Aktualizace: 14.07.2024 08:35
Praha – Humanitární dávky pro uprchlické domácnosti by se mohly od srpna zvýšit. Zvednout by se totiž mohly částky na bydlení, které se započítávají při stanovení výše podpory. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o započitatelných nákladech na bydlení, které by měl schvalovat kabinet. Vybírat bude ze dvou variant navýšení, které navrhlo ministerstvo práce. Úprava má podle něj lidem s dočasnou ochranou umožnit najít si jiné bydlení poté, co stát přestane od září bezplatné nouzové ubytování poskytovat. Podle organizací na pomoc příchozím i ombudsmana je podpora nízká a byt je za ni obtížné obstarat a udržet. Varují před zhoršením situace uprchlíků.
Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v Česku k nedělní půlnoci 362.100 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 91.700 dětí a mladých do 18 let a přes 14.200 lidí nad 65 let. Tři pětiny z 256.200 osob v aktivním věku tvořily ženy. Podle podkladů k nařízení má humanitární dávku 97.000 lidí. Z nich 66.000 představují zranitelní, tedy děti, studenti, těhotné ženy, lidé nad 65 let, invalidé, pečující o děti do šesti let či o postižené.
„Jelikož ode dne 1. 9. 2024 již nebudou mít cizinci s dočasnou ochranou možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, je potřeba jim prostřednictvím humanitární dávky, primární pomoci pro tuto skupinu obyvatel, upravit částky započitatelných nákladů na bydlení tak, aby si byli schopni uhradit své náklady na bydlení na trhu s bydlením,“ uvedlo ministerstvo práce. Podle něj je nutné částky zvednout aspoň měsíc před ukončením bezplatného ubytování.
Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, hradí teď stát nouzové ubytování v zařízeních nejvýš pět měsíců. Dál ho platí jen zranitelným. Od září ho bezplatně poskytne jen nově příchozím, a to první tři měsíce.
Humanitární dávku mohou dostat jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Ty teď v evidovaném bytě na měsíc činí u zranitelného 6000 korun a u ostatních 3000 korun, v jiném bydlení pak pro zranitelného 4800 a pro ostatní 2400 korun. V potaz se bere nejvýš pět lidí. K tomu se přičte životní minimum. Dávka odpovídá rozdílu sečtené částky a příjmu.
Podle první navrhované varianty by se v evidovaných bytech od srpna zranitelným započítávalo 8000 korun a ostatním 5000 korun, v jiném bydlení pak 6400 a 4000 korun. Zohlednily by se nejvýš tři osoby. Ve druhé variantě by v evidovaném bytě i v ostatním bydlení připadalo na zranitelného 6000 korun a na ostatní 4000 korun. V potaz by se bralo dál až pět osob.
Ministerstvo vnitra uspořilo za bezplatné ubytování 140 až 160 milionů korun měsíčně, ministerstvo práce by naopak na dávky potřebovalo měsíčně navíc v první variantě 133 milionů korun a ve druhé 116,6 milionu. Vnitro by mohlo tedy ročně snížit své výdaje 1,68 až 1,92 miliardy, a resort práce naopak zvýšit o 1,4 až 1,6 miliardy korun.
Výhrady k návrhům mají ministerstvo financí, odbory, konsorcium 17 organizací pro práci s migranty i ombudsman. Konsorcium už dřív žádalo vládu o plán řešení pro ty, kteří po 1. září bydlení nenajdou. Varovalo před bezdomovectvím uprchlíků. Podle ombudsmana hrozí rozšíření práce načerno, vykořisťování či vynucené předčasné návraty na Ukrajinu.
