Český prezident Petr Pavel se v litevském Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten mimo jiné poděkoval za iniciativu na zajištění munice. Oba státníci se účastní summitu Iniciativy Trojmoří. Pavel plánuje několik bilaterálních jednání, doprovází ho podnikatelská a akademická delegace pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy.
Pavel se se Zelenským naposledy setkal na okraj Mnichovské bezpečnostní konference v polovině února. Tehdy mu přislíbil další českou podporu, na konferenci také oznámil český plán na pořízení munice pro napadenou zemi.
V dubnu 2023 Pavel se Zelenským jednal v Kyjevě, kam zamířil se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Český prezident při té příležitosti řekl, že se hodlá zasazovat o zahájení přístupových rozhovorů Kyjeva s Evropskou unií. Ukrajinský prezident pak v červenci loňského roku navštívil Prahu, na Pražském hradě poděkoval za českou pomoc.
Podle Zelenského jsou ve Vilniusu „v plánu důležitá jednání a podpis nové oboustranné bezpečnostní dohody“. Hlavní je ale podle něj udělat vše pro posílení ukrajinské protivzdušné obrany a pro naplnění naléhavých potřeb ukrajinské armády. Řekl to poté, co Rusko v noci na čtvrtek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.
V jednom z panelů vystoupí český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Dojít může na českou iniciativu nákupu munice
Zpravodajka ČT Barbora Maxová podotkla, že jedním z hlavních témat by mohla být česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu. „Je to ale spíše téma, které bude součástí neformálních jednání a bilaterálních schůzek, protože summit Trojmoří je hlavně ekonomické fórum,“ dodala. V tom duchu by státníci měli debatovat o obnově Ukrajiny. Dle odhadů OSN bude napadená země potřebovat 486 miliard dolarů (11,35 bilionu korun).
Trojmoří je iniciativou sdružující třináct států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které uskupení rozšířilo teprve loni.
Cílem iniciativy je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru. Naposled se summit Trojmoří uskutečnil loni v září v Bukurešti. Kromě přijetí Řecka se tehdy také k iniciativě přidružily Moldavsko a Ukrajina.
Každá účastnická či přidružená země předkládá takzvané prioritní projekty, většinou s přeshraničním přesahem. Česko mělo dříve na seznamu projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, nicméně ten byl loni fakticky ukončen a vláda na list zařadila například vysokorychlostní trať z Brna přes Přerov a Ostravu na česko-polské hranice.
Iniciativa také v souvislosti s ruskou agresí podle Pražského hradu deklaruje jednoznačnou a všestrannou podporu Ukrajině i Moldavsku, zasazuje se o aktivní roli při rekonstrukci Ukrajiny a podporuje proces rozšíření Evropské unie.
