ŽIVĚ: Schůze sněmovny (zdroj: ČT24)
Sněmovní debatu o vládní důchodové reformě dál provází opoziční kritika. Jednání dosud trvalo přes šestnáct hodin. Dolní komora už před polednem na návrh koalice rozhodla, že bude moci jednat obdobně jako v úterý i v noci. Jednací den skončí podle dřívějších dohod opět ve 23 hodin. Zda ve středu poslanci první čtení důchodové novely završí, není jasné. Nejpozději má skončit ve čtvrtek večer.
Po 16:30 evidoval sněmovní systém tři desítky poslaneckých přihlášek do řádné diskuse z dřívějších čtyř desítek. Vystupovat chtějí výhradně zástupci opozičních ANO a SPD.
K vládní reformě penzí vystoupil odpoledne podruhé předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který využil přednostní řečnické právo. „Nízká porodnost je vaše dílo,“ prohlásil Babiš před poloprázdnými lavicemi na adresu vlády. Přidal i příčiny, proč tomu podle něho tak je. „Tato vláda ničí tuto zemi, tato vláda ničí všechny občany, tahle vláda ničí důchodce, ničí zaměstnance, ničí mladé, ničí studenty, ničí ekonomiku, ničí všechno,“ řekl předseda ANO.
Ohradil se proti úternímu vyjádření předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, podle níž Babišova tvrzení o „okrádání a odrbávání“ důchodců jsou až na úrovni šíření poplašné zprávy. „Tahle vláda, když nastoupila, byla přesvědčena o tom, že důchodci a budoucí důchodci jsou nepřátelé,“ prohlásil Babiš.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v reakci na vystoupení lídra ANO uvedl, že Babiš prokázal, že i v 69 letech je člověk velice výkonný a plný energie. „Tudíž si myslím, že i v 65 letech jít do důchodu je zbytečně brzo pro lidi, jako je třeba pan poslanec Babiš,“ řekl ministr. Právě možné zvyšování věku pro odchod do důchodu nad nyní hraničních 65 let podle délky života patří k bodům reformy, na který míří nejsilnější opoziční kritika.
„Vysíláte do společnosti jediný signál. A to je to, že staří lidé stojí naši společnost moc peněz,“ uvedla Lenka Dražilová (ANO). Podle její stranické kolegyně Jany Pastuchové je důchodová novela nespravedlivá vůči lidem, kteří celý život pracovali a pracují. Další z poslankyň ANO Andrea Babišová uvedla, že hnutí na vládním návrhu nejvíce vadí možné zvyšování věku pro odchod do důchodu nad nyní hraničních 65 let podle délky života. „Je zbytečné, aby ti, kteří již opravdu pracovat nemohou, museli čekat na důchod například na nemocenské nebo na sociálních dávkách,“ řekla.
Vondráček: Nevládnete navždy
Důchodová reforma má být podle Radka Vondráčka (ANO) politickou dohodou, v tomto případě jde podle něj o politické gesto vládních stran. „Nevládnete navždy,“ vzkázal koaličním stranám. Vondráček proto soudí, že zákon bude mít „velice krátký život“. Lucie Šafránková za klub SPD zdůraznila, že „tento návrh, který obsahuje zvyšování věku odchodu do důchodu nad hranici 65 let a snižování nově přiznaných důchodů, je pro hnutí SPD nepřijatelný“.
V prvních dvou hodinách se opoziční poslanci vrátili v krátkých reakcích ke zpochybňování tvrzení, podle kterého by lidé měli trávit v důchodu v průměru 21,5 roku. S ohledem na předpokládaný věk odchodu do penze a prognózovanou průměrnou délku dožití je tato doba podle nich nereálná. „Důchodová reforma je postavená na, bych řekl, podvodných číslech. Slibuje se něco, co není pravda, není realita,“ prohlásil Aleš Juchelka (ANO).
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že se vychází z odhadů demografů a z údajů statistiků a vyhodnocuje se prodlužování naděje dožití mezi jednotlivými generacemi, a to vždy ve věku padesáti let. „Nemůžeme zaměňovat naději dožití při narození, v 50 letech a v 65 letech,“ podotkl.
Vláda argumentuje udržitelností systému
„Doba pobírání důchodu bude klesat,“ tvrdil Jiří Mašek (ANO). Podle Bohuslava Svobody (ODS) lidská buňka vydrží 115 až 120 let a věk dožití se bude prodlužovat. „Musíme řešit to, co bude, nikoli to, co je teď,“ zdůraznil. Vladimír Zlínský z SPD volal po kontrole sběru dat a výpočtů. Pokud bude důchodový systém postaven jen na projekci do budoucnosti, bude stát „trochu na písku“, uvedl.
Navrhované změny by podle vlády měly přispět k udržitelnosti důchodového systému. Cílem je udržet jeho schodek kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu, což představuje přibližně 70 miliard korun. Při zachování nynějšího stavu by deficit v roce 2050 činil podle vládních prognóz zhruba pětinásobek.
