Jan Zamojski. Toto jmno mlo v Polsku v estnctm stolet podn zvuk. Pslunk vznamnho lechtickho rodu byl kanclem a hejtmanem koruny a tvoil domc i zahranin politiku Polsko-litevsk unie. Dky rozhodnut sejmu zskal zkuen sttnk v roce 1598 do svho vlastnictv Zwierzyniec, kter se stal soust takzvan ordynacje Zamojskch, velkho nedlitelnho panstv.
Kancl zde nechal zdit loveckou oboru ohrazenou ticetikilometrovm plotem a devnou vilu ve stylu italsk renesance s impozantn jdelnou, tanenm slem, knihovnou a kapl. Vedle svho sdla pak nadil postavit hospodsk budovy, kvtinovou a zeleninovou zahradu.
Zamojski byl jednm z nejmocnjch lid v zemi, zastval vysok funkce a Zwierzyniec byl jeho toitm, do kterho jezdil za odpoinkem po nron prci. asto na svm sdle hostil polsk krle, kte si uvali loveckou zbavu v oboe pln jelen, dak a zubr.
Barokn kostel sv. Jana Nepomuckho ve Zwierzynieci se nachz na umlm ostrov.
Po smrti Jana Zamojskho zddili Zwierzyniec jeho potomci a v sedmnctm stolet zde ila Marie Kazimra dArquien. Francouzsk lechtina pila do Polska u v pti letech a pozdji byla dvorn dmou polsk krlovny Ludoviky Marie Gonzaga. V sedmncti se vdala za Jana Sobiepana Zamojskho, velmi bohatho magnta, kter nemusel penzi nijak etit. Dky tomu vytvoila ve Zwierzynieci rezidenci krlovskho stylu obklopenou parkem, umlm rybnkem s ostrovy a dlouhm kanlem, po kterm se plavily gondoly.
Na tomto krsnm mst se pak dajn zrodila lska mezi Mari Kazimrou a slavnm vlenkem, Janem Sobieskim, se kterm se u dve setkala u dvora. Jejich milostn afra nemohla zstat utajena, ale dve, ne byla prozrazena, Zamojski zemel. Vdova si pak za ti msce vzala Sobieskho, kter se poslze stal polskm krlem a hrdinou bitvy u Vdn, kde v roce 1683 porazil Turky.
Zvonn proti kobylkm
Dnes je Zwierzyniec brnou do Roztoczanskho nrodnho parku a pat k nejslunnjm mstm v Polsku. Malebn lokalita se spoustou strom zaujme hned na prvnm pohled neobvyklmi stavbami, napklad baroknm kostelem sv. Jana Nepomuckho na ostrov rybnka, sloupem s tajemnm okem prozetelnosti, kter pravdpodobn nechala vystavt zednsk le v roce 1852 a jedinm pamtnkem na svt, je pipomn vtzn boj proti kobylkm.
Ve Zwierzynieci se nachz jedin pamtnk na svt, je pipomn vtzn boj proti kobylkm.
V roce 1860 (na pomnku je uveden chybn datum rok 1711) toti zashla dnen Lublinsk vojvodstv vetn Roztocze invaze tohoto hmyzu. Vypadalo to jako apokalypsa. Mraky kobylek letly dv hodiny a zniily strnit, hektary trvy, luk a strom, zbyla jen hol pda. Natst bylo po sklizni, ale kobylky se pesthovaly na zimovit, aby se rozmnoily a na jae v nkolikansobn vtm potu seraly, co se dalo.
Organizac boje proti kdcm byl poven lesnk a prodovdec Edmund Znatowicz. Do akce bylo mobilizovno tisc pt set mstnch obyvatel, pedevm rolnk. Nejprve probhaly pokusy odhnt hmyz hlukem, stelbou a zvonnm, to se vak ukzalo jako neinn. Zaal tedy metodick boj proti invazi. Vzhledem k tomu, e byl hmyz velmi plach, jeho huben provdli zemdlci pouze brzy rno nebo pozd veer. V noci se kobylky schovvaly v lesch, kde se pilepily na stromy jako roje vel nebo visely na vtvch jako ptci. Pod stromy tedy lid plili rot a hmyz dopadajc na ohe zabjeli lopatami. Systematicky byla niena i vajka kobylek. Mui proesali pole, rozryli zeminu, vythli kokony a pak je splili ve vykopanch jmch.
Boj skonil spchem. Celkem bylo znieno pes sedmdest osm tisc litr kobylek a vykopno pes dva tisce litr vajek. Pro pedstavu, dnes by znien hmyz naplnil dvaapadest tisc lahv vody o objemu jeden a pl litru.
Potomci tarpan
Opoutm Zwierzyniec a vstupuji na zem Roztoczanskho nrodnho parku. Vznikl v roce 1974, m rozlohu skoro osm a pl tisce hektar a je doslova obrovskm kyslkovm stanem. Jedn se toti o nejzalesnnj nrodn park v Polsku, kde se nalzaj pozstatky pvodnho evropskho pralesa. Potchou due i oka jsou zejmna poetn bukov, habrov a jedlov porosty.
Park je domovem mnoha zvat, hlavn jelen, srnc, rys, vlk, poetnch druh ptk a polskch konk. Jejich pedkov byli tarpani, divoc kon, kte ili v zalesnnch oblastech vchodn Evropy vetn Polska. Tarpany lovili venkovan pro maso a kvli ochran rody, jeliko lichokopytnci hledali potravu i na polch. Proto byli v osmnctm stolet zbyl tarpani odchyceni a umstni do obory Zamojskch v okol Bigoraje. Pozdji se jejich majiteli stali mstn rolnci.
Polt konci maj silnou, podsaditou stavbu tla, irok, krtk krk a edou, hustou srst.
Program na zchranu kon zahjil docent v oboru chovu zvat Tadeusz Vetulani a na potku padestch let minulho stolet vylechtil plemeno polskho konka. Ten se tarpanu velmi podob, m silnou, podsaditou stavbu tla, irok, krtk krk a edou, hustou srst. Je odoln vi drsnm podmnkm a dov se vyho vku. Dnes polt konci ij v Roztoanskm nrodnm parku zcela pirozenm, volnm zpsobem bez zsahu lovka, pikrmuj se jen v zimnm obdob. Nvtvnci je mohou vidt na pastvin u farmy Florianka, pobl rybnka Echo nebo ppadn na jinch mstech parku.
Chalupa pln meteorit
Vyjdm z chrnnho zem a mm do nedalekho Guciwa, kde se nachz usedlost, kter byla polskou redakc asopisu National Geographic Traveler nominovna do soute Sedm novch div Polska.
Soubor devnch staven s dokovmi stechami z osmnctho stolet koupili dva geografov, manel Anna a Stanisaw Jachymkovi, kte chtli zmnit svj ivotn styl a zachrnit historick stavby. U lesa, mimo civilizaci, pod slovanskm hraditm, vzniklo jedinen msto, kde se pekrauje brna asu. lovk si tam pipad, jako by se vrtil o ti sta let zpt.
Usedlost v Guciw se nachz u lesa, mimo civilizaci.
Vstupuji do jedn z chalup a hned na prahu ctm vni masa, zel a erstv upeenho chleba. Rodie toto staven upravili na starobylou krmu a kulinsk skanzen. Vame tu tradin jdla podle recept ze sedmnctho a osmnctho stolet, povd Janek Jachymek a hned na stl pokld tal s kopivovou polvkou. Po n nsleduj pirohy se kvarky a vepov se zelm, s pohankou zabalenou v zelnm list. Vechny pokrmy chutnaj vborn, jen jsou pkn vydatn. Pojte, to splchneme slzami z valu, pokrauje hostitel a nalv mi ovocnou plenku. Hned po n nsleduje trnkov likr.
Zdej divok proda nm poskytuje skoro vechny suroviny. Sta se jen vypravit do okol a nasbrat si, co potebujete. Je tu i dokonale ist vzduch. Dky lesm je nasycen borovicovou silic, proto se tu dobe dch alergikm nebo lidem, kte maj nemocn prduky, tvrd Jachymek.
Po dobrm jdle se vydvm na prohldku dalch staven. V prvnm nalzm expozici patc foslim, minerlm a dinosaurm, kte ili piblin ped sedmdesti miliony let jen pt kilometr daleko od Guciwa. Jejich stopy objevil doktor Gerard Gierlinski z Polskho geologickho institutu a jednalo se o posledn dinosaury vyskytujc se na zem dnenho Polska. Devn klna je zase pln meteorit z celho svta. Tta je jejich velkm fanoukem a sbratelem, udlal si radost a zdil si sv vlastn mal muzeum. Dokonce zde pod i konference, na kter se sjdj pznivci meteorit, vyprv Jachymek.
V Guciw si lovk pipad jako v dob ped temi sty lety.
Kulinsk skanzen v Guciw va tradin jdla podle recept ze 17. a 18. stolet, teba vepov se zelm a pohankou.
Mezi poetnmi exponty vidm tak meteorit Pultusk, kter spadl u stejnojmennho polskho msta 30. ledna 1868. Tehdy na zem dopadlo zhruba 68 780 lomk a jednalo se o nejvt kamenn meteoritov roj, kter kdy byl na svt zaznamenn. Po prohldce kosmickch tles otevr Janek jet jedny vrata.
Tento kraj m bohatou historii, proto jsme vyuili dal chalupu a umstili do n dobov vybaven svtnice. Do stodoly jsme pak dali star hospodsk nin. Nvtvnci si tak udlaj pedstavu, jak dve lid ili. A pokud chtj, mohou se zapojit do naich hrnskch, tkalcovskch a kulinskch dlen. Vyrob si vlastn dlo, kter si vezmou s sebou dom nebo si na nm pochutnaj pmo tady v na krm, dodv Jachymek.
