Americká Sněmovna reprezentantů začala projednávat sérii čtyř zákonů, které zahrnují vojenskou a finanční podporu Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu. Obsahují rovněž nové sankce proti íránským a ruským představitelům, připravují půdu pro zákaz sociální sítě TikTok v USA a eventuální využití zmražených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny. Americká média očekávají, že návrhy sněmovna schválí. Následně by je musel podpořit ještě Senát. Hlasování se očekává před 19:30 SELČ. Jednání Kongresu se bude od 20:15 věnovat speciální vysílání ČT24.

Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson původně jednotné zákonné opatření rozdělil na čtyři, aby zajistil, že odpor skupiny zákonodárců vůči jedné části nebude znamenat odmítnutí celého balíku, uvádí deník The New York Times (NYT). Média podotýkají, že Johnson zákony k hlasování na plénu předložil s podporou demokratů a navzdory opozici konzervativního křídla Republikánské strany.

V úvodu schůze od kongresmanů z obou stran zaznívaly apely na pomoc Ukrajině. Zákonodárci zdůrazňovali, že země jako Rusko, Írán, Severní Korea a Čína sledují, jak Spojené státy zareagují. Podotýkali například, že teď je chvíle na ukázku síly a přesvědčení.

Moskva a Peking se dívají

Padala přirovnání k roku 1939, Hitlerovu nacistickému Německu a nutnosti odstrašit zločinné režimy. „Naši konkurenti spolupracují, aby podlomili západní hodnoty a demokracii. Nesmíme se bát, musíme být silní,“ prohlásil například texaský republikán a předseda výboru pro zahraniční věci Michael McCaul. Zdůraznil také, že Johnson „dal přednost národnímu zájmu před svým vlastním“.

Naše dnešní činy sledují ve světě, Vladimir Putin se dívá, Si Ťin-pching se dívá, nesmíme opustit naše přátele a spojence, řekl oklahomský kongresman Tom Cole. Podobně demokratka z Connecticutu Rosa DeLaurová apelovala na pomoc spojencům, opak by považovala za hrubou chybu. V diskuzi pak zaznívala slova o „ose zla“, kterou tvoří Rusko, Írán, Čína a Severní Korea.

Někteří kongresmani a kongresmanky apelovali na rozšíření pomoci Filipínám, které čelí tlaku ze strany Číny v Jihočínském moři.

Proti podpoře Ukrajiny vystoupil texaský republikán Keith Self. Odkazoval se na to, že evropské HDP dalece převyšuje to ruské a evropští členové NATO nedodržují závazek vydávání dvou procent HDP na obranu. „Evropská unie může dělat víc. Pokud Spojené státy budou nadále financovat tuto snahu, Evropská unie neshromáždí politickou vůli dělat, co by dělat měla. Rusko je strategickým konkurentem USA, ale pro Evropu představuje větší ohrožení,“ nechal se slyšet Self.

Významný moment

Demokratický kongresman Gregory Meeks zdůraznil historický význam hlasování. „Někdy člověku nedochází, jak mohou jeho činy dopadnout na životy ještě nenarozených dětí. Toto plénum většinou spoléhá na většinu jedné strany, že prosadí svoji vůli, zatímco menšina pro ni nikdy nehlasuje,“ uvedl Meeks. „Demokraté si však uvědomují, jak je tento moment významný… pro bezpečnost svobodného světa,“ dodal.

Johnsonův program sobotní schůze přijalo plénum v pátek většinou 316 ku 94 hlasům, tedy s podporou demokratů.

Po skončení rozpravy se ve večerních hodinách středoevropského času očekává hlasování – nejprve o zákonu o sankcích na představitele Ruska, Íránu a některých islamistických organizací a využití zmražených ruských aktiv, poté o vojenské pomoci americkým partnerům v jihovýchodní Asii, poté o pomoci Ukrajině, a nakonec o pomoci Izraeli.

Zákony týkající se vojenské pomoci obsahují podporu 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) pro Ukrajinu bránící se ruské invazi, 26 miliard dolarů (616 miliard korun) pro Izrael a na humanitární pomoc v regionu, včetně Pásma Gazy, a osm miliard dolarů (190 miliard korun) pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.

Podíl.