Jednání sněmovny (zdroj: ČT24)
Poslanci schválili novelu zákoníku práce, která zajistí valorizaci minimální mzdy. V průběhu pěti let by se podle vládního návrhu měla dostat na 47 procent mzdy průměrné. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Sněmovnu čeká taky závěrečné hlasování o uzákonění veřejných kulturních institucí a významného Dne samizdatu.
Rušení zaručených mezd v soukromé sféře se nelíbí odborům. Obávají se omezení růstu příjmu u řady pracovníků a poklesu jejich životní úrovně.
Výpočet minimální mzdy má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Ve druhém čtení by se sněmovna mohla zabývat novelou, která má zakotvit zdravotně-sociální služby. Spory budí zejména pozměňovací návrh, jenž ruší horní hranici ceny pobytu v soukromých domovech seniorů nespadajících do základní sítě sociálních služeb.
V úvodním kole by mohli poslanci dokončit debatu o zvýšení podílu krajů na sdílených daních, tedy těch, o které se stát dělí s kraji a obcemi.
Vládní novelu zákoníku práce poslanci zřejmě doplní o možnosti až 24hodinových směn pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem nebo například u záchranné služby. Za takto dlouhé směny by pracovníci dostávali zákonem stanovený příplatek. Nyní mohou zdravotníci sloužit čtyřiadvacetihodinové služby, směna však může trvat podle úpravy schválené loni nejvýše dvanáct hodin, na ni navazuje přesčasová práce.
Veřejné kulturní instituce
Výhodou veřejných kulturních institucí má být podle vlády v porovnání s nynějšími příspěvkovými organizacemi možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezit by se také mělo riziko případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce.
Den samizdatu má připadat na 12. října. V tento den roku 1988 protestovala skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem.
