeho novém složení po červnových volbách. Hned v prvním kole tajné volby získala 562 hlasů z 623 odevzdaných platných lístků.
Spolupráce Česka s Ukrajinou je zaměřena na budoucnost a je výhodná pro obě strany, řekl po jednání vlád obou zemí premiér Petr Fiala (ODS). Premiér Ukrajiny Denys Šmyhal mu poděkoval za podporu. Jednotliví ministři obou zemí se dohodli na další spolupráci v dopravě nebo na poválečné obnově Ruskem napadené země. Šmyhal také oznámil, že na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností.
Bývalý americký prezident Donald Trump se poprvé od sobotního pokusu o atentát objevil na veřejnosti. Před delegáty sjezdu své Republikánské strany předstoupil s obvazem kolem pravého ucha, které zasáhl střelec na předvolebním mítinku v Pensylvánii. Přítomní ho odměnili ovacemi vstoje.
Skupina Mafra ke konci srpna přestane vydávat Lidové noviny (LN) v tištěné formě. On-line Lidovky zůstanou a jejich obsah se rozšíří, zejména o názorové příspěvky. Sobotní příloha LN s názvem Orientace bude od září součástí deníku Mladá fronta DNES. Vydavatelský dům o tom informoval s tím, že ke změně prý přistoupil „vzhledem k vývoji trhu“.
Slovenský parlament schválil v úterý hlasy vládních poslanců zpřísnění trestů za některé trestné činy, které v únoru sněmovna naopak výrazněji snížila. Nejnovější změny vláda zdůvodnila výsledkem konzultací s Evropskou komisí, která stejně jako další evropské instituce měla výhrady už vůči dřívějším změnám ve slovenském trestním právu či jejich schvalování ve zrychleném režimu.
Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Poměrně rozlehlá jeskyně je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.
