Zavoral také uvedl, že úpravy systému v rámci tzv. poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.
Zavoral podle svých slov z průběhu schůzky seznal, že vládní rozhodnutí změnit systém financování platí. „Byla nám ze strany vicepremiéra přislíbena věcná odborná debata, aby ten zákon nevypadal jako právní paskvil a aby se ty věci vypořádaly v rámci připomínkového řízení. Na jeho konci by měl být kvalitně připravený zákon včetně pojistek, které my považujeme za nezbytné,“ uvedl Zavoral. Dodal, že podle jeho názoru budou připomínek spíše stovky než desítky.
Osvobození seniorů od poplatků
Poslanecký návrh podle obrysů, které v úterý ve sněmovně nastínil poslanec ANO Patrik Nacher, obsahuje osvobození od placení poplatku pro samostatně žijící seniory nad 75 let. Pokud jde o firmy, chtějí hranici pro neplatící autoři návrhu posunout z 25 na 50 zaměstnanců a omezit povinnost evidence. „To, co já kvituji, je, že ta poslanecká novela zaznamenává princip poplatků,“ uvedl Zavoral. Podle něj je otázkou, zda bude platit od čtvrtého kvartálu nebo od příštího roku. Podle toho budou muset ČT a ČRo buď upravit letošní hospodaření, nebo omezení zapracovat do rozpočtu na příští rok.
Český rozhlas má podle vládního návrhu zákona dostat ze státního rozpočtu 2,07 miliardy korun, tedy zhruba o 400 milionů méně než letos vybere na poplatcích. Poplatky přitom tvoří podstatnou část výnosů, které mají letos dosáhnout 2,74 miliardy korun. Loni bývalá vládní koalice prosadila zvýšení poplatku ze 45 na 55 Kč měsíčně.
Ve středu se má s ředitelem ČT Hynkem Chudárkem sejít premiér Andrej Babiš (ANO). Během dne by také měly na samostatných briefinzích o dalším postupu informovat stávkové výbory ČT a ČRo.
Změny nezajišťují kontinuitu
Za největší nedostatky chystaných změn obě média považují zejména to, že ruší dosavadní zákonné zřízení ČRo a ČT, aniž by přesvědčivě zajišťovaly kontinuitu jejich existence, práv, závazků a vnitřních pravidel. Zároveň podle nich vnáší nejasnost do platnosti jejich kodexů, statutů a memorand uzavřených se státem či do postavení mediálních rad. „Zavádí vágní a rozporné vymezení veřejné služby; ruší oprávnění využívat kmitočty přidělované pro vysílání a opomíjí činnosti v oblasti nových vysílacích technologií,“ uvedla také média v pondělním prohlášení.
Návrh podle nich dostatečně neřeší regionální vysílání a regionální studia, upozaďuje publicistiku a oslabuje redakční autonomii tím, že stanovuje odpovědnost mediálních rad za obsah. Problematicky podle nich také otevírá prostor pro vliv mocenských a zájmových skupin na obsah vysílání pramenící z financování z darů, grantů a účelových příspěvků a současně nejednoznačně garantuje samotnou nezávislost médií veřejné služby, když připouští nepřímý vliv státu, státních orgánů, nebo dokonce politických subjektů na obě média.
„Celkově tak nejde pouze o změnu způsobu financování médií veřejné služby, ale o zásah do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií,“ podotkla v pondělním prohlášení veřejnoprávní média.
Co se týče financování, zakládá podle nich nejistotu ohledně vyplácení příspěvku ze státního rozpočtu, protože chybějí ustanovení specifikující způsob a termín vyplácení ročního příspěvku.
Babiš v pondělí po jednání vlády odmítl, že by kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je naopak otevřený diskusi a bude transparentní, uvedl premiér. Opoziční kritiku, že chce vláda návrhem média ovládnout, Babiš odmítá.
