Mapa trati 095 mezi Vraany a Zlonicemi
Souasn tra 09 z Vraan do Zlonic se skld ze t historickch trat, kter vznikly jet za Rakouska-Uherska. Jako prvn byla vybudovna v roce 1882 drha ze Zlonic do Hospozna. Spolenost Prasko-duchcovsk drha toti chtla napojit cukrovary v kolem Zlonic na svoji pten tra PrahaMost.
O nkolik let pozdji podal starosta Roudnice nad Labem Erwin pindler o koncesi na stavbu mstn drhy HospoznStrakovRoudnice. Tato tra byla zprovoznna 2. listopadu 1900. Provoz rovnou na cel drze mezi Roudnic a Zlonicemi zajiovaly sttn drhy (kkStB).
eleznice pinesla prosperitu nejen cukrovarm podl trati, ale tak zemdlskm podnikm. Zatmco v roce 1900 nkladn vlaky pepravily pes 11 tisc cukrov epy, o rok pozdji to bylo u pes 53 tisc tun.
Tet trat se stala v roce 1907 Mstn drha LibochoviceJenovice (dnes Vraany). Tato loklka tvoila spojnici dvou trat Rakousk spolenosti sttn drhy (StEG), PrahaPodmokly a LibochoviceLovosice. Stejn jako dv jej kolegyn slouila pedevm pro dopravu cukrov epy do tamnch cukrovar. Ale osobn vlaky tak vozily lzesk hosty do stanice Men-lzn.
Zajmavost tto trat bylo, e na n byl hned v roce 1907 nasazen i parn motorov vz Komarek M124.001. Pro ast stnosti cestujcch na absenci WC na t a pl hodinov cest mezi Libochovicemi a Vraany (Jenovicemi) byl vz po tech letech pesunut na drhu OponoDobruka.
Dostat se dnes vlakem z Vraan do Zlonic je zhola nemon. Mezi Vraany a Strakovem jezd vlaky eskch drah, sek ze Strakova do Zlonic je ovem u nkolik let bez provozu. V prosinci 2021 Stedoesk kraj neobjednal osobn dopravu. Na tra se tak dostanou jen obasn odklonov vlaky, a to jak nkladn, tak osobn. Spn vlak Praotec ech spolku Loklka Group, kter tudy do Zlonic jezd kad rok ve druh polovin kvtna, je tak zejm jedin pravideln spoj.
Tra z Vraan do Zlonic si mete projet zrychlen za tyi minuty:
Okolo pu cestika
Nai cestu Hurvnkem spolku Loklka Group zanme ve stanici Vraany. Tady jsme u dvakrt s Mainfrou byli. Jednou jsme tudy projdli na cest do Dna, podruh jsme s mc dreznou vyreli do nedalekho Luce nad Vltavou (viz. rmeek ve).
Z Vraan se mete vydat do nedalekho Zooparku Zeln nebo si prohldnout takzvan Laterln kanl, kter ze starho toku Vltavy odvedl lodn dopravu. Pes nj vede i jedin zdvihac eleznin most u ns. Pr kilometr po proudu je pak vinask msto Mlnk s pstupnm podzemm, kostnic nebo proslulm zmkem.
V Hornch Bekovicch vtali Hurvnka domorodci v typickm vozidle eskho venkova.
V lt se mohou clem vaeho vletu stt proslul vraansk jahodov plante se samosbrem. Pouh tyi kilometry od ndra je pak zcenina hradu Jevn. Hrad ze 13. stolet je u 400 let uvdn jako pust. Dnes jsou z nj patrn pedevm ternn pozstatky. Zhruba stejn daleko je to z dal zastvky, z Hornch Bekovic.
Za Bekovicemi tra zan pomalu stoupat, nen divu, e tady ml Komarek problmy, za nkolika oblouky u meme spatit p. Pokud byste vystoupili v zastvce Kostomlaty pod pem, vydejte se do nedalekho Bechlna (5 km pes pole), kde si mete prohldnout jedinen Podipsk pohybliv betlm z kukuinho ust. Nemuste se bt, v Bechln maj oteveno po cel rok.
Od Kostomlat u n vlak provz p, koleje horu obkruuj. Pokud se chcete vydat na jej vrchol, nejlep je vystoupit na zastvce Ctinves. Odtud je to k rotund svatho Ji a svatho Vojtcha jen dva a pl kilometru. Muste ovem potat s tm, e peven erven znaen turistick trasy je 227 metr.
Pro cestu na p ostatn mete vystoupit z kterkoliv zastvky. Teba z Mnete je to na vrchol 3,8 kilometru po modr znace. Po te modr, ale opanm smrem, po chvli dorazte k History Parku Ledice. Je to msto, kde se vae dti zbavnou formou seznm s archeologi. Nau se odkrvat nlezy v ternu, pracovat s detektorem kov a vyrob si i pravk nstroje.
Za zastvkou Mnet podjdme dlnici D8 a zprava se k na trati pipojuj koleje od Roudnice nad Labem. Pr set metr a do stanice Strakov vedou ob trat po jedn koleji, aby se za strakovskm ndram zase rozpojily.
Lokomotiva 434.281 stoj ve stanici Strakov v ele smenho vlaku smr Vraany. Vyfoceno 25. ervna 1968.
Za Strakovem zan zem nikoho, tedy tra bez pravideln osobn dopravy. Obas tu projede Cyklohrek, obas odklonov nkladn vlak, ale jinak je tu pusto przdno. Vak tak zastvky na drze pomalu pestvaj zastvky pipomnat.
Projdme zastvkou Bza, kde aspo stoj stanin budova. Mezistanin sek mezi Bzou a Louckou si pro naten vybrali tvrci filmu Ameriknka. Dokonce si u trati postavili vlastn zastvku i s peronem z polystyrenu. Kdybychom tuto stavbiku s hodinami srovnali se zastvkou typu antivandal, kter zdob eskou eleznici, filmask ekrna by urit zvtzila. To nsledujc zastvka Louck nedostala ani antivandala, msto pro vstup a nstup cestujcch oznauje jen cedule uprosted pole.
Ped zastvkou Louck postavili tvrci snmku Ameriknka fiktivn eleznin zastvku z polystyrenu.
Z ernuce byste se mohli vydat do nedalekch Velvar (4,5 kilometr po neznaench cestch). V tomto historickm mst proslulm stedovkm dovozem vajec natvrdo do Prahy najdete mnoh turistick lkadla, napklad Mstsk muzeum nebo Muzeum technickch hraek.
Za zastvkou Kmetinves si mete prohldnout st vleky do bvalho cukrovaru, kvli ktermu vlastn tra ze Zlonic vznikla. Zastvka Kmetinves se toti pvodn jmenovala Hospozn.
Hurvnek spolku Loklka Group projd zastvkami Tm a Zlonice zastvka, zleva pichzej koleje od Slanho. A je tu konen, Praotec ech dojel do svho cle, do stanice Zlonice. Zdej vtopna u lta chtr, o budovu posledn dochovan vodrny Prasko-duchcovsk drhy dnes vedou boj pamtki se Sprvou eleznic.
Mstys Zlonice je ospal provinn msteko. Jedin turistick lkadlo v jeho centru je snad jen Pamtnk Antonna Dvoka. Je ovem oteven pouze v ptek odpoledne a prvn sobotu v msci, taky odpoledne.
Hurvnek M131.1228 ve stanici Zlonice
Kdy se ze zlonickho ndra vypravte na druhou stranu do Lisovic, najdete tam eleznin muzeum s pozoruhodnou sbrkou prmyslovch lokomotiv, expozic o Prasko-duchovsk drze a slem s historickmi zabezpeovacmi zazenmi.
Pejme tedy Podipskm loklkm lep zachzen a vt frekvenci spoj. Zapomenut trati by se mohl klidn ujmout njak spolek a provozovat na n historick jzdy, teba jako n spoj. Mimochodem, spn vlak Praotec ech v sezon 2024 vyr z praskho Masarykova ndra rno 25. kvtna, podrobnosti najdete v naem soupisu nostalgickch jzd.
